BAAL:
Nejdriv k te podobnosti:
* f/2 vs f/2.8 neni podobna svatelenost. f/2 propusti 2x vice svetla (pri stejnych ostatnich okolnostech napr. ISO 400 vs ISO 800).
* 27/23 = 1.17. Ten 23 je sirsi o nejakych 17pct, neni to zasadni rozdil, ale bude to konstrukcne narocnejsi. Nejjednodusi je stred, tzn uhlopricka sensoru, tzn skoro prave tech 27mm na APSC. Viz kolega nize
FUZZSTORTION.
Ted OBECNE o dalsich narocich na konstrukci, pri objektivech s opravdu stejnou svetelnosti, ohniskem a mountem na ktery jsou stavene.
* Pokryti objektivu.
Objektiv muze byt postaven tak, ze bude mit pomerne cerne rohy, ktere se potom vytahnou v software, nebo proste nechaji na fotce tmavsi. Nebo muze byt umyslne staven "na osvetleni vyrazne vetsi plochy nez je nutne", ty "cerne rohy" pak budou dale od rohu snimace a obraz bude mit (bez SW vytazeni rohu) rovnomerny sum. Ale to sklo zase bude vetsi a drazsi.
* AF vs MF
Bez motorku AF je objektiv mensi nez s nimi.
* Rychlost AF
Jednak silnejsi motorek je vetsi, druhak pro oblibene linearni motory se misto par ozubenych kolecek stavi pojezd, ve kterem ten motorek jezdi. Ty objektivy s LM jsou pak vetsinou uzsi a delsi nez objektivy s klasickym motorkem.
Prijde mi a muzu se plest, ze lide sice maji radsi co nejrychlejsi AF, ale zaroven maji radsi kdyz je objektiv kratsi a trebas sirsi. Bohuzel to jde proti sobe.
* Ostrost
Ostrejsi objektiv bude patrne vetsi nez mene ostry, protoze si dava vice prace (vice clenu) s prevodem 3D reality na planarni sensor.
* Exoticke cleny
Do drazsiho objektivu muzes nacpat dvojte asfericke cleny ze skla s ultra malou disperzi, ktere sice neco stoji, ale muze jich byt mene (mensi objektiv) oproti levnejsim klasickym clenum.
* Realne ohnisko vs papirove.
Ty realna ohniska jsou podobna tomu co je na tom napsano, ale pise se na to nejake cislo uchopitelne kupujicimi. Maloktera 50mm je opravdu 50mm. Treba to taky muze byt 45mm, nebo 52mm.
* Realna svetelnost vs f-cislo vs papirove f-cislo
Opravdova svetelenost je tzv T-cislo, ktere Ti malokdo rekne u objektivu na fotky. Peclive se uvadi u objektivu na video, kde pri stejnem ISO a casu je pri srovnavani dvou ruznych zaberu z delsiho/sirsiho skla jaksi zasadni, aby to nebylo jednou tmavsi a podruhe svetlejsi. Ten video objektiv ma proto aperture krouzek s T-cisly.
To f-cislo je "prurez", tudiz nezohlednuje napr jak ty cleny a coating sami o sobe neco pohlti. Druhak do toho opet vstupuje ruzne komercni zaokrouhlovani, zejmena ty pancake objektivy jsou casto realne jeste mene nez vubec prurez odpovidajici f/2.8.
Dobre je to videt u (rozmerneho) XF 14/2.8 vs (maleho) XF 18/2, ktere velmi casto meri na plnou diru prekvapive podobna cisla.
* Dychani objektivu
Muzes si vsimnout, ze Fujifilm dodava pro video mmj dva obrovske objektivy na XF a E mount. Oni jsou obrovske vzledem k tomu, ze pri zoomovani se nemeni zaostreni a zaroven pri ostreni na blizko nebo do dalky se nemeni ohnisko (jinde se oboje meni). Tohle neni konstrukcne zadna sranda.
* Siroky objektiv na kinofilm vs siroky objektiv na digital (resp jak moc objektiv resi kolmy dopad svetla na sensor)
Kinofilm ma oproti soucasnym sensorum tu prijemnou vlastnost, ze pochyta svetlo ze skoro libovolneho uhlu. Se soucasnymi sensory je to tezsi, pokud svetlo nedopada kolmo, tak to bude kreslit fialove rohy (ruzne svetelne delky) a ty rohy zacnou tmavnout. Je to hezky videt napr. u sirokych kinofilm Leica M skel nasazenych na Sony A7.
V mensi mire nektere siroke objektivy proste obecne vice resi kolmost toho dopadu na sensor a nektere mene. U delsich skel toto neni problem.