MARKYSHA: Třeba...To fakt dost záleží na dítěti a jeho konkrétních potřebách. Nicméně jistě, záleží, co chceš. Zklidnit dítě fyzicky, protože stále lítá? A myslíš, že to potřebuje? Pro děti je pohyb příznačný, já měla jako dítě k dispozici lesy a louky, naše nebohé městské děti mají miniaturní byty a školky a ohrazená hřiště a neustále kybicujícího rodiče/učitele za zády...
Nebo zklidnit jeho mysl (/ústa), protože stále jen povídá?
Jsou relaxační cvičení, co zvládnou i děti. Případně tomu jde pomoct třeba příjemnou masáží. Ale jinak - např. modelína, proč ne, koncentrovaná činnost, kdy je dítě skutečně ponořené do toho, co dělá, to je meditace v pohybu. Nebo i ten pohyb, to je energie, se kterou jde pracovat, třeba ji nějak kultivovat, ale to asi děláš, tuším, pokud se nepletu, že chodíte na nějaké pohybové cvičení. Časem může kluk třeba sám po škole si dělat nějaký sport, co ho bude bavit, to je skvělý.

TORUVIEL: Spíš jak to vyřešíš, aby si odpočinul mozek. U modelíny?

BRUNA: Teda takhle, když je přetažená, tak je to vždy horší, to jo. Teď už často odpoledne nespí a je pak hodně unavená, tak se to možná trochu zhoršilo. Taky má dvouměsíční ségru. Snažíme se, aby chodila spát ve stejnou dobu. Zkrátka potřebuje večerní režim. Takže v 6 večeříme a do postele jde nejdýl v 8. Když spí odpoledne tak třeba trochu dýl, ale max. do 9ti. My jsme právě zavedli to, že už po večeři nepouštíme TV, aby jí to zbytečně nerozrušilo, ale po tvém příšpěvku zkusíme na pár dnů vysadit úplně. I když si neumím představit, že bychom jí pohádky už nepouštěli. Kdyby to zabralo, tak se to samozřejmě bude muset víc omezit. Teď už je víc světla, tak můžeme trávit víc času venkku, to je fajn.

Vysledovali jste, že tedy ten den, kdy jste nepouštěli pohádky to bylo lepší nebo jste je museli vypustit úplně? Třeba na několik dní? Já jen, jak to testovat :) Klidně do pošty, dík.

MARKYSHA: To nevim, neznám Tondu, nevim co na něj funguje. Pointa je, že rozhodně ne u tv...

BARRUSHE: jo a jeste mely vliv nemoci - kdyz na nej neco lezlo nebo byl nemocny, skoro vzdy se s revem probudil.

BARRUSHE: u nej ty desy vypustenim televize uplne nezmizly, ale vyrazne se redukovaly. Rekla bych, ze nejhorsi byly pohadky pred spanim.S temi peti lety na tom neco bude, synovi je sest a uz je ma velmi malo, resp. uz neni v noci uplne mimo, da se s nim normalne mluvit.

BRUNA: Zajímavý s tou TV. Máme 3letou dceru, která trpí na noční děsy. Je to dost hrůza. Většinou min. jednou týdně a někdy třeba i 3x za noc. TV už po večeři raději nepouštíme, ale zatím jsme nezkoušeli jí vypustit úplně. Tak jsem na to zvědavá, zda to u nás nebude mít souvislost. Na druhou stranu jsem četla, že noční děsy mívají děti tak do 5ti let, má to souvislost s nedozrálou nervovou soustavou. U nás na to nemá vliv ani to, zda je celý den s námi nevo ve školce, zda má blbý den nebo dobrý. Vlastně jsme nepřišli na nic, co by to nějak spouštělo. Ale za zkoušku nic nedáme :)

BRUNA: On je celkove trosku zvlastni dite :-) Treba taky nema rad nepretrzity hluk. Kdyz mame nejake spolecensky narocnejsi obdobi, navstevy x dni po sobe atd., tak je z toho na nervy. I jsem ho jednou nechala doma ze skolky pote, co u nas byla na navsteve znama s dcerou, obe nepretrzite mluvi a organizuji ostatni. Na synovi bylo videt, ze potrebuje den na odpocinek po takoym akustickym vypeti. Coz i chapu, treba muj otec je nemlich to same, ten jak nema svejch x hodin denne uplny ticho, tak taky vyleti.

LYDI: To máš fakt stejné jako s jinými závislostmi. Závislost na pc/tv/mobilu je u dnešních dětí nejčastější závislostí...jen tak mimochodem...
Ano, mnoho tv jako dítě nemusí znamenat mnoho tv jako dospělý, ale skutečně mi přijde jako šílené, když nějaký rodič nechá dítě trávit nějakou podstatnou část dne u tohoto zařízení, vždyť později, když děti chodí do školky/školy, mají toho volného času už docela málo, a já jako rodič považuju za esenciální, aby se dítě naučilo tento čas dobře a efektivně využívat, a taky aby se naučilo účinně odpočívat.

MARKYSHA: divadlo dnes vyzkousime, knihy jsou super, ale nesmi tam byt zadne hororove pasaze :-)

tv a pod me prijde zajimave tema a respekt mam zvlast k tem rodicum, ktere svoje deti v tom neomezujou a duveri v tom, ze eh 'samo-regulovane' funguje i u deti. teda je asi urcite pravdu, ze nekdo (a tim myslim i dospeli) tuto schopnost maji lepsi, nekdo horsi a zvlast sensitivni decka asi je dobre tomu nedat moc .. ale nekdo, kdo necha bez omezeni zjisti ze nekolik mesice uplne ale pak decka jsou na to zvykaji jsou v poho a nezerou to tak jako kdyz vi, ze to je 'omzene zbozi' ... jako taky me napadalo, ze nevim co mi prijde horsi - dite co furt cumi, nebo dospelak, co furt cumi. a rikam si asi, ze ten dospelak mi prijde horsi. a zaroven si myslim (minimalne z vlastni, svy zkusenosti), ze monho tv jako dite nemusi znamenat mnohem tv jako dospeli ...

jinak ctu ted tohle, pripada me to dost zjaimave. spousty veci, ktere clovek jakoby zna ale je to tady takovy skvely celek, neco zdurazneni a pod ... http://www.drdansiegel.com/books/the_whole_brain_child/

BRUNA: a reaguje stejně na divadlo nebo čtení knih? Že by ty příběhy měl v této formě.

TORUVIEL: jj, ja jen chtela napsat, ze je skutecne mozne, ze ta zmena chovani byla zpusobena i omezenim te televize, protoze s tim mam sama zkusenost. Ze se to obcas vyplati zkusit omezit, kdyz se dite divne chova, spatne spi atd.

Jinak u mladsiho nic takoveho nepozoruju, ten akorat loudi, kdyz se diva pravidelne, kdyz ne, tak na televizi zapomene. Ale chova se +/- stejne, s televizi i bez televize. Je to ale i vtipne je sledovat, kdyz na televizi koukaji: mladsi se necha lehce vyrusit necim jinym, casto u toho ruzne skace z gauce nebo leze po kresle. Starsi sedi jak prikovany, nevidi, neslysi nic nez televizi. A pri kazde "hruze" na obrazovce sebou uplne trhne, vyleti, nektere pasaze ani nechce videt a uz predem trochu buli.

BRUNA: Televize je jako sladkosti, čím víc toho dítě/člověk má, tím víc chce, víc na to myslí, méně se soustředí na něco jiného. Koncentrovaný blaho. Někdo k tomu má větší sklony tomu podléhat, stejně tak jako jsou lidi, co maj geneticky větší sklony podléhat různým látkovým i nelátkovým závislostem. Děti jsou, jak se jistě shodneme, k tomuto náchylnější, sensitivnější. A jistě, chování rodiče hraje obrovskou roli.

TORUVIEL: Ja si myslim, ze vetsinou fakt hraje vetsi roli chovani rodicu, nez nejake pulhodinove sledovani televize denne. Ale jsou vyjimky - nas starsi syn je nervak, lehce vzrusivy, s velkou fantazii. A opakovane se mi potvrdilo, ze jemu to pravidelne sledovani televize dela vyslovene spatne. Vzdy, kdyz decka nechame delsi dobu koukat pravidelne na televizi, treba tu pulhodinu denne, zacne vic vysilovat pres den a v noci se budi zlejma snama. Coz je celkem horor, klidne pul hodiny jeste ze spani jeci a place, nez se probudi a uklidni. Kdyz tu televizi omezime (a vsechno ostatni zustane nezmenene), je jeho chovani i spanek prakticky okamzite lepsi. I me to trosku mrzi, spousta pohadek a filmu/serialu pro deti se mi libi a jsou myslim i dobre pro jazykove dovednosti. Ale proste nam to za ty nervy nestoji. A znam jeste jednoho podobneho kluka, ten se ani ted v deviti letech nemuze koukat treba na krtka, hned se taky budi hruzou ze spani.

BEBERA: No jasně, vždyť to tam píše, že u nich to bylo dvojnásobné omezení, jednak u ní, jednak u dcery. Proto tak výrazné změny. Dcera je často jen odrazem matky, nepřítomná jedna, nepřítomná druhá. Zrovna teda u téhle blogerky se nedivím, že zírá celý den do mobilu na soc.sítě, vzhledem k tomu, že je už přes rok v izolaci s nemocným dítětem...což asi teda ne každý tuší :-)

MARKYSHA: Jo na to se těším, až si budeme moc všichni opravdu hrát :-) Já miluji stavění puzzlí a malování, takže doufám, že holky to bude bavit taky a budeme si společně stavět a malovat :-D