• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BEBERA: jojo, myslim ze pro hodne rodicu je to moc velke psycho, nechvalit, takze aspon zkouseji misto skatulkovani aspon ocenovat usili
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: nevím, jestli mám gratulovat, asi ano. :) no mě všichni říkají, jak je erik chytrý, hloupý není, na druhou stranu má možná všechny ty předpoklady k tomu, aby byl nakonec úplně průměrný (protože je hodně společenský, vedoucí osobnost ve školce, oblíbený a ten sociální aspekt je pro něj hodně důležitý. stejně jako pro jeho tátu, s kterým spolu nejsme a je to hrozně nadaný kluk, nicméně nejlínější osoba, kterou znám). na druhou stranu vidím, jak v té školce svým způsobem leniví, jak jiné mám možná na něj nároky já / my s novým partnerem (třeba že chci, když něco začne, tak aby to dodělal - třeba u kreslení, v kterém je napřed, aby přemýšlel, aby zkusil přijít s nějakým nápadem). a toho času s ním není tolik, hodně je právě s prarodiči, i s tátou, takže kolikrát nám to vyjde tak na dva víkendy max měsíčně.

    nechci, aby to vyznělo tak, že jsem přehnaně ambiciózní na syna, ale svým způsobem to pro mě téma je, protože mám šíleně, ale opravdu extrémně ambiciózní a úspěšnou mámu s vysokými nároky a naopak otce, který mi odmala říkal, jak jsem hloupá a tupá a k ničemu. jen se snažím právě o tom přemýšlet, jakým způsobem ho vést a tak

    nicméně je to stejně asi jedno, protože jestli bude nakonec šťastné dospělé dítě, bude šťastný i rodič
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KOTENCE: http://www.grada.cz/projevy-detske-zvidavosti_8228/kniha/katalog/

    je to prostě shrnutí ejich výzkumu, takže čísla, tabulky a úplně návod na to, jak s dětmi jednat a jak se k nim chovat, to tam nenajdeš, leda mezi řádky

    narazila jsem na to úplně náhodou v knihovně, kam chodíme se synem a koukám tam do regálu po odborných knihách kvůli škole (dělám doktorát z informační vědy)
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SINSEMILLA: A ještě teda, co to je za knížku, prosím? :-)
    Docela mě tohle téma zajímá. U nás v rodinách se s géniama pracuje dost nešťastně (ve smyslu, že jsi nejlepší ze všech už jen tím, že jsi se narodil s takovým IQ/talentem/předkama)
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: jo to se dost shoduje s tou charakteristikou, kterou jsem četla v té knížce. tam, co si vzpomínám, ještě bylo, že se nadané děti se vyznačují velkou pamětí
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KOTENCE: O odmenach nic.

    A jinak tam byly pro me zajimave veci, treba ze deti temer vubec neziskavaji informace z prostredi a prirody, coz mi prijde smutne a chci si na to dat pozor. (U lidi vedli rodice, ucitelka ve skolce a pak prarodice, u medii vitezily knihy, pak nejaky vyukovy cd). Ze vysledky i dalsich studii ukazuji, ze stimulujici prostredi je vic nez vlohy. Ze se rozvijeji lip deti, co jsou v kontaktu s vice lidmi/vychovateli nejen s rodici. Ze nadane deti maji konkretnejsi zajmy nez ty standardni a jsou uzeji profilovani nez ty standardni a dokazi sve zajmy hned rici a kvantifikovat jak moc o tematu vedi.

    Jednalo se o deti v pregramotnem obdobi (5-6 let) - ve skolce nebo kratce po zahajeni skolni dochazky
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    SINSEMILLA: Nadané děti mají dokonce vlastní stránky.

    Podle tohoto popisu:
    Pro rodiče,Typické projevy,Nadané děti
    http://www.nadanedeti.cz/pro-rodice-typicke-projevy

    téměř jedno nadané dítě mám. Tedy kromě tohoto bodu:
    "Mají výbornou schopnost koncentrace pozornosti".
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SINSEMILLA: No, a co tam psali?
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    SINSEMILLA: Pardon za pravopis, pisu na telefonu
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: Zrovna jsem cetla jednu knihu shrnujici nekolik vyzkumu o informacnim chovani, schopnosti klast otazky a kde se srovnaly deti standardni a nadane. Nadane deti byly pro ucel tohoto vyzkumu definovan jako ty, ktere maji IQ rovno nebo vetsi nez 130. Pricemz tam bylo samozrejme receno, ze se jedna o zjednodusujici pohled, ale vuli a schopnost dosahovat cilu, motivaci a pili jde merit tezko
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    YMLADRIS: Zajímavé, jak autor přečte a sesumíruje mnoho prací a výzkumů o chválení, o bažení dětí (a krys) po pochvale, o tom, že děti se po chvále soustředí na to, za co byli pochváleni a chtějí si to zopakovat (viz. pochvala za snahu vers. za chytrost), dojde k závěru, že by nejspíš bylo vhodné míň chválit a pak chválí svého syna za to, že si vyslechl instrukce nebo udělal pětiminutový úkol z matematiky...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MARKYSHA: Záleží ale zase na definici "extrémně nadaný". Spousta tzv. chytrých dětí těží z toho, že mají dobrou paměť. Nebo vynikají jen např. jen v určitém sportu nebo v hudbě na základě toho, že to dělali jejich rodiče a odmala je k tomu vedli. Já vnímám extrémně nadané dítě jako člověka, kterému jde v životě prakticky všechno (nadstandardně) na co zaměří svoji pozornost.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ok tak kdyz je dite vyazne mimo normu, je asi obecne treba k nemu pristupovat specialne. to ja nevim zatim jsem nezkoumala, mame li genia dam vedet za par let jak to resim :)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: je, ale prostě si myslím, že u těch extrémně nadaných to prostě není jenom o tom chválení, je to prostě o jinakosti, která je vidět. Stejně tak, i když nebudu kritizovat nebo zdůrazňovat nějaký ten handicap, něco na co to dítě naopak extrémně dobré není, spíš extrémně špatné, tak to stejně zjistí.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    tak extremne nadane dite se uzivi jako ten skladatel nebo vedec nebo fotbalista. je to desne obecna debata
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    INUSHKA: Extrémně nadané dítě se imho přirozeně přikloní k tomu, co mu jde nejlíp a má tam náskok a pak bude mít tendenci na to prdět, když mu něco nejde. Ono i když ho nebudu chválit a budu talent rozvíjet, tak se o své výjímečnosti dozví, přece to nebudu tajit nebo potlačovat.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    INUSHKA: Problém pak ale nastává, když se rodiče snaží ty překážky řešit za něj.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    MARKYSHA: Myslím, že žádnému dítěti nejde odjakživa úplně všechno, každé má nějakou oblast, kde musí zabrat přes překážky.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: právě, že ne, on něco chce a jde mu to strašlivě lehce, tak si na to zvykne. Kdežto ti netalentovaní, to chtějí a musí si to zasloužit. To, že někomu něco jde, mu nemusí nikdo říkat, to vidí a je zvyklý, že mu to jde, takže se pak logicky vyhne těm věcem, které mu nejdou,popř. když se dostane na úroveň, kdyby by musel makat, tak se na to vykašle, protože není zvyklý se snažit. Kdežto dítě, které si všechno musí vydobýt samo, se překážek neleká.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    MARKYSHA: akademicky odpovim, predstav si ze dite vychovavas mimo tyto kategorie (ze je chytre, talentovane...) Jak si muze vsimnout ze je chytre a talentovane a jak ho to muze omezovat? Proste dela veci, veci se dejou, neco se mu dari neco nedari... ale neni "chytre a talentovane" nebo "dric" nebo tak. To je podstata te obavy ze skatulkovani prave.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam