SAAYURI: tak u nás ten mladší už osobní zkušenost se zásuvkou má a už nikdy se jí ani on, ani starší brácha nedotknou. co já bych mu furt něco vysvtloval, žejo, ať i na to taky přijdou sami, případně mě při tom ještě edovzdělají

PALEONTOLOG: Zni to tak. To, ze si nekdo udela z ditete modlu, ocekava od nej dospely rozhodnuti, ok no. Nicmene v urcitou dobu fakt diteti nevysvetlim, ze do zasuvky se nesaha a fakt mu osobni zkusenost nedopreju. Rozhodne si nemyslim, ze bych ho nerespektovala, protoze on ma svoji pravdu.

ANNAWA: toto mne pri cteni oslovilo - zda je primarni aby decko bylo spokojene, nebo aby bylo slusny clovek

samozrejme vsichni chceme oboji

ale uvedomila jsem si na tom, ze fakt asi jsou dva typy lidi (kdyz si promitam ruzny lidi), kteri maji dve strategie. a) muj typ - vira, ze kdyz dite bude v zivote co nejvic spokojene (co nejvic zazije ze jeho potreby jsou naplnitelny a naplnovany), tak pak nema duvod byt neslusne (hajzlik atd). Protoze lidi jsou stadni zivocich, prirozene kooperativni spolecensky atd. Kdyz je clovek spokojeny, ma chut a energii se angazovat kvuli dalsim lidem, obci, komunite, ma silu byt empaticky a t d.

b) moje mama typ - vira, ze kdyz dite bude predevsim slusny clovek, tak pak bude mit dobry zivot. Protoze spolecnost ho prijme, nebude mit problemy. Jako by bezpeci nad jakousi svobodu sebevyjadreni atd

A z toho se odvozuje pak vychova (mozna ze nejsi spokojenej, ale jsi v bezpeci - kdyz jsi vniman jako slusne vychovany, dobry student, dobra prace, materialni zazemi, vazeny obcan).

Prehnat do extremu se da oboji

KOTENCE: To je roztomily, ze krom toho, ze deti teprve svet objevuji a ja se k nim mam chovat a mluvit s nim jako s dospelym (a chce to to dite vubec? touzi po tom?), tak mam jeste zit v tom, ze vi veci lip, nez ja po par letech na svete, kdy cast travi se mnou a cast treba ve skolce? To nemyslis vazne, ze ne :)

TAPINA: Nevím, jak nějaký obecný rodič, ale mě když dítě začne trolit, tak debatu utínám s poukazem na to, že takto se s ním bavit nebudu. Ale dokud se snaží opravdu argumentovat a vnímá i to, co říkám já, nemám problém debatu vést. Což ovšem neznamená, že celou tu dobu stojím na místě a čekám, co z toho vyleze. Dost často z pozice zkušenějšího rozhodnu a diskusi vedeme zpětně už při jiné činnosti.

INUSHKA: Respekt je podle me i slusnost, a pokud dite nema dostatek zkusenosti nebo informaci rozhodnout a ja vim, ze to vim lepe, neznamena to, ze ho nerespektuju.

INUSHKA: Samozrejme, ale jistou predstavu o tom, kdy budou dost zrale tvoje deti na tyhle veci, by ti to mohlo nastinit :)

KOTENCE: to asi bude ten rozdil, holt.

INUSHKA: A v kolika letech ses OPRAVDU s respektem skutecne domlouvala se svymi rodici? Aby ti bylo jasne, co dana vec obnasi, klady i zapory, jaky to ma dopad do budoucna, vychovny efekt, kolikrat ti ustoupili a jakym zpusobem? V kolika letech si uprimne zvladla nest zodpovednost za sva rozhodnuti a mela tolik zkusenosti, abys rozhodnout zvladla?