• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SANCHA: já bych to do nekonečna zkoušela, třeba děti mají rádi i zubní pastu Elmex od prvního zoubku, na to jsem je nalákala. Tonda teda do roku neměl žádný zub, Áje v deseti měsících rostlo 6 zubů najednou včetně stoliček a dělalo jí to dobře, ale ona všechno ráda dělá, málokdy se seká.
    SANCHA:
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SANCHA: Nemám, Báře začaly růst zuby až ve 13 měsících :-)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SANCHA: já si čistila zuby s nimi a před nimi, tak sami chtěli taky. Pak jsem mým nechala "čistit" svoje zuby, oni pak strpěli dočišťování aneb opička vidí, opička dělá:-)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SANCHA: My, co máme se zuby dost problémy, hlasujem spíš za trauma z čištění :-) Zdravím MARKYSHA, ve 28 letech zubní implantát atd., sama ani nevím, co v té puse všechno mám. Zuby si čistím pořádně až od 23 let bohužel...
    Ono to vrtání pro dítě teda taky nic moc, Bára už má 2 miniplomby, moc jsem čištění právě u ní dřív neřešila, ale asi to není dobrá cesta. Babička na ni dokonce (bez mého vědomí) "objednala" u čerta pohrůžku, že pokud si nebude čistit zuby, že ji čert odnese do pekla, ale musím říct teda, že vrtání zafungovalo líp než čert :D Už teď tolik neprudí při čištění. Ale taky už to je velká holka no, v říjnu jí bude 5.
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    NOFNAK: Syn tehdy taky svoje dudlíky ochotně rozdával - tuhle dal jeden psímu štěněti (ten ho skutečně dudal), támhle dal jeden miminku. Ale pěkně si hlídal, aby mu něco zůstalo, všechno dát odmítl :)
    LUCKYSWEETY
    LUCKYSWEETY --- ---
    SANCHA: Zuby bych asi řešila vic, ale ten dudlík ve chvíli, kdy je tam další malý dite, prostředí novyho bytu plus období vzdoru, to uz mi na jedno ubohý dite přijde moc ,)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SANCHA: s tím bych úplně nesouhlasila. Někteří bez čištění dopadnou velice špatně, já třeba už teď nemám celý čtyři zuby, pět korunek a do čtyřiceti mě zdraví můstek. Ovšem otázka je, kdyby se se mnou rodiče crcali v dětství jako já s dětmi, jestli by to dopadlo stejně...muž kupříkladu na zuby prdí a máje zdravý a bílý...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    ELA: taky to na mě zkoušela a prostě smolík, scény dělala jeden den a dneska udělá dudlíku "pápá" v klidu. Taky to u takhle velkých dětí přes den nemám ráda.
    LUCKYSWEETY
    LUCKYSWEETY --- ---
    ELA: A jak dlouho to trvá? Zkoušela si to neřešit treba tyden?
    Ja bych to asi nelamala pres koleno, jen pokud na me mluví, tak bych trvala na tom, ze mluví se bez dudliku. Obcas bych si udělala srandu, ze je miminko a pochvala ji jako miminko, kdyz ma ten dudlík. Ale spis bych to zlehcovala nez hrotila. Cim vetsi důležitost tomu budeš přikládat, tim vic ho podle me bude chtít. Hadkam a scénám bych se snažila zuby nehty vyhnout ,)
    ELA
    ELA --- ---
    MARKYSHA: Na spani bych to zatim vubec neresila. Ted je problem v tom, ze je to od rana, v prubehu celyho dne, desna pruda, porad se dohadovat o dudliku, pripadne resit sceny, podle toho, jak dlouho vydrzim ji ho nedat.
    ELA
    ELA --- ---
    YMLADRIS: Odjakziva me silene vadi vetsi deti sislajici pres dudlik. Uci se mluvit a myslim, ze tohle ji k tomu moc neprospeje, ba naopak. No a zubarka me trochu vydesila, ze ma hlubokej zkus, coz bylo uz skoro pred rokem a dudliku se primo zdesila a rekla "hned zrusit". Dodnes jsem se uklidnovala tim, ze je to "jen na spani". Taky me stve, ze ho celou dobu pouzivala tak rozumne a nejaka zavislost se neprojevovala a ted, ve veku, kdy bych si ja uz predstavovala, ze je cas ho zrusit, se to takhle zvrtlo. No, dcera ma na zruseni holt jinej nazor:/
    Snazim se ji v danej moment vzdycky nabidnout jidlo a piti (pomerne blbe ji) nebo odlakat pozornost, ale mam dojem, te to uplne nezabira. Asi holt pretrpim ty slzy a budu trvat na tom, ze dudlik jen na spani. Doufam, ze ji tim neutvorim nejaky trauma.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    ELA: Já to taky nechávám volně, přes den seberu, na noc a odpolední spaní ho Alenka (2,5) ještě má. Toník ho měl taky tak do tří a pak jsme se domluvili celkem nenásilně, odevzdal dudlík a ten mu poslal dárek.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    ELA: Jestli máš pocit, že toliko dudlá, protože je toho na ni moc, tak to je na zvážení. Jak píše YMLADRIS.
    U mé dcery to byl nicméně už vyloženě patologickej zvyk, čím víc dudlala, tím víc si na to během dne vzpomínala a vyžadovala. Dítě je sice savec, ale dcera už dlouho kojená nebyla, uspávat kojením jsem ji tudíž nemohla.
    Dudlíkový téma je takový rozporuplný, sama nevím, jak se k tomu postavit. Zpětně bych asi řekla, hlavně to nastavit nějak jasně, pro dítě, pro sebe. Né že někdy si dudlík přes den vyprosí, někdy ne, protože člověk ho chce jednak zrušit, ale jednak si není jistej, jestli je to vhodný to dítěti brát. Takže myslím že buď přestat "bojovat" a nechat dudlík úplně, nebo ho nechat skutečně jen na noční spaní (a to jedno denní), nebo úplně zrušit. Ale rozhodnout se nějak jasně.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ELA: a co ti presne vadi?
    ja bych se bala, ze pokud dite si tak silne navyklo na svuj utesovak uklidnovak, tak ze kdyz o nej prijde, stejne to bude muset kompenzovat, necim, co muze byt "horsi". cili pokud je na nej ted toho moc, vyckavala bych az bude vice pohodova situace.. az bude dudlikovat spis tak ze zvyku

    ale nevim, toto jsme nemeli, uspavam do ted kojenim a vyhovuje mi to tak (3r), takze jsem matka posunuta smerem k "savci jsou proste savci, no a co"
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    ELA: Jak odešel z postele, dudlík musel odevzdat, to se ale většinou nebránil. Ale jak říkám, teď zpětně to vidím jinak, kdybych věděla, že jednou sám od sebe skončí, nechala bych ho v posteli dudat bez řečí. Ale tehdy jsem úplně jasně viděla, jak mu bude pět, šest, sedm a stále bude cumlat dudel, že má jasnou závislost, se kterou si sám nezvládne poradit...

    Přestal, když mu bylo tři a čtvrt.
    ELA
    ELA --- ---
    BEBERA: Jojo, uplne presne! Nekolikrat denne chce chodit spat, kdy po chvilce vitezoslavne odkraci z postele...dudlajic:/
    ELA
    ELA --- ---
    TORUVIEL: No to je prave jedna z hlavnich veci, proc se porad zdraham ten dudlik uplne zrusit - ukazkovy odpoledni spani.
    A taky si rikam, aby tech zmen nebylo v jedno obdobi uz moc..no uvidime, jak moc me to bude nadale prudit:)
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    ELA: Trvala jsem na tom, že dudlík je jen na spaní. Jenže když měl syn nepohodu, chtěl pořád chodit "spát", ležel v posteli a dudal. Usínání bez několika dudlíků (jeden v puse a minimálně dva v ruce) bylo absolutně nemožné, totální závislák, kolikrát plakal v posteli a celá rodina se plazila po podlaze a hledala dudlík. Myslím, že jsme byli pro DM klíčovým zákazníkem. Musím říct, že jsem měla velké obavy, že se ho nezbaví nikdy a že budu muset rázně zasahovat přes řevy, probdělé noci apod., nevěřila jsem mu. Šili už do něj kvůli dudlíku všichni, v klidu to ustál, jen se na ně podíval a šel si dudat do postele. O Vánocích ho najednu sám od sebe odevzdal Ježíškovi, prostě v posteli sám řekl, že ho dá Ježíškovi a ráno otevřel balkon, mrsknul tam dudlíka, zabouchl a tím to pro něj skončilo. Navždy. Večer si v klidu lehnul a usnul, už po něm nikdy nevzdechl. Kdybych věděla, jak klidně to loučení proběhne, netrápilo by mě to tolik a nehrotila bych to...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    ELA: Já rázně zrušila úplně, ve 2,5 letech. Konstelace nebyla sice tak komplikovaná, jako u vás (tedy žádné další baby a tak), ale osvědčilo se mi to. Bára jakoby věnovala svůj dudlík jinému miminku, bylo to dbrovolné, ale přiznávám bez mučení, že jsem ji do toho mírně vmanipulovala. Ale naštěstí po něm pak netesknila. Trestem mi budiž, že od té doby nespí po obědě :-) Ale bylo to pak i tak příjemnější, ona už předtím ten dudlík neustále loudila a byla kvůli němu protivná, a to i když jsem, přesně jak píšeš, chtěla, aby ho měla jakože jen na noc, jenže on doma byl a lákalo ji to. Jakmile doma nebyl, bylo to lepší.
    ELA
    ELA --- ---
    Ahoj, ted malinko odbocim..
    Ted aktualne resime tema dudlik. Dcera 2r4m ma dudlik prakticky od porodnice. V batolecim veku, az temer do soucasnosti dudlik nijak zvlast nevyzadovala a pouzivala ho jen na denni spani a na noc. Ted probehlo obdobi velkych zmem - narodilo se nam miminko (ted 5 mesicu), stehovali jsme se s tim, ze jsem temer 2 mesice s detma bydlela u rodicu, takze byl dost omezenej kontakt s milovanym tatinkem. Do toho se neprehlednutelne rozjelo obdobi vzdoru. Momentalne svadime denne sileny boje, protoze by byla schopna dudlat celej den, coz ja nejak nejsem schopna tolerovat. Vim, ze vidi dudlik u mimina a ani bych ji ho nechtela brat uplne, ale v tyhle fazi je to desna otrava, porad dokola bojovat jestli dudlik jo nebo ne. Nechci ji nijak trapit, ale ani ji dat dudlik na celej den. Co byste doporucili? Striktne trvat na zajetym systemu "dudlik jen na spani" nebo ho razne zrusit uplne a nebo proste rezignovat a dudlik ji nechat neomezene?
    Diky za nazory:)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam