• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    1 odpověď
    INUSHKA: chápu jak to myslíš, ale to, co popisuješ jako "připravené" prostředí je spíš tvoje představa plynoucí z domněnek (neber si to osobně, jsem taková nešikovná, co se podobných popisů týče)
    ymladris to popsala celkem jasně a výstižně viz níže, po pečlivějším přečtení možná dojdeš k tomu, že "připravené" prostředí neznamená nic víc, než jen prostor, kde jde rozvíjet samostatnost a samostatné myšlení, protože když nejsou kindoši v chaosu a vědí, co kam patří, tak si většinu činností ošéfujou sami (včetně úklidu) a to je naplňuje pocitem bezpečí, sebevědomím ..
    vidím to na své čtyřleté dceři, dneska po sobě většinu hraček uklízí sama a s hrdostí mi oznamuje, že už to taky umí..
    máme doma zásuvky, poličky, kam nedosáhnu bez židle, ale jsem přesvědčena, že je potřeba jít dětem příkladem (zase záleží, čemu je chce člověk naučit a na čem mu záleží, aby děti ovládaly)
    takže prostě makám, věnuju se jim, a do toho je tu systematicky čisto.. je to i za cenu, že se mi někdy fakt už nechce, ale jdu do toho.. věřím, že až budou dospělé, budou tyhle podvědomý skilly využívat k tomu, že jim nebude dělat problém pracovat nejen v domácnosti systematicky, lehce a bez pocitu, že je to vopruz a že se to musí.. nemluvě o estetickém cítění..
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    1 odpověď+2
    Já mám na tohle asi trochu jiný pohled. Souhlasím s tím, že i dítěti by se mělo doma žít dobře, pohodlně a bezpečně. Taky se snažím mít domácnost uspořádanou tak, aby dítě mohlo dělat prakticky všechno, co zvládne. Ale nemám ráda trend vytváření zvláštních prostředí pro děti a přizpůsobování všeho dětem, jako by byly středem vesmíru. kritizuju to na celospolečenské úrovni, tak si to nebudu zavádět doma. V běžné domácnosti se prostě vyskytují elektrické zásuvky, volně odložené věci a poličky, na které ani já nedosáhnu bez židle. Myslím si, že pro moje dítě je daleko přínosnější, když se brzy naučí fungovat ve světě takovém, jaký je, aniž by mu ho někdo musel připravovat. Chápu, že dítě chce zkoumat, ale já si taky chci nechat telefon odložený na konferenčním stolku a vědět, že ho tam zas najdu. Nechci pro nože šplhat po židlích do nejvyšších polic. Něco dítěti klidně přizpůsobím, ale v mnoha věcech prostě radši dítě tím několikerým "ne ne ne" naučím, že na některé věci se nesahá nebo mu vysvětlím, JAK se na ně sahá, aby si neublížilo. Já si to totiž doma můžu takhle uspořádat, ale pak přijdeme kamkoliv na návštěvu (i třeba k babičce), do restaurace nebo kamkoliv jinam a najednou to připravené prostředí nebude a dítě co? Najednou mu budu muset rvát z ruky hostitelův telefon? Nebo chtít po hostiteli, aby si ho někam uklidil? Nebo jak to potom funguje?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    +2
    YMLADRIS: jeste co minim tim kdyz dite chce neco delat. napriklad. (jsou petilete deti ktere si nikdy v zivote nemazaly chleba). predsin - mit dostupne obleceni, boty, dat zas na misto. koupelna - umyt si ruce, utrit. ucesat se. kartacek. zachod - kyblik na pocurane obleceni v pripade nehody. kuchyn - piti, svacinka, misto kde ma nadobi a nastroje. uklid - zamest, utrit, vyhodit do odpadu atd. Nejde o to nutit je, ale moznost rict Chces utrit stul? a dal uz vi jak, cim, kam. Je to pro ne bezva pocit ta samostatnost. Samozrejme prezijou i v domove, kde je smetacek kazdej den uplne jinde... dulezitejsi je laska. Ale tohleto (montessori - pomoz mi abych to dokazal sam), je takova hezka nadstavba, dava detem pocit moci a schopnosti
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    +2
    KEIKIN: nemyslim si ze je to nutne. dokud dite neleze, neni moc co resit. takze mas pul roku cas. navic, dite se furt vyviji, nejde to nastavit a hotovo. zalezi co chce potrebuje,co tak doma delate a nedelate... aneb, lepe dnes zacit nez nikdy :)
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    1 odpověď
    YMLADRIS: A proto bych doporučil všem, aby to prostředí připravili ještě před tím, než se jim narodí děti. Po té už bývá většinou pozdě - resp. spíš se řeší ty nejnutnější věci a nezbývá čas na radikálnější řešení.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    2 odpovědi+2
    pripravene prostredi mam doma ze dvou duvodu: 1) autonomie. dite muze delat skoro uplne co ho napadne. nejsou dostupne nebezpecne a drahe krehke veci. je takova hlaska, ze pokud x-krat za sebou musime decku ohledne neceho doma rikat ne ne ne ne, tak to neni pripravene prostredi. je to jen provokace ktera mu ublizuje (deti maji vnitrni touhu zkoumat a interagovat).
    2) kompetence. dite kdyz chce neco udelat, nemusi se doprosovat moc casto.
    proste, deti jsou taky lidi, a jejich vnitrni motivace bezi na stejnych principech. nam by se taky tezko zilo nekde, kde by to nebylo pripraveny pro nase potreby. zbytecne konflikty atd.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YEETKA: Tak s tím "čistým prostorem souhlasím". Energie v bytě, kde je méně věcí je úplně jiná než v bytě, kde jsou všechna volná místa zaskládána. Tchýně je v tomhle expertka. Pořád kupuje nějaké starožitnosti, obrazy, nábytek apod. A když k nim přijdem na návštěvu, tak si nemáme ani kam sednout :-) Nic nevyhodí, protože všechno se může jednou hodit. Ale zas je dobré, že si nechala hračky po dětech a my je teď používáme :-)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    1 odpověď
    TORUVIEL: Nejvíc bordelu nadělá dlouhosrstý ovčák, není to holt pes do paneláku, ale je po mámě a mám ho ráda, tak to s ním těch pár let vydržím. Alenka je kramář, to je fakt, ale často ty věci vytahá, aby je mohla uklidit.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    1 odpověď
    MARKYSHA: Možná jen špatně vidím :D Ale tak ty máš taky o jednoho tvůrce chaosu více :-)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    1 odpověď
    KEIKIN: Tak to já zjistila, že průběžně uklízet zabere méně času než likvidovat pak neúnosný bordel a je fakt, že ten příklad fakt táhne i u dětí. Navíc šlápnout na hračku je fakt bolestivý:) stačí neustálej bordel ze psů, ještě aby se v těch chlupech válely další věci. A taky nerada něco hledám.
    TORUVIEL: Závist, já vytíram 3x týdně a aby bylo čisto, tak by to chtělo snad 3x denně.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    1 odpověď+1
    KEIKIN: jasný, no tady asi nepomůže nic jinýho, než to fakt dělat sám, nenutit ji, ale občas možná stanovit hranici.. na takhle odrostlejší děti je fakt bezva kniha "respektovat a být respektován"
    INUSHKA: asi jsme se úplně nepochopily.. do svých dětí prostě nekéruju :"ukliď si to, nesmí to tady být" prostě průběžně uklízím a to nejen hračky, mám čisto a pořádek všude a je to jenom proto, že to prostě průběžně dělám.. nutno dodat, že nesnáším krámy a zbytečnosti.. máme jenom to s čím si skutečně hrají a co používáme..
    jinak to o tom uklízet a děti nechat pasivní je spíš waldorfská metodika, montessori jede jednu hračku a tu uklidit, potom zase klidně něco jinýho..
    mít přehledný prostředí, ve kterým se děcku dobře orientuje a je pro mě základ a přijde mi, že děcka jsou prostě spokojenější, když věci mají své místo a prostor nějakou harmonii..
    když je doma jak po výbuchu, děcka jsou rozstřelený, nesoustředěný, lehce agresivní..
    jednoduše řečeno, prostředí ve kterým žijeme, nás ovlivňuje na mnoha úrovních..

    jinak některé výchovné teorie, jsou skvělý zdroj inspirace, není třeba je prožívat, je dobrý vědět o čem to je a případně některé prvky používat..
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    +3
    INUSHKA: připravené prostředí znamená prostředí připravené na dítě, pohodlné dítěti, ne jen dospělým. Jako příklad - buď si dítě může k lince dotáhnout židli, vylézt na ni a natáhnout se do horní skříňky pro hrneček, nebo může mít vlastní regál někde dole, kde nemusí nikam šplhat a natahovat se. Když si chce syn udělat vodu se šťávou, musí z šuplíku vytáhnout šťávu, musí na židli a natáhnout se pro hrnek, s hrnkem sleze, přesune si židli ke dřezu, znovu na ní vyleze, nalije si šťávu, zalije vodou a pak i se šťávou v ruce leze ze židle dolů. Připravené prostředí by bylo, kdyby měl v jemu odpovídající výšce hrneček, šťávu i konvičku s vodou a mohl se o sebe snadno postarat.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    1 odpověď
    INUSHKA: Já tam čtu něco jinýho asi :-) Vůbec mi nepřijde, že hodně uklízím. Jednou za den poklidím roztahané hračky, aby nebyly všude. Rozestavěné "projekty" dceři nechávám, to je jasný (přece jí to nebudu v rámci "úklidu" ničit...). Jednou-dvakrát za den umyju nádobí nebo to hodím do myčky. Vytírám jednou za 3 týdny (to vim přesně, protože máme službu na chodbě, tak před tím vytřu i byt). No a když se někde něco vyleje, nadrobí a tak, tak to uklidím hned, to nečekám, až se to roznosí po bytě... Prádlo na sušáku suším často i týden, to mě nebaví uklízet do skříní, takže ho uklidím často až když potřebuji věšet další :-) A přesto je tu fakt čisto, nevim, nepřijde mi, že uklízím moc. Když jdu kolem nějakého nepořádku, tak ho seberu a umístím na své místo/utřu/seberu a vyhodím... Mám ráda čistý prostor, lépe se mi v tom dýchá, žije. Viděla jsem teda daleko víc zabordelené byty. Nutno podptknout, že asi teda taky měli daleko víc věcí, nebo mi to tak přišlo. My asi nemáme zas tak moc věcí, co by se daly vytahat a roztahat po bytě. Nerada hromadím zbytečnosti, když mi tu něco stojí delší dobu (šaty, hračky, boty,...) tak to nemilosrdně posílám dál.
    BILAKOBRA
    BILAKOBRA --- ---
    co jsem koukala, tak zrovna montessori propaguje jako úložné systémy police a otevřené skříňky, kde tedy každá věc má své místo, ale je to přehledné a snadno pro dítě dostupné
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    1 odpověď+1
    YEETKA: A jinak, já zhruba tuším, že to je nějaký pojem snad z Montessori, ale přiznám se, že vnímat vlastní domácnost jako "připravené prostředí" pro dítě je mi silně proti srsti. Náš dům není a nemá být žádné připravené prostředí, je to domov a máme se v něm všichni cítit svobodně a pohodlně, ne neustále hlídat, jestli splňuje nároky nějaké výchovné toerie, ať už jakékoliv.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    2 odpovědi
    YEETKA: No, moje máma, když jsme byly malé, se nás snažila vést přesně k tomuhle - průběžně uklízet, žádné hračky nesměly zůstat roztahané, měly jsme problém ji přesvědčit, aby nám dovolila nechat přes noc venku aspoň rozestavěný projekt z lega, každé sobotní dopoledne bylo úklidové - vysávalo se, utíral prach, urovnávaly věci na poličkách... A vidíš, co ze mě nakonec vyrostlo :-D Prudilo mě to odjakživa a vždycky jsem měla za to, že čas se dá trávit lépe než úklidem. Já si myslím, že tohle je mnohem víc dané povahou než vzory a výchovou. Já mám ráda, když věci mají svoje místo, ale považuju za zbytečné je tam uklízet co půl hodiny, když je zase za chvíli budu vytahovat. Resp. se jim pak snažím najít takové místo, aby mě moc neprudilo je tam furt dávat a zas je odtamtud brát. Čili obvykle na nějaké otevřené polici nebo stolku v dosahu natažené ruky z místa, kde je chci používat. Nemohla bych všechno mít pozavírané ve skříních a naskládané v komínkách. Z vnějšku to možná působí jako nepořádek a chaos, ale ve skutečnosti v tom systém je. Holt u nás hračky mají své místo na zemi na hracím koberci, do krabice je schováváme, když už není kam šlápnout nebo nám překážejí při nějaké aktivitě.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    1 odpověď
    YEETKA: nj, jenže někdy sami nemáme čas a tak zadáme úkol Ele, která bude mít 6 a půjde do školy. Problém je sdílený pokoj, kde jsou hračky a hrací prostor pro tři děti. Docela bojujeme s tím, že
    odmítá uklízet věci s tím, že to a to roztahal ten a ten a ne ona. I kdyby ona po sobě i po ostatních uklízela každý večer, tak vždy když se vrátí ze školky, tak už je tam menší binec po sourozencích - to je demotivační ! Z tohoto úhlu pohledu nějakou dobu to připravené prostředí asi nehrozí.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    2 odpovědi+3
    KEIKIN: neměla jsem na mysli, nutit děti do úklidu, nebo za nimi běhat a uklízet..
    dělám to průběžně, když se někde něco nakupí, tak to prostě uklidím a ne jen hračky..
    děcka se tak učí, systematičnosti a v prostoru se jim dobře orientuje ..
    a děcka rozhodně do úklidu nenutit, ale prostě to dělat, kolem čtvrtého, pátého roku to začnou sami dělat, když mají dobrý vzor a připravený prostředí...
    nutit je, nebo do nich valit je neproduktivní a nikam to nevede..
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Uklízení moc teda neřeším, v tom smyslu, že do toho dceru nijak nenutím, nepřikazuji. Pamatuji si, že jsem sama jako dítě byla děsný bordelář. A přitom jsem teď taková docela uklízecí, mám ráda průběžně uklizeno, věci na svých místech, až puntičkářsky. Ale mám to až od doby, co jsem ve svém. Pokud jsem zase na návštěvě u rodičů, tak se ze mně opět stává ten bordelář. Pro mě je prostě zásadní ten pocit vlastního hnízda, tam mě to baví uklízet, je to, jako bych si uklízela zároveň i v hlavě, taková trochu relaxace. Tudíž se stavím stejně i k dceři. Spíš se ji snažím motivovat tím stylem jako pojď, nejdřív uklidíme tohle a pak se můžeme věnovat další hře, ať na to máme prostor. Když chce, tak pomůže, když ne, tak z toho nedělám vědu a uklidím to sama.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    2 odpovědi
    YEETKA: Průběžné uklízení je hrozná pruda. Raději se budu věnovat samotným aktivitám dětí, než za nima furt běhat a všechno uklízet.
    Navíc tu nejstarší Elu to uklízení vůbec nebaví a nepomůže nic. Ani prosby, ani příkazy ni vysvětlování a plácnutí po zadku. I když jsem s ní v pokoji pomáhám jí, tak ona třeba něco začne, ale za 10 sec. už si začne hrát. Většinou to tedy nakonec uklidím sám, protože mně vyčerpává neustálé okřikování a rozkazovací tón.

    MY jsme nikdy v dětství nebyli nuceni dávat věci (hračky) na své místo. Já ani vlastně nevím co to znamená. Kartáček je v koupelně, to je jasné, ale hračky ? U nás se vše neustále mění, rozmístění nábytku, oblečení (časový prostor, nálada). Vlastně jsme se ženou nikdy extra neřešili, jestli hřeben bude bývat u zrcadla v chodbě nebo v koupelně či v ložnici.
    Je fakt, že občas něco hledáme, na druhou stranu děti mají neuvěřitelnou schopnost přemísťovat věci z bodu A do bodu B bez našeho vědomí.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    2 odpovědi+2
    INUSHKA: jasný, někdy je to fakt náročný..
    ale jak se stavíš k tomuhle?:
    děcka se učí a nasávají úplně všechno, včetně toho jak se rodiče staví k organizaci věcí.
    takže když je neuklizeno, učí se taky neuklízet.. nevracet věci na své místo, neschopnost organizace prací v prostoru je docela velký téma mnoha dospělých.. nemluvě o období, kdy se rozvíjí estetické cítění a usazují se "normy" do budoucího života..
    podle mnohých odborných hlasů je prý dobrý děcka nenutit uklízet, ale uklízet kolem nich, tak aby bylo většinu času čisto a věci byly organizovaný tak, že mají jasné místo..
    takový ty krabice se vším možným moc nefungují, děcka sami začnou časem uklízet, protože to je "normalní" a máma s tátou to dělají, doma je pořádek a věci mají své jasně stanovené místo a oni můžou snadno uklízet taky..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam