TORUVIEL: jj, ja jen chtela napsat, ze je skutecne mozne, ze ta zmena chovani byla zpusobena i omezenim te televize, protoze s tim mam sama zkusenost. Ze se to obcas vyplati zkusit omezit, kdyz se dite divne chova, spatne spi atd.

Jinak u mladsiho nic takoveho nepozoruju, ten akorat loudi, kdyz se diva pravidelne, kdyz ne, tak na televizi zapomene. Ale chova se +/- stejne, s televizi i bez televize. Je to ale i vtipne je sledovat, kdyz na televizi koukaji: mladsi se necha lehce vyrusit necim jinym, casto u toho ruzne skace z gauce nebo leze po kresle. Starsi sedi jak prikovany, nevidi, neslysi nic nez televizi. A pri kazde "hruze" na obrazovce sebou uplne trhne, vyleti, nektere pasaze ani nechce videt a uz predem trochu buli.

BRUNA: Televize je jako sladkosti, čím víc toho dítě/člověk má, tím víc chce, víc na to myslí, méně se soustředí na něco jiného. Koncentrovaný blaho. Někdo k tomu má větší sklony tomu podléhat, stejně tak jako jsou lidi, co maj geneticky větší sklony podléhat různým látkovým i nelátkovým závislostem. Děti jsou, jak se jistě shodneme, k tomuto náchylnější, sensitivnější. A jistě, chování rodiče hraje obrovskou roli.

TORUVIEL: Ja si myslim, ze vetsinou fakt hraje vetsi roli chovani rodicu, nez nejake pulhodinove sledovani televize denne. Ale jsou vyjimky - nas starsi syn je nervak, lehce vzrusivy, s velkou fantazii. A opakovane se mi potvrdilo, ze jemu to pravidelne sledovani televize dela vyslovene spatne. Vzdy, kdyz decka nechame delsi dobu koukat pravidelne na televizi, treba tu pulhodinu denne, zacne vic vysilovat pres den a v noci se budi zlejma snama. Coz je celkem horor, klidne pul hodiny jeste ze spani jeci a place, nez se probudi a uklidni. Kdyz tu televizi omezime (a vsechno ostatni zustane nezmenene), je jeho chovani i spanek prakticky okamzite lepsi. I me to trosku mrzi, spousta pohadek a filmu/serialu pro deti se mi libi a jsou myslim i dobre pro jazykove dovednosti. Ale proste nam to za ty nervy nestoji. A znam jeste jednoho podobneho kluka, ten se ani ted v deviti letech nemuze koukat treba na krtka, hned se taky budi hruzou ze spani.

BEBERA: No jasně, vždyť to tam píše, že u nich to bylo dvojnásobné omezení, jednak u ní, jednak u dcery. Proto tak výrazné změny. Dcera je často jen odrazem matky, nepřítomná jedna, nepřítomná druhá. Zrovna teda u téhle blogerky se nedivím, že zírá celý den do mobilu na soc.sítě, vzhledem k tomu, že je už přes rok v izolaci s nemocným dítětem...což asi teda ne každý tuší :-)

MARKYSHA: Jo na to se těším, až si budeme moc všichni opravdu hrát :-) Já miluji stavění puzzlí a malování, takže doufám, že holky to bude bavit taky a budeme si společně stavět a malovat :-D

ONA_MAKARONA: Zase jak se překlene ten věkový rozdíl, tak si třeba budou spolu hrát. Já mám mezi dětmi věkový rozdíl 2,5 roku a různé pohlaví, ale už se spolu zabaví, bohužel ale taky kooperují v lumpárnách:)

Teda prekoukla jsem se, Lada se ted chova přesne jako popisovala Inushka Malvinu.

KOTENCE: Přesne to co popisujes, mam ted doma. Lada se vzteka úplne kvůli vsemu, visí na me od rána do večera, nemůžu se od ni nikam hnout, skoro ani na záchod si nedojdu... a do toho 4 měsíční mimino a manžel porad v práci :( je to celkem zahul, ale musíme věřit, že to bude brzo lepší,zatím mi pomáhá hora čokolády a světle chvilky, kdy jsou obě holky naprostý zlatíčka!

KOTENCE: a co teprve příchod dalšího sourozence...u nás byl (je) problém, že první dítě dostávalo příliš mnoho pozornosti. Při narození druhého se to projevilo, protože byla zvyklá na více pozornosti. Po třetím děcku už byla v podstatě přirozeně "odstrčena" na 3 místo v pořadí. Asi je dobré o tom mluvit a vysvětlovat.

KOTENCE: ty jo, to kojeni by mohlo pomoci! Vecer jsem na vas myslela, jak to davate... ufuf, drzim palce.

uff, příchod sourozence je teda dost náročná záležitost :-(
Miminko je zlatý, já jsem po porodu úplně v pohodě, ale ta starší holčička... Mimino pusinkovala už v porodnici a pořád se s ní chce tulit a chovat jí, ale je z toho hrozně rozhozená. Celá lítostivá, zároveň hrozně nakopnutá, mluví hrozně nahlas a všechno dělá tak prudce a zběsile. Úplně na ní vidím, že by se potřebovala přitulit a vyplakat, ale asi neví, jak na to. Pořád kolem mě lítá a nějak se neumí zastavit.
Nevim, co pro ní můžu udělat. Začala chtít před spaním kojit, tak doufám, že jí to pomůže se trochu uvolnit...

Můžete se naučit cokoli – Khanova škola
https://khanovaskola.cz/video/2151-muzete-se-naucit-cokoli

MUFLONEK: já to dostal mailem :-)))

KEIKIN: ahoj, kdes ty fotky vysosal? .o) bych si je ráda hodila na web.o) Jsou perfektní.o)

MUFLONEK: Tak gratuluju .-)

MARKYSHA: jo, nekdo to tak ma... muj sef to miluje, je to pro nej meditace, jak rika... to ja, samozrejme, nechapu (pracuju, kdyz nejsem na rodicovsky, u ochrancu prirody, sef je ornitolog, velkej "prirodnak").

TORUVIEL: tatarák jsem nemohla jako malá, teď ho miluji.o)

TORUVIEL: tak tatárák jo, z kostí vykousávám morek, vnitřnosti a zbytek nee. Vždycky si vzpomenu na tu zabíjačku, ten smrad, ten kontrast zmrzlých rukou a teplé krve.

MARKYSHA: Jo, syrový maso taky nemůžu cítit, tatarák, tlačenky, jitrnice, klobásy, vnitřnosti...to jsem odmítala vždycky, jedla jsem jako dítě jen vařené/pečené libové maso, jakákoliv mikroskopická šlašinka mi vadila :-) Byla jsem dost vybíravá. Kosti mi taky vadily, musela jsem to mít obrané. Kůže taktéž. Nějak mi to vadilo, nevim.

OMNIHASH: nevím no, předpokládá se pokud vedeš pekárnu a máš takový ansábl, tak starost o další děti deleguješ na nejstarší sourozence, což by pro mně byl problém. Já si udělám dítě, já bych se měl o něj starat, ne ho svěřit někomu do péče. V tomto to vnímám v negativním světle.

KOTENCE: Tonda mi v tomhle období po zjištění, že maso jsou zvířátka, přestal jíst maso, ale teď už ho občas jí. Letos se smál (i s Alenkou) jako blázen, když před obchodem zabíjeli kapry. Ale nechce číst jednu knížku, kde se píše o zabíjačce a je tam rozřezané prase. Já mu to říkám, jak to je a nechávám, ať si to přebere. Ohledně vysvětlení smrti mu to taky chvíli trvalo.
TORUVIEL: já už v osmi devíti letech dokázala klepnout králíka i kapra a pomáhala na zabíjačce, taky jsem to nějak neprožívala. Ale nesnáším prdelačku, krvává jelita a pod., vždycky mi to připomene ten pach, jak to smrdělo, když jsme praseti pouštěli žilou, přebírali střeva apod.
MULTICAT: mě to hrozně zajímalo, koukala jsem na to jak u vytržení, později jsem si to i sama zkoušela, hrozně mě zajímalo, co mají vevnitř za vnitřnosti, co je k čemu, jaký má kapr mozek a pod. :-)

KEIKIN: jestli je po osmnáctý těhotná manželka pro někoho překvapení, tak je nejvyšší as na vyprávění o včeličkách a kytičkách.