BRUNA: Zajímavý s tou TV. Máme 3letou dceru, která trpí na noční děsy. Je to dost hrůza. Většinou min. jednou týdně a někdy třeba i 3x za noc. TV už po večeři raději nepouštíme, ale zatím jsme nezkoušeli jí vypustit úplně. Tak jsem na to zvědavá, zda to u nás nebude mít souvislost. Na druhou stranu jsem četla, že noční děsy mívají děti tak do 5ti let, má to souvislost s nedozrálou nervovou soustavou. U nás na to nemá vliv ani to, zda je celý den s námi nevo ve školce, zda má blbý den nebo dobrý. Vlastně jsme nepřišli na nic, co by to nějak spouštělo. Ale za zkoušku nic nedáme :)

BRUNA: On je celkove trosku zvlastni dite :-) Treba taky nema rad nepretrzity hluk. Kdyz mame nejake spolecensky narocnejsi obdobi, navstevy x dni po sobe atd., tak je z toho na nervy. I jsem ho jednou nechala doma ze skolky pote, co u nas byla na navsteve znama s dcerou, obe nepretrzite mluvi a organizuji ostatni. Na synovi bylo videt, ze potrebuje den na odpocinek po takoym akustickym vypeti. Coz i chapu, treba muj otec je nemlich to same, ten jak nema svejch x hodin denne uplny ticho, tak taky vyleti.

LYDI: To máš fakt stejné jako s jinými závislostmi. Závislost na pc/tv/mobilu je u dnešních dětí nejčastější závislostí...jen tak mimochodem...
Ano, mnoho tv jako dítě nemusí znamenat mnoho tv jako dospělý, ale skutečně mi přijde jako šílené, když nějaký rodič nechá dítě trávit nějakou podstatnou část dne u tohoto zařízení, vždyť později, když děti chodí do školky/školy, mají toho volného času už docela málo, a já jako rodič považuju za esenciální, aby se dítě naučilo tento čas dobře a efektivně využívat, a taky aby se naučilo účinně odpočívat.

MARKYSHA: divadlo dnes vyzkousime, knihy jsou super, ale nesmi tam byt zadne hororove pasaze :-)

tv a pod me prijde zajimave tema a respekt mam zvlast k tem rodicum, ktere svoje deti v tom neomezujou a duveri v tom, ze eh 'samo-regulovane' funguje i u deti. teda je asi urcite pravdu, ze nekdo (a tim myslim i dospeli) tuto schopnost maji lepsi, nekdo horsi a zvlast sensitivni decka asi je dobre tomu nedat moc .. ale nekdo, kdo necha bez omezeni zjisti ze nekolik mesice uplne ale pak decka jsou na to zvykaji jsou v poho a nezerou to tak jako kdyz vi, ze to je 'omzene zbozi' ... jako taky me napadalo, ze nevim co mi prijde horsi - dite co furt cumi, nebo dospelak, co furt cumi. a rikam si asi, ze ten dospelak mi prijde horsi. a zaroven si myslim (minimalne z vlastni, svy zkusenosti), ze monho tv jako dite nemusi znamenat mnohem tv jako dospeli ...

jinak ctu ted tohle, pripada me to dost zjaimave. spousty veci, ktere clovek jakoby zna ale je to tady takovy skvely celek, neco zdurazneni a pod ... http://www.drdansiegel.com/books/the_whole_brain_child/

BRUNA: a reaguje stejně na divadlo nebo čtení knih? Že by ty příběhy měl v této formě.

TORUVIEL: jj, ja jen chtela napsat, ze je skutecne mozne, ze ta zmena chovani byla zpusobena i omezenim te televize, protoze s tim mam sama zkusenost. Ze se to obcas vyplati zkusit omezit, kdyz se dite divne chova, spatne spi atd.

Jinak u mladsiho nic takoveho nepozoruju, ten akorat loudi, kdyz se diva pravidelne, kdyz ne, tak na televizi zapomene. Ale chova se +/- stejne, s televizi i bez televize. Je to ale i vtipne je sledovat, kdyz na televizi koukaji: mladsi se necha lehce vyrusit necim jinym, casto u toho ruzne skace z gauce nebo leze po kresle. Starsi sedi jak prikovany, nevidi, neslysi nic nez televizi. A pri kazde "hruze" na obrazovce sebou uplne trhne, vyleti, nektere pasaze ani nechce videt a uz predem trochu buli.

BRUNA: Televize je jako sladkosti, čím víc toho dítě/člověk má, tím víc chce, víc na to myslí, méně se soustředí na něco jiného. Koncentrovaný blaho. Někdo k tomu má větší sklony tomu podléhat, stejně tak jako jsou lidi, co maj geneticky větší sklony podléhat různým látkovým i nelátkovým závislostem. Děti jsou, jak se jistě shodneme, k tomuto náchylnější, sensitivnější. A jistě, chování rodiče hraje obrovskou roli.

TORUVIEL: Ja si myslim, ze vetsinou fakt hraje vetsi roli chovani rodicu, nez nejake pulhodinove sledovani televize denne. Ale jsou vyjimky - nas starsi syn je nervak, lehce vzrusivy, s velkou fantazii. A opakovane se mi potvrdilo, ze jemu to pravidelne sledovani televize dela vyslovene spatne. Vzdy, kdyz decka nechame delsi dobu koukat pravidelne na televizi, treba tu pulhodinu denne, zacne vic vysilovat pres den a v noci se budi zlejma snama. Coz je celkem horor, klidne pul hodiny jeste ze spani jeci a place, nez se probudi a uklidni. Kdyz tu televizi omezime (a vsechno ostatni zustane nezmenene), je jeho chovani i spanek prakticky okamzite lepsi. I me to trosku mrzi, spousta pohadek a filmu/serialu pro deti se mi libi a jsou myslim i dobre pro jazykove dovednosti. Ale proste nam to za ty nervy nestoji. A znam jeste jednoho podobneho kluka, ten se ani ted v deviti letech nemuze koukat treba na krtka, hned se taky budi hruzou ze spani.

BEBERA: No jasně, vždyť to tam píše, že u nich to bylo dvojnásobné omezení, jednak u ní, jednak u dcery. Proto tak výrazné změny. Dcera je často jen odrazem matky, nepřítomná jedna, nepřítomná druhá. Zrovna teda u téhle blogerky se nedivím, že zírá celý den do mobilu na soc.sítě, vzhledem k tomu, že je už přes rok v izolaci s nemocným dítětem...což asi teda ne každý tuší :-)

MARKYSHA: Jo na to se těším, až si budeme moc všichni opravdu hrát :-) Já miluji stavění puzzlí a malování, takže doufám, že holky to bude bavit taky a budeme si společně stavět a malovat :-D

ONA_MAKARONA: Zase jak se překlene ten věkový rozdíl, tak si třeba budou spolu hrát. Já mám mezi dětmi věkový rozdíl 2,5 roku a různé pohlaví, ale už se spolu zabaví, bohužel ale taky kooperují v lumpárnách:)

Teda prekoukla jsem se, Lada se ted chova přesne jako popisovala Inushka Malvinu.

KOTENCE: Přesne to co popisujes, mam ted doma. Lada se vzteka úplne kvůli vsemu, visí na me od rána do večera, nemůžu se od ni nikam hnout, skoro ani na záchod si nedojdu... a do toho 4 měsíční mimino a manžel porad v práci :( je to celkem zahul, ale musíme věřit, že to bude brzo lepší,zatím mi pomáhá hora čokolády a světle chvilky, kdy jsou obě holky naprostý zlatíčka!

KOTENCE: a co teprve příchod dalšího sourozence...u nás byl (je) problém, že první dítě dostávalo příliš mnoho pozornosti. Při narození druhého se to projevilo, protože byla zvyklá na více pozornosti. Po třetím děcku už byla v podstatě přirozeně "odstrčena" na 3 místo v pořadí. Asi je dobré o tom mluvit a vysvětlovat.