MASOO: naštval mě dost. Úplně zbytečná agrese. Fakt jsem tu hlávku asi měl dát, když mě mačkal čelo na čelo, ať se probudí z tý diskotéky.
A ta buchta i s odstupem, byla fakt roztomilá .)

CDR: nejvíc vousatý DNB:D

A co vim, tak má min. jedno dítě;)

CDR: velka prdel, zaklad zivota ;-)

6.den

tahle zpráva asi nebyla šťastná

tyvole, jseš živá? nebo ses ufetovala perníkem?
Je to takový divný, když nenapíšeš 5 dnů jak se daří synovi

reakce byla okamžitá :)

5. den

ta manda za 5 dnů ani jednou nezavolala jestli jsme v pořádku

jsem pozvaný na liberecký festival poezie.
A to jsem pět let nic nenapsal.
Opráším pár starých věcí.
A pak udělám dvě nové.

Black star, tribute to David Bowie. Hvězda bolesti hroutící se svou vahou do sebe.

A Aylan. Aylan/Alan Kurdi.

Je to narafičené.
Utopit je jak koťata.
O jednoho míň, naštěstí pro nás, stejně se množí jak krysy.
O čem snil, než naplnil si plíce slanou vodou?

To bude těžký... A snad se to povede.

měsíční BAN!

ještě dva dny RO ban na fb.
Je to strašně otravný.
Lidi píšou, myslí si, že jsem zmrd, který neraguje na jejich zprávy.
Obchodní aktivity bazaru spojené s FB nemůžu spravovat.
Ztratil jsme telefon, nemám čísla, nemůžu lidem odpovídat.
Hrozně otravné.
Vzhledem k monopolu FB by messenger měl podléhat nějakým direktivám, měl by být přístupný komukoliv.
A vůbec.
Znárodnit tu mrdku.

Už jsem se vyspal z tý diskotéky (i když... ten intenzivní zážitek s moscow death brigade byl opravdu nejsilnější zážitek tohohle léta) a vracím se do nepříjemné reality.
Dvouletý Danek, když mě vidí tak na mě nereaguje. Jsem vzduch.
Má vzteklé hysterické záchvaty - nevím, jak je to neobvyklé, měl jsem je v dětství taky, to až do školního věku.
Ve školním věku jsem k tomu přidal rvaní. Nic jsem si nenechal líbit, jakmile jsem cítil příkoří, jednal jsem.
Skoro mi je těžké si připustit, že já pacifista, mám do páté třídy na svědomí několik rozbitých hlav, zlomenou ruku, natržené ucho.
Kvůli vzteklým záchvatům nějaký "hodný" soused na mou ex zavolal sociálku.
A ona mi to tají.
No...
Mračím se a mám vrásky.
A čekám, jak si vezmu za deset dnů Dana na celý týden.
Bude trochu jiná dovolená, rodinná dovolená - poprvé v mém životě. Budem trochu cestovat, pojedu za sestrou, která spravuje kemp, za mámou - babičkou, snad trochu ke mně syčák malý přimkne.
Páju bych roztrhl na kusy...
Ale s tím nic nenadělám.
Můžu si stěžovat na lampárně.. Nebo, eh, na sociálce .)

Zítra jedu na mighty sounds dělat fireshow support a po pravdě, nechce se mi.
Před 14 dny víkend na Sázavě, minulý v Mlékojedech na Circus Culture Festu, vždy stejný scénář dojezdu po speedu, MDMDA a moři chlastu, vždy vyždímaný až do středy, serotoninový dluh nelze oblafnout.
Circus Culture Fest byl roztomilý, výborně jsem si zaohňoval a slyšel potlesk, to vždy zahřeje.
A je k tomu milá, ale taková ambivalentně smíšená vzpomínka.
Je kolem třetí hodiny ranní, energicky tancuji, vyštajlovaný ve své crustpunkmetalové džínové vestičce, kterou používám na ohňování.
Přitulí se ke mně hezká holka, tak 30. Tmavooká, tmavovlasá, zhoukaná emkem, přítulná.
Jednou za chvíli mi přistane na ústech polibek a zavine se do mě, pohladím jí zadeček, usměju se, zemkovaná víla odtancuje dál a věnuje stejnou pozornost ještě jednomu klukovi, týpkovi, co celý CCF moderoval.
Nejsem akční, nejdu do ní, polibky a objetí mi věnuje sama od sebe.
Je to božsky příjemné, všichni jsme na podobné empatické vlně, Robickovi odpouštím, že hraje ty nejvíc vousatý DNB a raggajungle tracky, co jdou vytáhnout.
Celé to začne kalit moderátor (ráno vše popírá, ale jedna z mých kamarádek mi potvrdila, že to viděla).
Začne žárlit a nepochopitelně si hájit svůj revír.
Jsem pasivní, ničemu nejdu naproti, ale stejně mi při tanci přistane tvrdý rameno na rameno, kdy téměř ztrácím rovnováhu.
Po té jsme najednou sami s vílou, mluvíme spolu. Říká mi, že má tři děti, moc jí nevěřím.
Přichází znovu moderátor, stojí přede mnou, hledí mi do obličeje asi z 5 cm. Je o něco vyšší.
Nikdy jsem nikomu nedal hlavičku. Přemýšlím, jestli to není ta správná chvíle to vyzkoušet. Jen trochu poskočit.
Kašlu na to.
Tyto věci si vybavuji ostře, jednu věc ovšem nikoliv.
Bedny řvou, není moc rozumět, mám pocit, že se na mě otočil a zakřičel "Tak si ji vem!"
Krčím rameny.
Blíží se ke čtvrté a zhoukaná víla mizí.
Tancuji, cítím, že někdo tancuje za mnou a kopíruje mé pohyby. Dotýká se mých půlek. Chvíli myslím, že se víla vrátila, otáčím se.
Za mnou stojí dvoumetrový chlap v bílé košili.
Vykulím oči, varovně zamávám prstem a vyštěknu "NO!"
To varování bylo důrazné a už jsem o něm do rána nevěděl.
***
Krásný víkend. Plný krásných žen a přátel.
Lehké pobláznění nad kanaďanojaponkou Kylie.
Nadpozemsky krásná .) Nešly odtrhnout oči.