• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    Já třeba, ač obézní, na sladký vůbec nejsem, spíš na tučný a když už, tak na nějakou buchtu. Ale rozhodně bych cukr před dětma nedémonizovala, Tonda sladký doma má, ale rozhodně ho nevyžaduje v nějakým neskutečným množství, obvykle na něj zapomene a muž ho pokoutně smlsá. Myslím si, že by si jídlu neměla dávat přehnaná důležitost, ať už v pozitivním, tak negativním smyslu.
    LITTLE_SISTER
    LITTLE_SISTER --- ---
    TORUVIEL: já to viděla v rámci Jednoho světa, asi to bude v "éteru" později... na mě to celkem zapůsobilo a navíc sem zmasírovaná mamkou, která frčí zdravou stravu fest :) takže od ní sladkosti pro dceru nehrozí, druhá babička (o dost starší než moje mamka) vynahrazuje :)) tělo sladkou chuť vyžaduje, ale jde holt o to, v jaký formě jí do těla budeme cpát... bílej cukr nebrat
    NEMESISS: to jo, sem zvědavá, jak bude dcerunka odolná, ale sem velmi skeptická :)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    LITTLE_SISTER: s kolektivem přijde x různejch "hrozeb", o to důležitějsí je podle mě "dobrej základ" zdomu...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    LITTLE_SISTER: Jo, chtěla jsem se na ten dokument mrknout, ale nikde jsem ho nenašla ke shlédnutí...ale v podstatě asi vím, o čem to bude, s cukrem mám už nějaký zkušenosti, měla jsem období, kdy jsem třeba rok nesnědla skoro nic s rafinovaným cukrem, takže vím, jak to na člověka působí a jsem na to citlivější, cítím ty změny po požití cukru dost intenzivně...a když to vidím na dceři, jak to s ní pak cloumá...prostě nezakazuju jí to úplně, ale rozhodně to není jedno lízátko denně, jako když je třeba u babičky...to jsem tam jednou přijela po týdnu a tam byl jakýsi plastový držák na chupachups lízátka (asi 10ks) a byl prázdný...no co s tím nadělám, tchýně v tomhle naprosto nevnímá, co jí říkám, ačkoliv tchán je diabetik...prostě starší lidi člověk nepředělá a omezovat dceři kvůli tomu s nimi kontakt nebudu...holt věčný trénink trpělivosti a snášenlivosti :-)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    LITTLE_SISTER: jj, možnosti tu JSOU a rodiče by podle mě měli jít příkladem, což teď nějak nezvládám...ale pustím se do toho a prostě to zvládnu. nechci nějak militantně ÚPLNĚ BEZ sladkýho, ale prostě rozumně.
    LITTLE_SISTER
    LITTLE_SISTER --- ---
    TORUVIEL: tak právě v tom dokumentu je cukr braný v podstatě jako droga, závislost... jakmile člověk vydrží třeba 3 týdny bez cukru, tak pak už ho tělo nevyžaduje... což můžu potvrdit. naštěstí dcera se "chemických" sladkostí zatím nedomáhá, ale nedělám si iluze, že to přijde s věkem nebo s vlivem kolektivu
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    TORUVIEL: to je jasný, já vidím ty změny nálad i na sobě.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    LITTLE_SISTER: Ono je hlavně problém, že když se to dítě rozmlsá, tak chce víc a víc...cukrový absťák. Když nedostává třeba týden žádné bonbony a lízátka apod., tak si na to skoro ani nevzpomene (anebo vzpomene, ale vezme to v pohodě, když bonbon není), ale jakmile jsou třeba 3 dny po sobě, kdy nějakej takovej mls dostane, tak loudí a loudí víc a víc...a je z toho taková víc emotivní, hysterčí a tak. Já jí plně rozumím, jakmile se rozmlsám, tak jsem taky jak nezavřená pak, chvíli slaný, pak zas něco sladký a tak dál...Snažím se proto vařit tak, aby nám to takhle nerozkolísávalo ty chutě, příliš nesolit, nesladit, spíše přirozené chutě. Vidím, že je po tom to dítě i v lepší náladě.
    LITTLE_SISTER
    LITTLE_SISTER --- ---
    jinak k proběhlé debatě o cukru doporučuji dokument Cukr-blog (http://www.csfd.cz/film/288340-cukr-blog/). někomu může přijít asi moc militantní a hipísácký, ale něco na tom je. a je fakt, že jsem se po jeho shlídnutí cukru téměř netkla (ale to souvisí hlavně se snahou něco shodit). nicméně dceři (2,5) bonbóny, lízátka atd. nedávám vůbec, nevidím v tom naprosto žádný smysl, přínos tělu nulový, ba naopak. takže když něco sladkého, tak ovoce, nějaký mlsy ze zdravý výživy (Chalvu atp.), max. nějaký Bebe sušenky a občas kvalitní čokoládu... anebo třeba rýžovou kaši dochucenou datlovým sirupem... možnosti tu jsou :)
    LITTLE_SISTER
    LITTLE_SISTER --- ---
    SINSEMILLA: nám cpou snad pokaždý nějakou šunku nebo párek i v lahůdkách v marketech... když řeknu, že to je dobrý, ať dceři nic nedávaj, tak stejně odvětí: ale prosimvás, ať si dá... wtf :))
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    TORUVIEL: to taky zkusím, že to vyměním za něco lepšího... a probrat ty barviva je taky dobrý tip, díky. synovi jsou čtyři, nemám problém mu někdy dát třeba dobrou čoko, je na něm super, že se rád o věci dělí, tak se dělíme a dáváme si ochutnat a do dvou to prakticky nejedl, pak už to nějak nešlo udržet.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SINSEMILLA: No ano, a dcera tyhle lidi navíc nějak přitahuje pohledem, takže dostává něco skoro obden. Když je to nějakej takovej ten miniaturní bonbonek, tak to toleruju, ale třeba včera dostala v pekárně zdarma lízátko, které chutnalo jako saponát, tak to fakt ne (a to i dcera uznala, že byl humus). Většinou se jí snažím vysvětlit, že jsou tam nějaký hnusný barviva, že si dáme radši něco jiného (ona to i uzná, ví, že třeba červené barvivo je fuj, protože po košenile se už párkrát osypala...takže na to musíme tak jako tak dávat pozor).
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    SINSEMILLA: nj, už se těším :/
    (kéž by byla po mně a bonbony jí nechutnaly, vzala si je, aby je vzápětí zas někomu darovala... u nás doma frčela, když už, tak dobrá čokoláda, ostatní nás moc nebralo. A dobrou čokoládu běžně lidi nerozdávají.)
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    SEBIEN: Zorka je jeste mala, ale pockej, az ji to budou vsihni cpat a tim myslim i cizi lidi - v restauraci jsme odchazeli a vyfasovali lizatko. Spoluzacka rozdava bombony, druhej tycinky a davaji fakt vsichni furt a i naprosto cizi lidi bez dovoleni a co pak s tim. Odmitnout a nechat dite vysvihnout scenu? Me by to v zivote nenapadlo davat takovy veci bez konzultace s rodicem, s blizkymi se jeste clovek muze pokusit domluvit
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    NEMESISS: já na tom asi teda nebyla tak zle (byť se mi rozjela hyperfunkce štítné žlázy, únava byla děsná, hlad pořád, ale na sladký jsem nějak úplně nenajela), ale z jiný doby si psmatuju, že mi hrozně pomáhalo ovoce, jak na zahnání chutí tak na doplnění nějaký energie.

    Jinak já taky začala dávat ochutnávat až tak od roka, jedenácti měsíců, taky se o to naše začala víc zajímat a nedala se jen tak odbýt.
    Běžně doma čokoládu nekonzumujeme nebo ne před dítětem, za mě je to teda spíš pohodlnost, že si to dám ráda v klidu, aniž by se mi po tom sápalo dítě a chtělo taky. Když už si něco dobrýho dám, dám třeba piškot i jí. Předsevzetí jsem měla velká, že cukr nedostane třeba do dvou let, ale vzdala jsem to brzy. Zatím to vypadá tak, že když to nevidí, tak to nepotřebuje, takže sušenky a piškoty pro ni nemáme nikde viditelně, když na to dojde, vyndám na linku třeba pět sušenek a obvykle si o tu poslední už ani sama neřekne, když si někde venku dávám sladký, ze kterýho jí kousek můžu dát,ý dám, dá si tři sousta, já to mezi tím dojím a ona už se po tom neshání, když ukáže doma na nějaký naše čokolády (ty neschováváme), tak jí potvrdím, že je to "ňami", ale pro nás s tátou/ne pro děti a stačí to (pozná teda jakýkoli "ňami"=jídlo bezpečně na sto honů, i když to před tím. v životě neviděla).
    KLEVKA
    KLEVKA --- ---
    NEMESISS: čaj máš ve sklenici se zavřeným víčkem a se studenou vodou a třepeš, třepeš a třepeš....Tím vytřepáváním se ten čaj louhuje...I to jde poznat na barvě po pár minutách třepání se pomalu zabarvuje do žluta...Já na to mám klasickej vietnam ze sapy 200g kolem 60 kaček no do stovky stopro. Jako normálně u zelenáče můžeš takhle třepat na tříkrát...Druhej nálev vždycky lepší a třetí taková už opravdu osvěžující vodička...Celé dopoledne si tak čajuju a jsem v pohodě...Ty čokolády znám...mám za sebou časy kdy jedna tabulka čokolády byla už normálka a mám pocit že mi to ve finále ještě tu náladovost prohlubovalo...jinak sem zkoušela ještě zelený ječmen ale po pravdě nevím jestli to melo účinek...A teď zkouším kombuchu...tam už nějaký účinek pozoruju víc (+:
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    KLEVKA: dekuju za tip. je to proste jakoby macerovanej caj..? ja uz rezignovala, piju obcas pytlikace, takovy placebo, ale aspon neco...ona prave ta cokolada aspol. ani ten pozadovanej nakopavaci efekt bohuzel nema, je to takova znouzectnost
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    NACITALKA: ano, to proste nejde odzit ve zdravi. Mne se spolecny spani libi hlavne proto, ze mi to prijde prirozeny, tahle prakticka stranka kojeni je uz proste luxusni bonus :)
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    MALA_MISIA: :)
    kdyz byl Viktor novorozene, kojila sem 1x v noci...:) jedinej zpusob, jak to prezit je mit dite u sebe v posteli/hned vedle. V. tak od 6 mesicu uz nechce spat primo u me, on totiz spi styl rozcapenej zabak na zadech a zabere celou jednu dospelackou matraci, ja mam cas od casu problem s usinanim, tak se prevaluju a pak sem ho budivala. Vyresila jsem to tak, ze ted kupujeme 3. matraci a budem vsichni (syn, partner a ja) spat vedle sebe na matracich na zemi (postel jsem zrusila z bezepecnostnich duvodu). Postreh: Kdyz okoli vysvetlim, ze opatreni (napr. nas spanek vyse popsany) je "kvuli memu dobru" (mam prece take pravo se vyspat) a nezminuju, ze to tak chci kvuli diteti, vsichni to chapou a nemaji kecy. Takze ja i v satku a nositku nosim proste proto, "ze to tak vyhovuje me" a tim jsem zredukovala stupidni komentare na "oddelas si zada" :D
    Takze ano, spi u prsa a ja taky. Pak se vzdycky nejak odvali a kazdej mame pro sebe v podtstate 1 matraci. Jednu dobu spal cast noci v detsky postylce prilepeny na moji hranu nasi postele, pak se vzbudil a brala jsem ho k sobe, pak ho nekdy vracela do postylky (to jsem dlouho nevydrzela), pak uz vetsinou spal do rana u nas a ted takhle. POrizujem 3. matraci, protoze ve 3 se na 2 nevejdem a partner spi ted vedle v pokoji, coz mi ale z dlouhodobeho hlediska neprijde moc ok pro zdravy vyvoj syna (aby spal JEN s mamou)..
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    Ad sladký u nás - dáváme, ale vzhledem k tomu, že je Tonda alergický na nějaké barvivo v těch chemkách, tak snese jen bonbony od Jojo, kde je to barvený ovocnými šťávámi. Jako odměny využiváme medvídky, ale jestli jich má pět za den, občas dostane lízátko z lékárny, to bílé z hroznového cukru a z tyčinek má rád mléčné řezy, ale to dostane výjimečně. Když dostane nějaké čokolády od babičky, tak dostane kousek, když dostane chuť, ale obvykle nám to leží v lednici čtvrt roku, pokud to nesežere muž. Toník na sladký moc není a i sám si řekne, že má chuť na pokrajené jablíčko nebo papriku, popř. rajčata. To jsem ho naučila, když měl žrací období, kdy si chtěl i třikrát přidat, tak jsem mu po jídle nakrájela hromadu zeleniny, aby se tím docpal, ostatně on to často vidí u mě, že si tak zaháním mlsnou.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam