• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    ZEGA: právě že to běžně vyžaduji. Akorát ve chvíli, kdy je to najednou nekončící řetězec mnoha a často simultánních akcí, jež vyžadují následný úklid, přijde mi, že nedělám nic jiného, než ty děti do něčeho tlačím, až jsem si říkala, jestli ten můj přístup vlastně není celý špatně, jestli jim nekazím tu jejich spontaneitu a radost z objevování, že jen vychovávám a vychovávám...

    INUSHKA: zatímco mladší syn často po upozornění dobrovolně chmatne smetáček a pokouší se vcelku nadšeně nepořádek namést na lopatku, se starším je to od malička přetlačovaná - z principu nechce plnit pokyny (po mužově požadavku "Pojď sem prosím, zkontroluju, jestli nemáš klíšťata." se třeba vzepřel a řval, že nechce, aby ho táta ovládal (jeho slova)). Jak o tom teď přemýšlím, když se pustí do nějaké samostatné práce - udělat si vodu se sirupem, nalít si mléko z lednice - a u toho něco vybryndá, utře to okamžitě sám od sebe. Pak ale vezme balení křupavých rýžových chlebů, rozdrobí ho jen tak celé po kuchyni a odejde jakoby nic. Já mám pak proslov o vážení si jídla, požádám ho, ať si to uklidí, on nechce, já mám proslov o nutnosti uklízet následky, někdy jde, jindy ne, pak už zbývá jen počítání a potom teprv s brbláním a pocitem ublížení (já chudák musím uklízet, nespravedlnost) vezme smeták a lopatku.
    ZEGA
    ZEGA --- ---
    BEBERA: pokud toto nevyzadujes bezne, je těžké s tím začínat ve chvíli, kdy ty jsi vycerpana a oni plni energie. duslednost v principu - vytahnu,pouziji,uklidim, již od roka přináší své ovoce. někdy s brblanim ale již víceméně automaticky. a rozhodne to chápe i dvou, i tri, i čtyřleté dite..
    takže vydzaj holka!! ;)
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    BEBERA: Tak si může vzít paragraf. nebo dovču. nebo se udělá sám marod...
    BEBERA: děcku se uklízet nechce. Když si indisponovaná jde řád stranou. řešit jen to nejnutnější..
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    KEIKIN: jak už to bývá, otec je v práci
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    KEIKIN: možná jsem se nevyjádřila jasně, o co mi jde. Nesnažím se zjistit, jak děti zabavit, zamezit zdivočení, co dělat, když je člověk indisponovaný. Zajímalo mě jen, jak/jestli řešíte řád - tj. dítě něco rozsypalo - uklidí to dítě automaticky v rámci nějaké předchozí Monte výchovy k samostatnosti, uklidíte to bez komentáře vy podle teorie učení příkladem, uklidíte to vy, ale dítěti vysvětlíte, že je potřeba to po sobě uklidit, uklidí to dítě na váš pokyn apod...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    BEBERA: Už se to tady jednou řešilo. Je to vlastně jak píše MARKYSHA: - mít připravenou alternativu pro tyhle chvíle. člověk i tohle musí plánovat dopředu a nachystat si zábavu dopředu. Taky je dobré schovat pár hraček a vytáhnout je v určitou chvíli. I pohádka z PC/noŤasu docela děcko na chvilku zabaví.
    Ale nějak jsem z toho co jsi napsala nezjistil, co dělá otec ? Děti jsou přece záležitost obou rodičů. Když jeden nemůže, musí nastoupit druhý !
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    BEBERA: jinak, když jsou nemocní oni, tak vytáhnu věci, které si schovávám na tyhle příležitosti jako déšť nebo nemoc, aby byly vzácný - jako různé vystřihovací sešity, nalepovací sešity, modelína, archy papíru a prstové barvy apod., knížky s hádankami. Když jsem nemocná já a nemám moc sílu něco dělat, tak roztahuju v obýváku letiště a nechávám je natahat všechno ke mně do postele, hrajeme na toho pavouka, co hlídá vajíčka, jak to tady na nyxu někdo vymyslel, bubáky pod peřinou, červíčy v jabku (pod peřinou), pouštím pohádky, které zase normálně nepouštím, aby byly vzácný atd.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    BEBERA: Nechávám dělat bordel, ale taky trvám na tom, když je to v jeho silách, aby to uklidil, než začne dělat něco dalšího.
    YMLADRIS: Se studentkou je to složitější, když má čas jedna z osvědčených chův, není problém, ale s "novou" bych je ven nepustila, dokud se mi neosvědčí doma.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    nevim jak to budu resit, zatim neandrtalec :)
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    YMLADRIS: když on byl nemocný i ten starší. Mladší byl dvě dopoledne ve školce a jedno dopoledne tu byla hlídačka, ale nestačí to...
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    ONA_MAKARONA: já si to uvědomuju a jsem tolerantní k tisícům jejich her, které spočívají v rozmotání celého vlasce po pokoji a zamotání se do něj navzájem, ke svázání jednotlivých kusů nábytku v obýváku provázkem na vaření, k převráceným křeslům a peřinám porozvěšovaným po nich i k tomu, že jejich pokoj doslova vypadá jak po výbuchu. To, o čem ty a YMLADRIS: mluvíte, je snažit se těmto situacím předcházet a je to rozumné, v rámci možností se o to snažím, ale zajímalo by mě, jak to řešíte, když už v takové situaci jste... Chápete přebytek energie a prostě to uklidíte s tím, že brzy bude líp? Na druhou stranu zas si říkám, že čtyři a půl roku staré dítě už může pochopit, že když rozškube noviny na kusy, že to někdo musí uklidit, zrovna tak, když v posteli najdu vysypané sponky do sešívačky, nějak už mu to přeci musí být jasné. O dvouleťákovi nemluvím, to je ještě takový neandrtálec...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    (analogie, kdyz bys nemela silu je krmit, samozrejme poresis nekoho/koupis jidlo. ted nemas silu je vencit, ok, ale je to pro ne moc velka zatez, byt "hladem")
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BEBERA: zaplatila bzch si studentku co je vyblbne venku. oni nemuzoy za to ze jsi nemocna
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    BEBERA: Očividně máš dost aktivní děti, kteří prostě potřebují nějakou zábavu a utahání. Nedivím se, že když jsou celý den zavřený v bytě, tak vyvádějí, já bych za chvíli asi taky lezla po stropě.. asi bych je moc nemoralizovala, ale spíše se snažila vymyslet, jak je smysluplně zabavit. Pokud jsi nemocná a aktuálně s nimi nemůžeš chodit ven, tak povolat otce, babičky, kamarádky - někoho, kdo by je na chvíli venku protáhl a pokud ani to nejde, tak je hold utahat doma. Rozdat jim úkoly, které musí splnit a pak za to dostanou odměnu/body/překvapení.. nebo si postavit bungr z polštářů a dek, nevím prostě cokoliv. Je to náročné pro tebe, ale zase musíš chápat, že se doma prostě nudí a proto ta "nekázeň".
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    Mám dotaz, jak s dětmi řešíte řád? Byli jsme teď s kluky týden doma, syn byl nemocný, teď jsem nemocná já, takže ven jsme chodili jen vyřizovat nákupy apod.. Kluci jsou nevyřádění, vymýšlí doma kdejakou kravinu a realizují to. Vezmou mušle a na parketách je kladivem rozmlátí na prach a odejdou. Nebo syn stojí vedle mě u stolu, najednou popadne ze stolu papír, roztrhá ho na malé kousíčky, rozhází je okolo sebe a uteče. Upečeme oplatky, rozdrobí je napadrť a rozmetá po stole. Mladší mezitím stojí fascinovaně v koupelně u umyvadla s prstem přitlačeným na proudu vody a stříká po celé koupelně. Jsem z toho dost otrávená, přijde mi, že je to jak řetěz jednotlivých úkolů pro mě, jeden udělám a jdu na další, kolikrát to dělám na třikrát, protože mezitím musím kluky od sebe odtrhávat, takže kážu, kážu a kážu a vychovávám a vychovávám. Chápu, že zkoumají svět, že kdyby byli venku, nic by doma neničili, nešpinili, nepřidělávali mi práci a nervali se, ale to teď nebylo možné a už je toho na mě docela dost. Trvám na tom, aby si vzali smeták a zametli nepořádek, aby ty rozdrobené oplatky snědli, protože jídlo se zbůhdarma neničí, aby posbírali rozcupované papíry, nakousané jahody pohozené vedle botníku, aby se omluvili za bouchnutí a podobně. Jenže pak už si připadám jak dozorce, co je neustále rovná do latě, chrlí moudra typu "jídla si vážíme a jsme rádi, že ho máme", "když něco vysypeš, je třeba to uklidit, když někomu ublížíš, je třeba se omluvit", "lidi se nebijou" atd. a nějak se mi z toho vytrácí spontaneita, radost a výchova příkladem... Je mi jasné, že až se v červenci přesuneme na chatu a odpadnou mi povinnosti do školy, všem se nám uleví, ale je potřeba to nějak rozumně zvládat i v podmínkách bytu, proto by mě zajímalo, jak takové situace řešíte... Díky...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    TORUVIEL: díky pro mě velice podnětné
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Automatky s Ligou otevřených mužů: Síla nesmí být odstraněna ze života muže | Společnost
    http://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecnost/_zprava/1497984
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    PORADNA: Z ničeho nic jsem procitla, jsem blázen? | Jógoviny.cz
    http://www.jogoviny.cz/clanky/poradna/poradna-z-niceho-nic-jsem-procitla-jsem-blazen
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: třeba právě to zmiňováné, že nechci snižovat autoritu muže před dítětem nebo něco co potřebuju řešit akutně a není vhodné mu to zrovna teď vysvětlovat, on totiž se na všechno zeptá a kdybych si všechno nechávala do večera, tak nevyřeším nic, protože to zapomenu. Ale nesmíš si představovat, že před ním probíhají časté a dalekosáhlé debaty, občas rychle prohodíme dvě slova a to je všechno, takže spíš hesla a pak se to rozvede večer apod.
    BEBERA: my dudlíku říkáme "mistr dý"
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ano rozumim a souhlasim, ze je to zjednodusovani si situace. Pouzivame to (spis zatim teoreticky nez v mnohe praxi) kdyz se chci vyhnout hysteraku naznacenemu beberou, tj. vim, ze zavest pozornost na 'neco' zpusobi dozadovani se 'toho neceho' co zrovna treba nemam, nechci dat, nechci resit atd. Dite je zatim maly (2 roky), rozumim ze kdyz bude vetsi, muze to byt jinak. Zatim mi pripada, ze ho to spis chrani. Napriklad nema koncept casu, potrebuju s muzem probrat kdy/kam/jak pujdeme ven, kdyz to slysi a rozumi, tak uz si jde pro boty = zbytecne zklamani atd.

    Ad ze dite slysi jak lidi komunikuji anglicky a chyta z toho motivaci jim rozumet a naucit se AJ taky: jo tak presne to bych nicmene chtela! :)



    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    ANNAWA: jj už tu padlo, že děti emoce nasávají jako houba. Každý rodič se s tím musí prát, nežijeme ve Sluníčkově :-D.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam