KOTENCE: O odmenach nic.

A jinak tam byly pro me zajimave veci, treba ze deti temer vubec neziskavaji informace z prostredi a prirody, coz mi prijde smutne a chci si na to dat pozor. (U lidi vedli rodice, ucitelka ve skolce a pak prarodice, u medii vitezily knihy, pak nejaky vyukovy cd). Ze vysledky i dalsich studii ukazuji, ze stimulujici prostredi je vic nez vlohy. Ze se rozvijeji lip deti, co jsou v kontaktu s vice lidmi/vychovateli nejen s rodici. Ze nadane deti maji konkretnejsi zajmy nez ty standardni a jsou uzeji profilovani nez ty standardni a dokazi sve zajmy hned rici a kvantifikovat jak moc o tematu vedi.

Jednalo se o deti v pregramotnem obdobi (5-6 let) - ve skolce nebo kratce po zahajeni skolni dochazky

MARKYSHA: Myslím, že žádnému dítěti nejde odjakživa úplně všechno, každé má nějakou oblast, kde musí zabrat přes překážky.

YMLADRIS: právě, že ne, on něco chce a jde mu to strašlivě lehce, tak si na to zvykne. Kdežto ti netalentovaní, to chtějí a musí si to zasloužit. To, že někomu něco jde, mu nemusí nikdo říkat, to vidí a je zvyklý, že mu to jde, takže se pak logicky vyhne těm věcem, které mu nejdou,popř. když se dostane na úroveň, kdyby by musel makat, tak se na to vykašle, protože není zvyklý se snažit. Kdežto dítě, které si všechno musí vydobýt samo, se překážek neleká.

MARKYSHA: akademicky odpovim, predstav si ze dite vychovavas mimo tyto kategorie (ze je chytre, talentovane...) Jak si muze vsimnout ze je chytre a talentovane a jak ho to muze omezovat? Proste dela veci, veci se dejou, neco se mu dari neco nedari... ale neni "chytre a talentovane" nebo "dric" nebo tak. To je podstata te obavy ze skatulkovani prave.

YMLADRIS: něco na tom je, ale to jak popisují toho kluka, že všechno, co mu nejde samo, rovnou vzdá, to není jenom o tom chválení, to je vůbec problém u chytrých a talentovaných lidí, že často skončí hůř než ti, co si všechno vydřeli.

jak se resilo to chvaleni, tady je clanek

Po Bronson – Jak nejednat s dětmi – síla a úskalí chválení dětí – Archetypal.cz
http://archetypal.cz/2011/po-bronson-jak-nejednat-s-detmi-sila-a-uskali-chvaleni-deti/

Ještě něco k diskusi o vzdělávání. Vlastně mi tento text pomohl více pochopit současný stav. Jsem se dozvěděl, že prej má být povinný předškolní ročník. Fucking shit. Fakt nechápu, proč se nám Chládek montuje do života:

Dovolím si malé ohlédnutí do historie. Když se řekne císařovna Marie Terezie, většina z nás si vybaví zavedení povinné školní docházky, která otevřela všeobecné vzdělání veškerému obyvatelstvu a znamenala pozitivní a základní změnu ve vývoji vzdělanosti českého národa. Chci ale ocitovat její výrok, že „škola je politikum“. V tehdejší době vyjadřoval skutečnost, že problematika vzdělání se musí stát především zájmem státu a záležitostí státní politiky. Byla to reakce na ekonomickou nutnost a potřebnost, na nezbytný požadavek obecného vzdělání, které by zabezpečovalo další hospodářský rozvoj státu.
Myšlenka bezesporu pokroková a osvícená, ale přesto je dobré si připomenout, že naši předkové považovali právě obecnou znalost, či lépe řečeno výklad tohoto výroku „za příčinu mnohých neduhů školství“. Vedl podle nich k tomu, že o odborných školských otázkách rozhodovali často spíše politici než na slovo vzatí odborníci. Prosazovali proto zásadu, že „škola je pedagogium“ a požadovali, aby veškeré problémy školství byly řešeny v těsné spolupráci s odborníky, jejichž hlasů a názorů by se mělo vždy dbát.

Učitelské noviny
Učitelské noviny
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7636.