• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    ONA_MAKARONA: souhlas. mám taky temperamentnější partnerku a říkala mi, že být já vznětlivější, tak je to itálie. Holt protiklady se přitahují :-)
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    Už se s novou situací smiřuji a před pár měsíci pečlivě na půdu uklizené oblečky po Ladě vytahuji zpět na světlo boží :-) Akorát půl dne trávím na čtyřech a s hlavou v záchodě, to bude mít Laduška pěkné vzpomínky na maminku....

    Jinak co se týče hádek, tak ani u nás doma se tomu samozřejmě nevyhneme, ale výbušnější jsem spíš já a dokážu vylítnout kvůli úplné prkotině a pak mi je to vůči partnerovi líto, ale přijít a omluvit se je sakra těžké (pro mě), ale snažím se s tím bojovat a jak říkáte jógu a běh vřele doporučuji! Jinak před malou se ale vesměs nehádáme skoro vůbec, ona je hodně citlivá a když se zvýší hlas začne hned brečet (stačí když přijde na návštěvu děda, který mluví hodně nahlas a už natahuje), snažíme se ji vytvářet doma co největší pohodu a klídeček. Když nad tím tak přemýšlím, tak my žádné vyhrocené hádky nemáme, většinou se poštěkáme kvůli blbosti, ale je to otázka půl hodinky a jsem zase v pohodě a nebo to stočíme do srandy.... a za to jsem opravdu vděčná, protože mít vedle sebe nějakýho výbušnýho chlapa, tak se asi zabijeme.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    KDyž jsme u těch hádek tak za nejhorší považuji hádky o výchově před dětmi. Jinak je to zvláštní jak děti reagují na hádky rodičů. Většinou ten kdo víc křičí, tak je zlejší v tu chvíli:-) Já osobně jsem flegmatik, velmi výjimečně se hádám. U těch temperamentnějších povah je opravdu hlasitá výměna názorů někdy brána jako hádka. Problém vidím v tom, že děti opakují intonaci i obsah. Takže se pak stává, že udělám něco blbě a naše malá mi vynadá :-)))
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    KOTENCE: Hmmmm, to je dobrý řešení. Ale jen za předpokladu, že nasraný partner pohlídá dítě. Procházka je sice ekologičtější varianta, ale člověk pak může i trochu nevonět:)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    ONA_MAKARONA: taky se přidávám ke gratulantům ,) přítel je s bráchou o rok, mají teď perfektní vztah, i když spolu prý kolem 20 dost soupeřili... kamarádka má 2 holky taky o rok a říká, že by už neměnila..
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    KOTENCE: :) dobrý tip :) díky, zkusim...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    NEMESISS: Mne jeste na akutni vztek dobre pomaha sprcha. Vztekat se sama ve sprse moc nejde, takze tam tak stojim, myslenky plynou a emoce odtejkaj do odpadu. Vetsinou me mezitim napadne i nejaky smirlivy reseni. (Krome toho vylezes vonava a naha, takze je velka sance, ze i chlap se bude chtit domluvit v klidu :-))
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    BILAKOBRA: dořešování se u nás s velkým úspěchem nepotkává (obecně nerad mluví o negativních či nepříjemných věcech, takže připomínka výměny názorů v klidu v něm opět začne rozdmýchávat emoce, ale to je trochu jiné téma). my máme ponorku, dlouho pravidelně nepracoval, takže jsem spolu byli v podstatě 4 měsíce 24h denně 7 dní v týdnu. spíš bych to ráda začala řešit u sebe (jsem taky svéráz a do svých 28 let jsem nikdy nežila s chlapem), prostě pracovat nejdřív na sobě, abych dala synovi "dobrý" příklad, je to až děsivý, jak dítě nasává všechny emoce mámy a tím hůř, jsou-li nezpracované, potlačované..Viktor je ještě malej, takže prostě teď je č. 1 máma (v porovnání se mnou tráví teď s tátou fakt málo času), tak potřebuju být ok. My jsme neměli možnost řešit tyhle věci dřív, protože jsem žili úplně jinak a otěhotněla jsem dost neplánovaně (nikoli nechtěně).
    BILAKOBRA
    BILAKOBRA --- ---
    NEMESISS: a co diskuze na obecné téma "jak se po hádce domluvit? urovnat problém?", zeptat se partnera co by mu vyhovovalo, jaká formulace by mu pak přišla v pohodě a nevzbuzovala v něm hned touhu se znovu pohádat? že třeba slovo hádka se může vynechat, konec konců hádka vznikla kvůli něčemu, tak se soustředit na to něco, aby to bylo vyřešené, o samotné hádce se nakonec mluvit nemusí, ale prostě "hele chtěla bych s tebou dořešit jednu věc".
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    TORUVIEL: plus pripadne cena, kterou musis obetovat za alternativnejsi skolu. Cenou myslim to, ze budes dovazet dite treba nekam pres pul mesta na ukor casu, ktery bys venovala jinym clenum rodiny. Taky, pokud takovou skolu nemas v dosahu, ochudis dite o kamarady z okoli, s kteryma muze chodit do a ze skoly. Na nejake alternativnejsi skole se setka pouze s detmi z urciteho typu rodin, tj vznika urcita segregace, ktere nejsem zastancem. Tohle vse pro me bylo duvodem, proc jsme vybrali skolu v okoli. I kdyz by me alternativni vzdelavani velmi lakalo (ale jak pises ty, lakalo by ME)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    NEMESISS: míněno generace našich dětí, až budou mít svoje děti.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    TORUVIEL: ,)
    TORUVIEL: tohle jsi hezky vyjádřila. taky mě to někdy napadá...myslím, že to je o vývoji tý který země, tady to prostě totáč dost zbrzdil, takže žijíc třeba ve Skandinávii (nevím to jistě, jen mě tahle země tak napadla) bysme tohle dilema nemuseli řešit, protože tam je (předpokládám) úplně jiný výběr škol/školek a alternativa (co znamená pro nás) je tedy tak nějak víc "běžnou" než tady, nebo se prostě natolik neodlišuje od veřejného mínění/přístupu. lidi tady v ČR nejsou na tyhle, pro ně "výdobytky" zvyklí a generace našich dětí by to snad mohla mít s timhle celkem ok...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Ale je to zřejmě spíš otázka každé individuální rodiny, ...asi těžko řekneme, tohle je špatně, tohle dobře (každý pro sebe ano, ale ne obecně). Takže je to taková moje interní otázka, na kterou zřejmě obecnou odpověď nenajdeme, možná jen bude zajímavé posdílet si svoje náhledy na to.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    INUSHKA: Tohle téma ve mě vyvolává takovej rozkol. Na jednu stranu je tu teda nějaká nabídka škol a školek, kde bych si nicméně nevybrala (alespoň ne u nás ve městě), kdybych vybírala podle všech svých (pro mě podstatných) podmínek. Na stranu druhou je tu ta moje snaha být tolerantní, je to ostatně dcery život, kdo jsem já abych jí diktovala všechna pravidla a zakazovala jí přijetí většinového mínění... Ale je to tolerance, nebo potlačování vlastních práv (práv rodiče)? Občas u tohohle nevím, vzhledem k mé nepříliš pevné hranici sebe-vědomí. Kde začíná a končí právo rodiče na omezování/formování potomka?
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    NEMESISS: Jógu plně doporučuju :-)) Nebo běh...
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    INUSHKA:
    


    INUSHKA: ok. Ja jen nemam rada, pokud se alternativa stava prilis dogmatickou. To je vse a tak nejak to na mne zapusobilo.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    LUCYA: Tak jestlis dobře četla, tak víš, že jsem jí taky nic neřekla a nechala ji, ať si dělá, co chce. Podivovala jsem se jenom v duchu, nahlas samozřejmě pěkně poděkovala za její ochotu a pomoc. Až na to krmení teda, protože to mi vadí a vidím, že to vadí i dceři. Tohle má, pokud správně chápu, být diskuse o trochu alternativnějších směrech ve výchově, tak nevím, proč bych se tady, kde si to tchýně nikdy nepřečte, nemohla podělit o svůj pohled na věc. A co se týče školky a školy, tak přístup "zvykni si, takhle to je" se mi nelíbí. Já bych právě ráda pro svoje dítě / děti našla školky a školy, které budou korespondovat s mými (a manželovými) představami a s jejichž pravidly se budu moct ztotožnit.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    MARKYSHA:
    WRNQ:
    děkuju moc. uklidnily jste mě :)
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    INUSHKA: ja te chapu, na druhou stranu, byt ja tchyne, tak si taky budu chtit delat veci po svym, zvlast kdyz venuji diteti svoji energii a cas. Samozrejme, domluvena pravidla bych akceptovala (treba zakaz sladkeho nebo podobne), na druhou stranu, aby se nekdo podivoval nad tim, jakym zpusobem si cteme v knizce, to by mi vazne mohlo. Pro tebe a dceru zaroven takova pripravka na skolku a skolu, tam budou pravidla zas uplne jina.
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    NEMESISS: Neudělala bych to jinak. A toho špeka bych si někdy dala k zbláznění ráda. Když člověk jede s kočárkem takhle kolem nějaký miloučký lavičky u vody, hned by si poseděl:)
    Asi bychom o našich maňana mužích mohly napsat knihu. Dneska na mě upřímně valil oči, když jsem mu řekla, že by někdy mohl vstát dřív než v jedenáct dopoledne:)
    Snažím se aplikovat to, že slovně nereaguju hned, fakt se nadechnu a vydechnu. Bohužel mám tendence jednat dost impulzivně a takový třískání dveří je moje oblíbená kratochvíle. Někdy je dobrý se jít projít ven, to mi pomáhá hodně.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NEMESISS: je to normální, já si myslím, že vztek je přirozená emoce (pokud to samozřejmě nezachází do agrese, ale pokud ho nasměřuješ cíleně někam, kde nikomu neublížíš, je to v pořádku), naopak je nepřirozený ho potlačovat (tady se přece bavíme, že u dětí mám uznávat pociti, proč je u sebe popírat?). Naopak, pokud budete na sobě pracovat a postupně se vám podaří to ovládnout, prokážete dětem velkou službu, protože oni uvidí na příkladu, jak to udělat a děti vzteky hodně trápí, to přece víme. Toník dokonce má jednu hračku, se kterou smí házet a kopat do ní, když má vztek, místo toho, aby mlátil do nás, do Alenky nebo ničil jiné hračky. Prostě takový boxovací pytel.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam