TRAVIX: Otázka je, co funguje. Jo, zboží se vozí, kapitál proudí, lidi můžou přes hranice (ale tu už výjimky jsou a přibývají, v rozporu s hesly o čtyřech svobovách coby základu), ale jaký vliv mají kamiony na rumunský dálnice a levní Rumuni na francouzské zaměstnance (příklady by voko)? Respektive, všechny ty miliardy eurodotací jsou určený právě na zmírnění těch nevýhod (pro nové země). A porovnání výhod, nevýhod vstupu pro obě země by bylo zajímavý a určitě barvitý. (I když těžko úplně srovnávat, protože třeba kulturní benefity vstupu do EU se měřit nedají, ale určitě oboustranně jsou. TTIP taky Erasmy nezavede. To už jsem ovšem za tématem společného trhu).

IHAY: Jak už jsem říkal, USA a EU sice mají odlišné standardy, ale taková Francie a Rumunsko mělo standardy ještě odlišnější a společný trh mezi nimi zjevně funguje.

TRAVIX: Eh, já nejsem proti tomu, aby se uzavřely smlouvy o obchodu, nejsem odpůrce GMO, frakování považuju za zázrak, kterej zachránil Ameriku:) a mezinárodní korporace jsou zajímavý téma k diskuzi:)
Na smlouvě mi vadí zejména její projednávání (neveřejně) a reálný obavy mám jen z oblastí, který se týkají internetu, kyberprostoru, chceš-li. Protože už v případech z nedávný minulosti se ukázalo, že kompetence lidí, připravující takový zákony je často mizivá a vyrobit zmetek záměrně nebo i prostým omylem a nepochopením není vůbec těžký.
A paradoxně právě proto, že jsem si dobře vědomej mezer v současným pojetí kyberprostoru (z právního pohledu) a složitosti debat o duševním vlastnictví, net neutrality, patentových zákonech, soukromí, přenosu dat, osobních údajích (a jejich výměně) atd. tak jsem nerad z toho, že se to projednává za zavřenými dveřmi a výsledný balík může mít velký dopad - se zabudovaným sračkometem uvnitř.

ZAPPO: No dobře. A tyhle dvě kultury spolu chtějí obchodovat. Tak co s tím?

(Já si nemyslím, že by to byl zase takový problém. V rámci EU máme společný trh, pravděpodobně mnohem silněji propojený než než chystá TTIP, mezi zeměmi jako Británie, Francie, Německo, Rumunsko, Bulharsko.)

ATTILAH: Rozhodnutí Evropského soudního dvora také není pod kontrolou ústavních soudů členských států... Teoreticky. Prakticky všechny ústavní soudy v EU prohlásily, že pokud s nějakým rozhodnutím EU nebudou souhlasit, tak ho zruší, i když k tomu formálně nemají pravomoc. A jsem přesvědčený, že pokud by nějaký rozhodčí soud porušoval lidská práva, tak se s tím taky párat nebudou. To je otázka vynutitelnosti. Mezinárodní rozhodčí soud může rozhodnout, ale exekutora na státní pokladnu nepošle.

Pokud jde o tu dohodu s USA, to byla jedna z prvních, kterou jsme uzavírali por roce 89, takže tehdy s tím nikdo neměl zkušenosti - a dopadlo to, jak to dopadlo. Dohodu TTIP za naši stranu sepisuje tým asi 300 naprosto špičkových právníků.

IHAY: ...zatímco v EU lobbisty nemáme.

TRAVIX: Mě na tom principu vadí hlavně to, že nejsou pod kontrolou ústavních soudů, které ve finále dozorují to úplné gro - základní svobody. Pak mi vadí, že u řady typů tribunálů může být rozhodce někdo, kdo předtím zastupoval v podobném sporu. To mi z hlediska nezávislosti a nestrannosti nepřijde šťastné.
Vím, že dohoda s USA z roku 91 je vnímaná jako nevyvážená a nevýhodná (i díky arbitrážím) a do TTIP jsou vládány naděje na její nahrazení (což se ale taky nemusí stát).
Ale nastudovávám si, a bližsí info na čem jsme prohráli ty naše arbitráže bych si časem vyžádala, jo?

JORIM: promiň, ale zdá se mi, že mizerná ochrana spotřebitelů v USA mýtus úplně není. legislativní vliv průmyslové lobby je v USA velmi silný (např. Monsanto), tato lobby prosazuje minimální legislativní regulaci trhu (tedy např. i kvality potravin). jak asi může v takovém prostředí vypadat ochrana spotřebitelů ? já myslím, že dost bledě, ale rád se nechám poučit.

ATTILAH: Proč? Pravomoci jsme se podřídili dobrovolně, obě strany mají rovné postavení a stejný vliv na osoby arbitrů, pravidla určila OSN... Já v tom zase takový problém nevidím...

JORIM: Máš nějaký zdroj o těch srovnatelných standardech v USA? Já třeba vím o ochraně osobních údajů a to je tam tristní.

TRAVIX: Tak. Rozhodčí tribunály podle stávajících dohod jsou z hlediska nezávislosti, dostupnosti a legitimity úplně špatně.

TRAVIX: Rozhodčí doložky v investičních smlouvách jsou naprosto běžná věc a jenom ČR jich má nějakých 80 (to, že ty arbitráže většinou prohráváme, to není chyba rozhodčích doložek, to je dané neschopností politiků a úředníků, ale to je na delší povídání).

Pokud to bude některý z mezinárodních respektovaných rozhodčích soudů a rozhodovat bude třeba podle rozhodčích pravidel OSN (UNCITRAL), pak s tím není problém. Pokud to bude stejně jako v běžných arbitrážích (každá strana si zvolí jednoho arbitra, společně se pak dohodnou na třetím), pak bude naše postavení paradoxně silnější než u soudu EU, kde je 28 soudců a my si volíme jen jednoho.

Ale pokud to bude nějaký pochybný rozhodčí soud, na jehož složení nebudeme mít vliv a který si ta pravidla bude určovat sám, pak by to byl problém.

JORIM: No ale to je pro mě naprosto klíčové! (Omlouvám se, já jsem totiž právník, víte...) Dokud nebudeme vědět, kdo bude tvořit ten rozhodčí soud a jaká budou jeho pravidla, pak je zbytečné něco komentovat.

ATTILAH: Že je v USA mizerná ochrana spotřebitelů nebo nízká bezpečnost potravin, to je mýtus. Není to pravda už několik desetiletí. V USA jsou standardy pro výrobky stejné, někdy ještě vyšší než u nás.

A s tou právní kulturou to taky nebude tak horké. Jednak pokud někdo podniká v EU, má přístup k evropským soudům už dneska (většinou tu mají i pobočky nebo dceřinné firmy, takže mají stejné postavení jako domácí), jednak velké první firmy jsou aktivní celosvětově, takže ta kultura se stírá. Ale hlavně, a to je nejdůležitější, "procesní argesivita" hrozně záleží na tom, jaká budou pravidla a jaký bude ten rozhodčí soud. A to je právě něco, co nevíme.

JORIM: Teda předesílám, že zatím tuhle proceduru mám jen někde letmo zahlídnutou, ale přeci jen ta referenční úroveň u společného trhu EU a volného pohybu na něm je jinde, než jít na úroveň USA - v bezpečnosti potravin, ochraně ŽP, ochraně osobních údajů, pracovnímu právu.

Proč může být TTIP horší si myslím, že dává procesní práva i firmám z právní kultury USA, která je procesně agresivnější. To jen tak u svačiny letmý zamyšlení.

Dík za tip ke srovnávání.

Tak v prvním projevu nový předseda EK slíbil TTIP dojednat, ale i zprůhlednit jednání o smlouvě se Spojenými státy, a přitom udržet i po jejím uzavření vysokou úroveň ochrany evropských občanů.

Předsedou Evropské komise bude skutečně Juncker, slíbil i leccos zajímavého - Deník Referendum
http://denikreferendum.cz/...dsedou-evropske-komise-bude-skutecne-juncker-slibil-i-leccos-zajimaveho

ZAPPO: Dost přesný. Plus téma, že tradičně v ČR zahraniční témata moc netáhnou.

ATTILAH: Ne, je to přímo ten článek 38. Je to z mojí strany trochu mystifikace, přiznávám se :-)

Jde mi o to, že že dohoda TTIP je kritizovaná, že umožní před soudem napadat ustanovení vnitrostátního práva a že je to "konec demokracie". Jenže stejné pravidlo uvnitř EU platí už desítky let a k žádnému konci demokracie nedošlo.
Spousta ustanovení vnitrostátního práva byla napadená u soudu, vzniklo pár kontroverzních rozsudků (asi nejkontroverznejší je rozsudek, který zrušil britský zákaz prodeje v neděli), ale jinak s tím nikdy nebyly žádné problémy. Všechny ty žaloby, které jsem vyjmenoval (hazard, porno, vodní skůtry, dopravní předpisy) skutečně proběhly a žádné z nich nebylo vyhověno.

Nevidím důvod, proč by dohoda TTIP měla být horší.