• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    NEMESISS: Ladě je nyní 9 měsíců a její jídelníček se skládá z bílého jogurtu, kaše, ovoce (hlavně jablka a hrušky), zelenina všeho druhu, těstoviny, rýže, brambory a maso (které ale nedávám každý den), občas chleba s tvarohem nebo lučinou. Toť asi vše, všechno sní a všechno jí očividně chutná, takže do ovoce nepřidávám žádné piškoty a jogurt nesladím. Maximálně jí dám občas med do čaje, ale jinak zatím cukr žádný. Já ani nesolím, to vlastně ani nevím, kdy by se tak mělo začít solit... Do budoucna bych ji ráda naučila zdravému přístupu k jídlu, vychutnávat si ho, nepřejídat se a hlavně z něho nedělat nějakou velkou věc - viz. ty bonbóny za odměnu atd. to se mi taky příčí a nechci ani nastolit zákaz sladkostí apod., protože stejně se s tím jednou setká a jak se říká, zakázané ovoce chutná nejlépe, že?;-)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    NEMESISS: Já se přiznám, že sladkosti neřeším. Doslova. Zastávám názor, že "nezdravé jídlo" neexistuje, že všechno je jen otázka množství a dítě nepotřebuje držet redukční dietu, aby se před ním musela tajit samotná existence cukru. A taky si myslím, že když z toho budu dělat zásadní téma a přísně hlídat každé sousto, vytvořím tím v dítěti nezdravý vztah k jídlu. Takže sladkosti klidně konzumuju před ním (má 2 a čtvrt roku), o ty vhodné se i podělím, u těch nevhodných řeknu "to není pro batolátka" a nabídnu alternativu. Stejně jako u jakéhokoliv jiného jidla a pití. Ale my se v rodině snažíme mlsat s rozumem a kvalitně. Čokoládu kupujeme vysokoprocentní, zmrzliny smetanové, vyhýbáme se umělým barvivům a sladidlům, buchty si pečeme doma, u kupovaných věcí čteme složení. Běžně pijeme čistou vodu nebo ovocný mošt, ale když mám jednou za čas chuť na kofolu, tak si dám. Když dítě dostane od babičky bonbon, nevyrvu mu ho z ruky. Prostě to neberu dogmaticky. A zatím mi přijde, že to funguje, Malvína bere sladkosti jako jednu z mnoha věcí, co se dají jíst, ne jako to nejzajímavější a nejlepší, co je potřeba si vyřvat. Někdy si sama řekne třeba o piškot, tak jeden dva dostane, stejně jako když si řekne o jablko nebo mrkev a dostane je.
    Co je mi hodně proti srsti a nedělám to, jsou sladkosti jako odměna - takové to "když sníš oběd/budeš hodná/vyčůráš se do nočníku..., dostaneš kokino". Souvisí to jak s tím, jak se dívám na odměny a tresty obecně, tak s tím, jak chci, aby M. brala sladkosti - ne jako nejlepší věc na světě, protože to je SLADKÉ a výjimečné, ale jako něco, co si může dat na chuť, když chce, a tudíž si vybírat ty, které opravdu nějakou chuť mají.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    NEMESISS: nemam fundovanou odpoved, ale jeste prover, zda ten cukr nehodnotis nejak moc z dospelackeho pohledu. Myslim si ze deti cukry tuky sacharidy potrebujou. Potiz vidim spis v tom, zda ji prumyslove zpracovane a vystajlovane (barvene, konzervovane, preslazene, ...) potraviny, nebo pokud mozno co nejjednodussi, moc nezpracovane. Problem je, ze "vedci zjistili ze... to a to nam nici zdravi..." je dlouhodobe uz docela legracni sledovat (veda o vyzive kaazdych deset let hlasa neco jineho).

    Ja postupuju takto (dite 2 roky): jeste nikdy nemel "kokino", mineno barevnou krabicku a v tom neco sladkeho cokoladoveho atd. Chci pred nim utajit existenci "kokin", napriklad kvuli scenam v obchode atd. Mel tunu sladkych sklenicek (detstka vyziva...), samozrejme ovoce atd. Vubec nedavame slazene stavy sirupy ap. (mam obavu ze zubniho kazu a ze by nechtel pit vodu), porad ale kojim a mliko je sladke. Obecne se nevyhybam sladkym jidlum (buchta, kase...).

    Jinak ano, "kokina" dopuju potaji. Protoze ja uz mam moralne-volni skill se neprezrat/uvazovat v dlouhodobem horizontu, zatimco dite tento skill nema. Anektoda: znamy, ktery zije nekde v horach v komunite, nechal kindose aby jedli aboslutne co chteji. Dopadlo to tak, ze jedli jedinou vec a to med. Ale urcite zalezi na diteti.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    Dovolim si jiz tradicne se zeptat na neco, co vubec nesouvisi s dosavadni diskuzi, je to mozna banalita, ale posledni dobou mi dost vrta v hlave. Kdyz jsem zacala kojit, zacala jsem pocitovat obrovskej energetickej deficit, ted, jak se syn budi hodne brzo rano, se ten deficit samozrejme nasobi. Resim to tak, ze ulitavam na sladkostech vseho druhu. Zaciname posledni mesic pomalu prikrmy, casto mu davam ochutnat to, co jim ja (pokud to zrovna neni s chili, bo maso, bo neco jinyho nevhodnyho), treba ted ma v oblibe strkat si do pusy a "jist" suchy krajic chleba. Samozrejme se zajima i o ty sladkosti, ktery jim a samozrejme ty mu davat nechci. Jak to mate doma ohledne sladkosti? Davate a neresite, striktni zakaz, mate to zmaknuty a doma nic takoveho neni, bo jak...? Ja jsem mela predstavu, ze bych ho rada jakyhokoli cukru (snad s vyjimkou trocha Glukopuru) usetrila do doby, nez nastoupi do skolky (pokud tedy vubec nekdy), respektive nez zacne byt vic pravidelneji v nejakym kolektivu vrstevniku. Jenze ted si rikam, zda to neni nefer, kdyz ja sama to zmaknuty nemam (jist sladkosti potaji, aby to nevidelo dite, mi prijde ujety):D
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: tak já si myslím, že všeobecně nadaný člověk není extrémně nadaný, protože by to ani nešlo.
    KEIKIN: vzhledem k tomu, že já měla dysgrafii a poruchu pozornosti a přitom mi taky naměřili svýho času vysoké IQ (i když já na něj moc nevěřím), tak to asi nic neznamená. Ale v předškolním věku mě chtěli strkat do zvláštní školy a považovali za retardovanou, takže já to všechno beru s rezervou. A nemám vůči dětem žádné očekávání, jsem jenom zvědavá, kterým směrem je to jednou zavane a jestli budu schopná jim pomoct plnit sny a aby jednou byli šťastní.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    KEIKIN: Jestli je zájem o čísla a písmena i ochmatávání SPZ na každym autě, tak mam taky génia :-D
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BEBERA: jojo, myslim ze pro hodne rodicu je to moc velke psycho, nechvalit, takze aspon zkouseji misto skatulkovani aspon ocenovat usili
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: nevím, jestli mám gratulovat, asi ano. :) no mě všichni říkají, jak je erik chytrý, hloupý není, na druhou stranu má možná všechny ty předpoklady k tomu, aby byl nakonec úplně průměrný (protože je hodně společenský, vedoucí osobnost ve školce, oblíbený a ten sociální aspekt je pro něj hodně důležitý. stejně jako pro jeho tátu, s kterým spolu nejsme a je to hrozně nadaný kluk, nicméně nejlínější osoba, kterou znám). na druhou stranu vidím, jak v té školce svým způsobem leniví, jak jiné mám možná na něj nároky já / my s novým partnerem (třeba že chci, když něco začne, tak aby to dodělal - třeba u kreslení, v kterém je napřed, aby přemýšlel, aby zkusil přijít s nějakým nápadem). a toho času s ním není tolik, hodně je právě s prarodiči, i s tátou, takže kolikrát nám to vyjde tak na dva víkendy max měsíčně.

    nechci, aby to vyznělo tak, že jsem přehnaně ambiciózní na syna, ale svým způsobem to pro mě téma je, protože mám šíleně, ale opravdu extrémně ambiciózní a úspěšnou mámu s vysokými nároky a naopak otce, který mi odmala říkal, jak jsem hloupá a tupá a k ničemu. jen se snažím právě o tom přemýšlet, jakým způsobem ho vést a tak

    nicméně je to stejně asi jedno, protože jestli bude nakonec šťastné dospělé dítě, bude šťastný i rodič
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KOTENCE: http://www.grada.cz/projevy-detske-zvidavosti_8228/kniha/katalog/

    je to prostě shrnutí ejich výzkumu, takže čísla, tabulky a úplně návod na to, jak s dětmi jednat a jak se k nim chovat, to tam nenajdeš, leda mezi řádky

    narazila jsem na to úplně náhodou v knihovně, kam chodíme se synem a koukám tam do regálu po odborných knihách kvůli škole (dělám doktorát z informační vědy)
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SINSEMILLA: A ještě teda, co to je za knížku, prosím? :-)
    Docela mě tohle téma zajímá. U nás v rodinách se s géniama pracuje dost nešťastně (ve smyslu, že jsi nejlepší ze všech už jen tím, že jsi se narodil s takovým IQ/talentem/předkama)
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: jo to se dost shoduje s tou charakteristikou, kterou jsem četla v té knížce. tam, co si vzpomínám, ještě bylo, že se nadané děti se vyznačují velkou pamětí
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KOTENCE: O odmenach nic.

    A jinak tam byly pro me zajimave veci, treba ze deti temer vubec neziskavaji informace z prostredi a prirody, coz mi prijde smutne a chci si na to dat pozor. (U lidi vedli rodice, ucitelka ve skolce a pak prarodice, u medii vitezily knihy, pak nejaky vyukovy cd). Ze vysledky i dalsich studii ukazuji, ze stimulujici prostredi je vic nez vlohy. Ze se rozvijeji lip deti, co jsou v kontaktu s vice lidmi/vychovateli nejen s rodici. Ze nadane deti maji konkretnejsi zajmy nez ty standardni a jsou uzeji profilovani nez ty standardni a dokazi sve zajmy hned rici a kvantifikovat jak moc o tematu vedi.

    Jednalo se o deti v pregramotnem obdobi (5-6 let) - ve skolce nebo kratce po zahajeni skolni dochazky
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    SINSEMILLA: Nadané děti mají dokonce vlastní stránky.

    Podle tohoto popisu:
    Pro rodiče,Typické projevy,Nadané děti
    http://www.nadanedeti.cz/pro-rodice-typicke-projevy

    téměř jedno nadané dítě mám. Tedy kromě tohoto bodu:
    "Mají výbornou schopnost koncentrace pozornosti".
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    SINSEMILLA: No, a co tam psali?
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    SINSEMILLA: Pardon za pravopis, pisu na telefonu
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    KEIKIN: Zrovna jsem cetla jednu knihu shrnujici nekolik vyzkumu o informacnim chovani, schopnosti klast otazky a kde se srovnaly deti standardni a nadane. Nadane deti byly pro ucel tohoto vyzkumu definovan jako ty, ktere maji IQ rovno nebo vetsi nez 130. Pricemz tam bylo samozrejme receno, ze se jedna o zjednodusujici pohled, ale vuli a schopnost dosahovat cilu, motivaci a pili jde merit tezko
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    YMLADRIS: Zajímavé, jak autor přečte a sesumíruje mnoho prací a výzkumů o chválení, o bažení dětí (a krys) po pochvale, o tom, že děti se po chvále soustředí na to, za co byli pochváleni a chtějí si to zopakovat (viz. pochvala za snahu vers. za chytrost), dojde k závěru, že by nejspíš bylo vhodné míň chválit a pak chválí svého syna za to, že si vyslechl instrukce nebo udělal pětiminutový úkol z matematiky...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MARKYSHA: Záleží ale zase na definici "extrémně nadaný". Spousta tzv. chytrých dětí těží z toho, že mají dobrou paměť. Nebo vynikají jen např. jen v určitém sportu nebo v hudbě na základě toho, že to dělali jejich rodiče a odmala je k tomu vedli. Já vnímám extrémně nadané dítě jako člověka, kterému jde v životě prakticky všechno (nadstandardně) na co zaměří svoji pozornost.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ok tak kdyz je dite vyazne mimo normu, je asi obecne treba k nemu pristupovat specialne. to ja nevim zatim jsem nezkoumala, mame li genia dam vedet za par let jak to resim :)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: je, ale prostě si myslím, že u těch extrémně nadaných to prostě není jenom o tom chválení, je to prostě o jinakosti, která je vidět. Stejně tak, i když nebudu kritizovat nebo zdůrazňovat nějaký ten handicap, něco na co to dítě naopak extrémně dobré není, spíš extrémně špatné, tak to stejně zjistí.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam