TIMA: tak nějak to vnímám, protože mi to takto bylo vysvětleno. Že dítě potřebuje znát hranice a pokud se to neodchytí včas, tak je problém. A když dítě ty hranice překračuje, jak mu jinak dát najevo, že to a to nesmí dělat ? Trest je tedy v tomto případě výchovný prostředek, jak dítě naučit základní pravidlo (opravdu to základní). Ono to slovo trest zní hrozně, ale nic drsného se za ním neskrývá (většinou jsou to projevy negativních emocí jako křik, vyhrožování, zamračení se). Jen je imho nutné, aby děcko přesně vědělo za jaký konkrétní čin je trestáno a aby nedošlo ke ztrátě sympatie, lásky, důvěry k němu.
YMLADRIS: Děti, které jsou ještě malé trest nechápou není třeba trestat, ale třeba ta naše Ela to je dílo. Je třeba problém, aby si oblekla bundu, když je zima.

Možná jsem to předtím dostatečně nevysvětlil s tím trestem sladkostí. Dítě si samo bez zeptání někde najde čokoládu a celou jí s ní. Pak chce jíst další sladké jídlo a ty jí to nedovolíš. Je to vlastně trest za to, že už jednu sladkost spořádala.

A jsem zase u toho jak už jsem to tu kdysi psal, jak naše současná společnost negativně determinuje naše životy. Indiáni v pralese trestat nemusí, naše společnost svázaná pravidly a regulativy ano (viz např. vězení).

SINSEMILLA: matyáš /je teda předškolák/ má rád vyprávění před spaním, co jsme kdo dělali. Já se mu snažím popsat do každé blbosti můj den, potom vykládá on, co dělal ve školce, občas mu pomůžu nějakou otázkou. Příběh z knížky by mi byl asi taky líný odvykládat.

LYDI: a nějaký příklady, ráda se inspiruju, taky mě to dvakrát nebaví ho jakkoli trestat, ale zase ho nejde nechávat si dělat, co chce, zvlášť když vím, že si chce pouze změřit síly. Mocenské hry hrajeme, ale nejde to se vším, některé věci prostě musí respektovat. Měli jsme teď dost dlouhé období, kdy byl naprosto úžasný a teď je nějaký další období vzdoru, asi s blížícím se čtvrtým rokem s tím, že se prostě postaví přede mě, kouká mi do očí a prostě mi řekne, že to a to neudělá a že si to mám udělat sama a když mu něčím pohrozím, tak to otočí, že se to stane mě apod. Já mám ještě stejně starou holčiku jako máš ty, s tou je to zatím úplně bez problémů, musím říct, že je méně vzteklá, více ochotná se učit a poslouchat než Toník, víc se sama zabaví, míň si vynucuje, když se jí v něčem zamezí něco se jí nedá, co chce, pláče spíš nešťastně než vztekle apod. Jsem dost zvědavá na její období vzdoru, třeba mě překvapí a bude ještě horší než Toník, to nevylučuju:-) Jistý je, že jsou natolik odlišní, že se k nim nedá přistupovat stejně a nejen kvůli věku.

LYDI: mně přijde, že to s absencí jakýchkoli trestů prostě nejde, já jsem ráda, když se mi daří vynechávat ty tělesné, ale dneska se přiznám, že i tady jsem dnes udělala výjímku. Tonda už se druhý týden doma nudí a je děsně vzteklý a nechce nic dělat, co vymyslím, sám už neví, co by dělal, prostě je podebraný a dělá naschvály a úplně se mi postavil, že nepůjde do pokoje a nadával mi, že jsem se prostě neudržela a naplácala mu. Ale musím to říct, že to stejně nepomohlo. Nakonec jsem zavolala pediatře, jestli už by dneska mohl mezi děti, když nekašle, neteče mu z nosu, nic, tak máme zelenou a vsadila jsem na pozitivní motivaci, že si odpoledne pojedeme hrát do dětského koutku (ven se ho vypustit bojím, že by to přehnal, hlavně Alenka by buď plakala v kočárku nebo by moc běhala a ta je na tom o trochu hůř než Tonda), když bude hodný a zatím to funguje.

TORUVIEL: ja sem ji taky cetla. musim se ale priznat, ze mi toho bylo skoro moc o mozku a malo o detech a jake to s tim mozkem ma/"mel mit" dopady na vychovu. teda ty dopady a doporuceni tam byli, ale byli to dost pro me osobne jasne veci.. spis bych tu knizku asi nekomu doporucila, kdo furt trva na tom dite jakkoli trestat atd. pro rodic snazici se o laskavou, mirnou vychovu ve vsech ohledech mi tam zas neprislo toho tolik noveho...

Fakt moc pěkná kniha (někdo ji tu nebo jinde myslím doporučoval, tak doporučuju dál). http://www.beletrie.eu/...o-mozku-a-emocionalnim-vyvoji-ditete.html?gclid=CJrNqejbn8QCFeHLtAodTkkAww

SINSEMILLA: tak u nás na malém městě moc výběr není, vlastně jsem jen odstranil z výběru ty školy, kde nejsou rodiče spokojení s učitelama. Pro naši rodinu je pak rozhodující logistické (a částečně i finanční) kritérium. Tedy když už půjdu se zbytkem kavalérie do školky, tak ať je škola poblíž.

MARKYSHA: jo to je možný, že je toho na něj ještě pořád moc. všechny jsem po nástupu do školky instruovala, aby zvolnili a nedělala nějaký extra bohatý program. asi jsem měla pocit, že už si nějak zvykne

SINSEMILLA: jenže u nás je to naopak - oni sice blbnou na zahradě, ale je spíš unavený psychicky než fyzicky, tak chodí ještě na Pohyb dětem cvičit, jsme odpoledne venku a když třeba prší, tak pak lítá jako splašený po bytě a k žádné intelektuální zábavě se nemá..naopak v době nemoci, prázdnin, víkendu, když si odpočine, tak je zase zvědavý jako obvykle, chce si tvořit, číst. Ono není dobré ty děti zase moc zahlcovat.

MARKYSHA: jo to je fakt, že školka je utahá. taky proto nemá žádný cvičení nic, kluci ze třídy chodí do skola, ale erik chodí spát v sedm půl osmý a spí 12 hodin. a po příchodu má totálně volnou zábavu

KEIKIN: bydlíme na santošce, praha 5 a výběr základky bude docela oříšek. ty už máš děti ve škole, jaká sis dal kritéria?