CDR: doporučuji seriál BoJack Horseman, pokud to neznáš, ve čtvrté sérii prožívá něco obdobného, ale jeho matka trpí demencí....Ovšem v tomhle seroši s jeho humorem a sarkasmem to má očistný účinek. Zažila sem párkrát něco obdobného, takže proto doporučuju...

Dnes přijede máma z nemocnice, budu ji mít u sebe, takže brzo z komunikace s ní hrozně vykvetu :)
***
Jinak zajímavý včerejšek.
Danny vždy dělá hrozný scény, když má jít spát.
Včera po dlouhé době scénku neudělal, ale nemohl usnout, pořád čuměl a kontroloval kocoura, jak běhá po bytě.
Lehl jsem si k němu a Danny povídal. Dlouho do půl jedenácté.
Běžný blbosti, jak má máma telefon a on měl taky, ale že ho rozbil. A že babička má bílý tablet a máma taky.
Ale pak přišlo něco, z čeho do teď nemám jasno.
trochu mystické, tajemné, metafyzické.
Začalo to tím, že prý má v sobě internet. A pak přidal další mocný kombo.
Že prý je on - Daník.
Ale že byli tři Daníci, pak dva odešli a jeden zůstal a to je on.
To je zas nějaká ta trojjedinost, která se jinak směju?
Nechci mít malýho flanďáka :3

CDR: Drz se, dokazu si predstsvit, jak se citis. :(

CDR: :/ drž se!

MASOO: Frýdštejn. Na můj vkus málo hospod - jedna letní a jedna "fancy". Ale zas pro kluka to bude ais dobrý, je tam hrad, krásné koupaliště, soused má kozy, koně atd. Velká zahrada.
A práce jak na kostele.
Třeba na to ulovím nějakou bio ezo ženu :D

CDR: ajaj. Rok a 18 dnů bez sexu. Krásné hovorově zvané "nemrdaniny" :3 Njn.
A vše tak akceleruje. zrychluje. Danny roste před očima. Dělá naschválky, no, je rozcapený. A já ho tolik miluju, čudla.
Máma jede pozítří na operaci spodku, třetí chemo za sebou.
Mentálně postižený bratranec Michal je vystrnazen do pečováku (bude mu tam líp) a já...
Já se se zřejmě do dvou měsíců stanu vesničanem.
Zase ta padesátášestá variace na cestu z města.
A utrpení, teď už to auto a řidičák budu fakt potřebovat.
To jsou změny, zas, hmmm. turbulentní.
Cesta z města. Cesta do samoty.
Můj kalící život se otřásá v základech.
Tak už jen zařídit plnou střídavou, ať ty změny stojí za to.

Vždy když dávám syna spát, tak mám obřad.
"Táta tě má rád."
"A ty máš rád tátu?"

Mně to v dětství chybělo.
Doufám, že i když tu nebudu, že si na to vzpomene.

Celý se to sere.
Lepkavá depka na mě sedá, těžká, vazká, jak deka z mazutu.
Hospody zavřený. Práce zavřená.
Nemohu uvěřit, že mi chybí mí retardování zákazníci.
Chtěl jsem si vzít Dannyho na víkend.
Jenže máma jde ve čtvrtek na chemoterapii.
Masivní nádor dole, asi na děloze. Tak jsem to odložil, chce abych s ní byl o víkendu.
Chmury mě tíží.
A samota trvající už dva a půl roku mi nepřidává.
Nejradši bych nikam nechodil a jen doma kouřil plech.
Mrdat. Všechno.

Je deset hodin, po vynikajícím vystoupení cirk la putyka dorazíš do hospody. Tvoje ex s jejím novým jsou tak namrdany hulenim a chlastem, že vypadaj jak nA heraku.
Fena, co s tebou tři roky spala v posteli je šťastná a chce se hrozně moc mazlit.
Podíváš se na kyselý arogantní obličej paničky a marně že svého nitra kutas vzpomínku, jak tě ta arogance rajcovala.
Trochu té zahřeje pocit, že dáneček je safe, protože se stará tchyně.
PES dal tahá a má hroznou radost, že tě vidí, aspoň někdo :)
Věci se mění.

Dnes jsem po týdnu předal syna (krásný týden, i když nervy tam občas byly) a jdu do spotu.
Chci potkat blondýnu... Chci!

Ach, ty ranní euforie. A večerní mizerie. :3

Telefon mě vypadl v taxíku, nemám doma budík.
Probudilo mě kýchání v devět hodin. To je čas, kdy bych měl otevírat v práci.
Jsem opuchlý jak pátrací balón, z jedné dírky mi kontinuálně teče, druhá je zabetonovaná.
Ještě nepřišlo slzení a škrábání/svědění v krku, to bude asi zítra.
Vibrocil za 140,- docel pomáhá, ale je to dryák.
***
Vybavila se mi ze včerejška krásná blonďatá kamarádka Barča.
"Já jsem tě obdivovala, jak si rezolutně řekl, že si s námi nedáš, že ti nebude dobře.
A pak si stejně o pár hodin později dal.
Ty máš vůli jak já!"

Ok :)