JORIM: Ano i na deregulovaném trhu se můžeš obrátit na soud, ale máš šaci uspět pouze pokud jsi utrpěl nějakou zásadní újmu, a máš tedy šanci vysoudit tučnou částku. Pouze v tom případě jsi totiž zajímavý klient i pro ty nejlepší právníky. Ovšem ochrana spotřebitele je něco podstatně jiného. Dotyčným škodám předchází a minimalizuje spotřebitelovo riziko.

Opět zde narážíme na zásadní rozpor mezi evropským a americkým pojetím práva a svobody. Zajímavé by to bylo propojit se srovnáním podílu chudoby, míry vzdělanosti a zdravotního stavu obou populací. To jsou podlě mě celkem prokazatelné ukazatele, co je lepší.

Zpátky k JORIMu, opatrnost není zas tak špatná věc, byť by nedejbože mohla někomu kazit obchody. Dnes přeci obchod s USA normálně probíhá, proč si nechat US obchodní komorou diktovat jaké naše zákony jsou ok a proč platit pokuty za to, že kvůli našim zákonům nějaké firmě ušel možný zisk...

LINKOS: No a to je právě to, o čem mluvím. Na každé krabičce cigaret je napsáno, že kouření je nezdravé, na každém kelímku kafe je nápis, že je obsah horký, na krabičce párátek je návod k použití... A pokud je náhodou v nějakém jídle nějaká škodlivá látka, postižení vysoudí miliardy. To mi přijde jako dost vysoký, možná až přehnaný standard ochrany spotřebitele.

JORIM: takle bys to už dneska neuhrál, na každé krabičce máš varování co to způsobuje, tabákový průmysl se tím mimo jiné brání těmto žalobám.

TRAVIX: Ta nestastna Ukrajina je spis o nadejich nez o tom, jak spolecny trh funguje. To je podobne jak u nas, pred vstupem byla vetsina hrozne prounijni a ted je nalada bohuzel opacna. Ale o tom, co nam vstup prinsel/vzal to moc neni, spis o nalade ve spolecnosti.

ATTILAH: Nevím jak Francouzi nebo Rumuni, ale třeba na Ukrajině ještě před pár měsíci lidi demonstrovali a dokonce umírali za to, aby jejich země mohla vstoupit do EU. Takže oni to asi jako výhodu vnímají.

ZAPPO: "Výsledný balík může mít velký dopad - se zabudovaným sračkometem uvnitř."
:-DDD To si s dovolením někdy vypůjčím.

IHAY: Sem zrovna chtěla dat.

TRAVIX: Otázka je, co funguje. Jo, zboží se vozí, kapitál proudí, lidi můžou přes hranice (ale tu už výjimky jsou a přibývají, v rozporu s hesly o čtyřech svobovách coby základu), ale jaký vliv mají kamiony na rumunský dálnice a levní Rumuni na francouzské zaměstnance (příklady by voko)? Respektive, všechny ty miliardy eurodotací jsou určený právě na zmírnění těch nevýhod (pro nové země). A porovnání výhod, nevýhod vstupu pro obě země by bylo zajímavý a určitě barvitý. (I když těžko úplně srovnávat, protože třeba kulturní benefity vstupu do EU se měřit nedají, ale určitě oboustranně jsou. TTIP taky Erasmy nezavede. To už jsem ovšem za tématem společného trhu).

IHAY: Jak už jsem říkal, USA a EU sice mají odlišné standardy, ale taková Francie a Rumunsko mělo standardy ještě odlišnější a společný trh mezi nimi zjevně funguje.

TRAVIX: Eh, já nejsem proti tomu, aby se uzavřely smlouvy o obchodu, nejsem odpůrce GMO, frakování považuju za zázrak, kterej zachránil Ameriku:) a mezinárodní korporace jsou zajímavý téma k diskuzi:)
Na smlouvě mi vadí zejména její projednávání (neveřejně) a reálný obavy mám jen z oblastí, který se týkají internetu, kyberprostoru, chceš-li. Protože už v případech z nedávný minulosti se ukázalo, že kompetence lidí, připravující takový zákony je často mizivá a vyrobit zmetek záměrně nebo i prostým omylem a nepochopením není vůbec těžký.
A paradoxně právě proto, že jsem si dobře vědomej mezer v současným pojetí kyberprostoru (z právního pohledu) a složitosti debat o duševním vlastnictví, net neutrality, patentových zákonech, soukromí, přenosu dat, osobních údajích (a jejich výměně) atd. tak jsem nerad z toho, že se to projednává za zavřenými dveřmi a výsledný balík může mít velký dopad - se zabudovaným sračkometem uvnitř.

ZAPPO: No dobře. A tyhle dvě kultury spolu chtějí obchodovat. Tak co s tím?

(Já si nemyslím, že by to byl zase takový problém. V rámci EU máme společný trh, pravděpodobně mnohem silněji propojený než než chystá TTIP, mezi zeměmi jako Británie, Francie, Německo, Rumunsko, Bulharsko.)

ATTILAH: Rozhodnutí Evropského soudního dvora také není pod kontrolou ústavních soudů členských států... Teoreticky. Prakticky všechny ústavní soudy v EU prohlásily, že pokud s nějakým rozhodnutím EU nebudou souhlasit, tak ho zruší, i když k tomu formálně nemají pravomoc. A jsem přesvědčený, že pokud by nějaký rozhodčí soud porušoval lidská práva, tak se s tím taky párat nebudou. To je otázka vynutitelnosti. Mezinárodní rozhodčí soud může rozhodnout, ale exekutora na státní pokladnu nepošle.

Pokud jde o tu dohodu s USA, to byla jedna z prvních, kterou jsme uzavírali por roce 89, takže tehdy s tím nikdo neměl zkušenosti - a dopadlo to, jak to dopadlo. Dohodu TTIP za naši stranu sepisuje tým asi 300 naprosto špičkových právníků.