Mám kolem sebe aktuálně čtyři lidi s boreliózou válčící. Minimálně dva z nich fakt dostatečně vyšetření byli, kamarád, který je doktor, to fakt nepodcenil (a vypadá, že mu nakonec pomohly přesně ty silný antibiotika, teda snad), a můj muž, kterému taky zkoumali kde co. Není to člověk, co by na sobě zkoumal každý prd, s prostřelenou nohou šel k lékaři už druhý den a začíná si stěžovat v situacích, kdy já bych se dávno hroutila (výcvik ze sportovní rodiny). To, že je určitě typ, co na sobě porozuje každej prd, bohužel slyší celkem pravidelně. Chápu, že takových lidí jako doktor asi potkáváš dost, ale po pěti letech tyhle hlášky úplně nemusim.