KEIKIN: právě pro urbanistickou studii jsou ty otázky klíčové, pokud nejde jen o vytvoření konceptu odtrženého od každodenní reality :)
skladbu populace je pak naprosto nutné znát, stejně tak trendy těch změn (výše nájmů, ceny bytů, noví obyvatelé - jasně, že se to mění, ale byty se v ČR nekupují na 2 roky, garsonky si nepronajímají rodiny, nýbrž solitéři atd., takže to není tak těžké, s tím pracovat), jinak nevíš, jak bohatí/chudí lidé tam bydlí, co potřebují atd.
Víme, že sídliště od 70. let trpěla tím, že se prostředky ukrajovaly právě z vybavenosti (instituce, služby), kvality infrastruktury.. pokud jsou tyto věci dostupné (a v místě není jen jeden obchod s potravinami, kde tím pádem šplhají ceny nahoru), tak je to pak lepší situace, než když pořád něco chybí. Obecně chápu základní služby jako něco, co nesmí být nahrazováno prostorem pro setkávání (whatever that means). Pokud je sídliště dobře vybavené a naopak vidíš potřebu míst pro setkávání např. z ad hoc přizpůsobování ne zcela vhodného prostoru, tak proč nevymyslet "centrum" (něco jako náměstí v sídlišti), ale pak zas potřebuješ vědět, pro koho to má být (a tedy, kdo již na sídlišti je, nebo kdo tam chybí, nebo komu se nedostává naplnění potřeb). Věčně opakované topoi, že sídliště jsou anonymní a nemají se tam lidi kde potkat, imho neplatí, a taky dělat "prostor pro setkávání", aby byl prostor pro setkávání, aniž by jeden věděl, jestli bude k čemu a jaký přesně by měl být a PROČ, je na nic.
Z paty se tyhle odpovědi prostě nevytáhnou. Jako jasně, urbanisté si to určitě nějak představit dovedou, příp. převedou koncept z jiného města, ale jestli to bude "fungovat", to je už jiná otázka. Nechci dělat chytrolína, o to nejde - jen tohle je buďto zodpověditelné jednoduše (chybí služby - dát služby, chybí něco jiného - dát něco jiného, nebo nechat volný prostor, nebo udělat cokoli..), nebo se vůbec odpovědět nedá, protože je to vágní.