SALVATOR: Zaregistroval jsi články, jak Viewegovi rupla aorta a on kolem sebe házel větami "Proč se to stalo mně, když přispívám na UNICEF?"

Krásný příklad takového uvažování. Dělám dobré věci -> jsem odměňován X dělám špatné věci -> jsem trestán. Tento princip se objevuje ve spoustě náboženských systémů, včetně těch, co jsou zadrátované/ internalizované v národech indoevropského typu. Je nějaký řád. Když děláš dobré věci a pak se ti stane něco ošklivého, tak buď
1) řád nefunguje, jak by měl, či se dokonce hroutí = PANIKA, DÉMONIE, NENE!
2) jsi udělal něco špatně = uff, tak to zkusím napravit
3) děje se to za nějakým vyšším účelem = eee... tak jo, asi trpím, ale nic nerozvracím, cajk

A nemoci byly velmi často popisovány jako trest/posedlost/napadení atd.
Jako ono je na druhou stranu trochu naivní čekat, že z lidí blbých 150 let vědeckého ateismu (počítáno +/- od Darwina) vyklepe uvažování, na kterém stáli tisíce let předtím. A on i ten viktoriánský racionalismu či šířeji evropské osvícenství bylo za mě třeba ultimátně WTF. Víru v bohy (boha) nahradilo vírou v rozum.
A že třeba já nebo ty tohle zřejmě už nemáme ani intenalizováno - já sebe sama v tomto ranku považuju ze všeho nejvíc za aberantní exemplář, vesmíru na nás vůbec nezáleží a je to tak dobře je přesvědčení, které velké spoustě, jakkoli jinak materiálisticky orientovaných lidí, nedělá vůbec dobře.

NATAKA: Tak tomu i docela rozumím. Ale nějak si svoji činnost nepotřebuju vysvětlovat externíma konstrukcema zvenčí. To, co dělám, dělám proto, že to je v lepším případě přínosný pro někoho jinýho, nebo aspoň pro mě, přičemž kdyz už to není přínosný pro jiný, aspoň nikoho vědomě nepoškozuju. To mi bohatě stačí. A nemám ani pocit, že na rozlišení dobrýho a špatnýho bych měl potřebovat nějakej kodex. Prostě něco I'm druhým to, co bych nechtěl, aby činili oni mě. Zatím sem s tím vystačil :-)
Zároveň ovšem chápu to, co říká Sadako - pokud někdo vnímá třeba nemoc jako trest (i když nevím, proč), pak potřebuje nějaký vysvětlení, protože má zakotveno, že trestu předchází provinění.

SALVATOR: Je to způsob kategorizace/klasifikace. Imho se tam projevuje určitě mimo jiné lidská hrůza z biologického zániku, touha po vydělení se z přírody. Vyšší řád kromě dalšího říká, že i když to fyzické zemře (jako všechno tělesné), je zde (pře)trvání a celý obraz, v němž pozemské pinožení nevypadá tak WTF.
Eliade to nazýval "nostalgií po ráji" a touhou lidských bytostí žít v přítomnosti věčnosti (božských bytostí = moci), v onom čase, který je věčný, nikoli v čase historickém. Což taky může vycházet z toho, že přesně po tomhle toužil sám Eliade, wtz, on byl takový... roztomilý universalistní romantik.

Nicméně, já bych to fskutčnosti za až tak extra zabrušování nepovažovala, protože je docela zajímavé vzít tenhle úhel pohledu a podívat se jím na pití Sava a podobné blbnutí.
Když jsi nemocný a podstupuješ nějakou léčbu, tak to buď zabere, nebo ne, moc jiných možností není. Můžeš to pochopitelně dojebat nebo vylepšit tím, jak se během té léčby chováš (chlastat na žloutenku bude asi velký špatný), ale v zásadě před tebou stojí nemoc, která se ti stala bez toho, že bys něco špatného udělal (pomiňme teď následky životního stylu), je nesmyslná, nepochopitelná, je to trest, před kterým ale nebylo provinění. Jsi v jistém smyslu bezmocný, najednou jsi v démonii, kde přestala platit pravidla, která vnímáš instinktivně (špatné věci se dějí zlým lidem etc.), chaos tě vezme po hlavě.
Jasně, ty ne, ale očividně ne úplně malé procento lidí to může vidět i takhle. Ten čurák se Savem je schopen si z prstu vycucat nějaké odpovědi, které to zasadí do smysluplného rámce, jakkoli to nám přijde WTF (zlé farmafirmy, spiknutí iluminátů, PARAZITI!!! atd.) a nabídnout postup, který do něj zapadne a dá pacientovi do ruky možnost to ovlivnit - naprosto iluzorní, ale to je pro tenhle případ irelevantní. Pokud se to podělá a ty umřeš, tak si za to můžeš sám, dost sis neleštil karmu a Savo jsi pil za novoluní a ne za úplňku, takže chcípneš, ale to je v pořádku, protože to nebyl CHAOS, ale tvoje NEDODRŽENÍ ŘÁDU. Iluzorně se tak přesunutím viny na pacienta odstraňuje jeho pocit bezmoci vůči něčemu neovlivnitelnému; už je to selhání sebe sama, s čímž se člověk asi vyrovnává o něco lépe než s poryvem náhody.

Asi mi na to chyběj buňky, ale tuhle potřebu vyššího smyslu/řádu vážně nepobíram. Přesvědčení o tom, že všechno je chaos, entropie nás všechny semele a Bůh je mrtvej pro mě znamená volnost a svobodu. Ale to už zabrušujume od pití sava hodně hluboko do teologie.

MAR_TINA: Učení o reinkarnaci je jedním paradigmat, skrz které člověk vidí svět a naplňuje ho smyslem. Věci se nedějí chaoticky a bez příčiny, ale stojí za nimi nějaký vyšší řád.

NATAKA: Z pozice radikálního materialisty si dovolím tvrdit, že nejnesmyslnější řeči kolem karmy jsou všechny ty, který vycházejí z premisy, že karma existuje.

MAR_TINA: nebo když máš blbě seřízeno a blbě odvětráno. Pak si stačí ve vaně stoupnout

NATAKA: já si spálení karmy neumí představit. Tak trochu proto, že jediná karma, kterou si umím představit, je tato:
Tam naopak umřeš, když přestane hořet a nepřeruší se přívod plynu.

NATAKA: tak v okamžiku, kdy po dodržení všech uvedených postupů zde
CNV: umřeš na rakovinu slinivky a to umřeš, musí onen léčitel najít důvod, proč jeho super postup, lepší než medicínský selhal. A to najde v tobě, vždyť to už v tom seznamu předesílá.

CORNELA: tak žes čistila karmu poctivě, to nedokážeš

CNV: už nejsem na mobiilu, tak se rozepíšu.
V celém textu lze číst náznaky důvodů, proč to nevyjde. Musí chtít pacient. Nesmí mít chemo. Krom bylinek, diet a sava ještě zóny, duchovno a karma. Prostě 16 důvodů proč 15 pacientů by sice vyléčilo slinivku, ale stejně pošlo.
Oni už podsouvají objektivizaci selhání metody léčby předem.