TIMA: Myslím si podobné. Jako dítě jsem trávila prázdniny u babičky na vesnici, doteď to tam vnímám jako nejúžasnější místo na světě. Navíc tahle strana rodiny není zatížená přístupem "co by řekli lidi", prostě idylické prostředí, kde se dalo "dejchat". V chalupách na babiččině straně vsi poslední roky dožívají vdovy (80 a více), nic překvapivého. Takže jsem byla docela překvapená, když teď babička začala vyprávět, jak v támhleté chalupě zabil babičku a pak sám sebe a vůbec kolik lidí se v té vsi oběsilo. Nepíšu o dětech, takže se omlouvám za OT, ale teprve mi došlo, že ani ten "přírodě a člověku bližší" způsob života není taková selanka. (a podruhé včera, když jsem si představila, že bych měla v té zimě vstát a jít zatápět pod kotel:))

KEIKIN: Myslis, ze je pro dite optimalni, aby sedelo cely den v kanclu? Protoze presne to by je cekalo u velkeho procenta rodicu.
A rozhorcovat se nad tim, ze z tebe chce mit zamestnavatel co nejvetsi zisk a nenecha te v pracovni dobe hrat si s detma? To asi nemyslis vazne, ze ne.

markysho a co ti presne s tou aldortovou nefungovalo?

Já název auditka chápu jako udržení spokojenosti rodiče i dítěte, že nikdo nejde na úkor toho druhého.

KEIKIN: Asi je to tady opravdu trochu OT, ale troufam si rict, ze drivejsi spolecenske usporadani s sebou prinaselo tech reguli mnohem vic. Takova ta romanticka predstava malych spolecenstvi, kde si lidi rovne deli praci a vzajemne se o sebe staraji, je mirne receno naivni.

Možná to bude OT, jen jsem chtěl napsat toto.

Ač jsme my lidé dobří a žijeme v harmonii, bohužel naše společnost je nemocná. Za těch x let vývoje je vytvořeno už tolik regulativů a tolik vzorců chování, že nelze praktikovat život v jeho krásné, i když surové verzi.
Nežijeme v komunitách, ale v uzavřených klíckách. Pracujeme, abychom vydělávali, nikoli abychom uživili (ošatili) sebe a rodinu. Z této situace plynou problémy, které přenášíme na děti - odkládání dětí do cizího prostředí (školky), nedostatek času všechno. Většina problémů v rodinách vychází právě z toho, jaká je společnost okolo nás.
A do této situace přichází nejrůznější učení, Budha, Aldort, atd, atd. Máme tedy jedinečnou možnost, abychom ty informace z různých učení implementovali do našich každodenních životů tak, aby zároveň uzdravovali i lidi okolo nás a měnili společnost. Pokud změníš sám sebe, začínáš měnit i prostředí a společnost v okolí (ač vědomě či nevědomě).
Tím jen chci naznačit, že každá rodina má svoji unikátní cestu a těžko se přenáší (i ty dobré) zkušenosti na jiné.