YMLADRIS: to by mohlo byt, ani ne dvouletá feeling extrovert ranařka woman power, sestilety cíťa thinking extrovert, sedmnactilety bohém feeling introvert a devatenactilety thinking asperger :-) Ja to nemam takhle pojmenovane, ale v zásadě takhle deti vnimam a nelamu je, ale určitému kompromisu a nutnosti se přizpůsobit se obcas nevyhnu.

spolecenske konvence a introverti/extroverti

souhlasim s Tapina ze v osobnostech deti jsou velke rozdily. Mne v poslednich letech hodne ovlivnilo to MBTI, coz je typologie z Junga. Tam je jedna osa Thinking (logika, kauzalita, souvislosti systemu, ... "inzenyr") versus Feeling (vztahy, harmonie, city, ... "pecovatelka"). Cili jeste bych to rozsirila z meho pohledu. Pro deti, ktere se rychle vyhrani smerem Feeling (at uz jsou extrovertni nebo introvertni) jsou dulezite mezilidske vztahy. Sleduji nuance tohoto. Chapou velice rychle dynamiku (co po mne vlastne babicka emocne chce a jak ji to doprat/nedoprat - mnohem driv, nez by to dokazaly reflektovat a formulovat).
Introverti to spise sleduji, extroverti sleduji a hned interaguji.

Naopak Thinking deti to tahne spis ke zkoumani; neco rozstroubovat, pochopit, postavit, najit logiku v tom se deje (taky samozrejme muzou zkoumat vztahy, ale spis jako racionalni analyzou). Vubec nechapou co jako provedly, ze babicka je bez sebe. Pokud je dite navic introvert, tj tu interakci moc na nic nepotrebuje, tak fakt muze pusobit jako naprosty buran, ktery si dela co chce.

Jaky je ale z toho zaver: lidi co MBTI jedou rikaji, ze to je proste zase dalsi priklad toho, ze deti si zapojuji okruhy v ruznem poradku. Nektere dite mluvi ve 2 nektere ve 4; nektere jezdi na kole ve 3 nektere v 6.
Introvertni thinking dite pochopi spolecenske konvence proste mnohem pozdej, spis rozumem nez citem. Chtit po nem, aby bylo spolecensky obratne jako jako mladsi sestra ktera prece uz davno to zvlada! je podobny jako chtet po nem aby uz jezdilo na kole, kdyz ono jeste nechce.

moje dite je ten introvertni inzenyr. adoptuje strategie, ke kterym rozumove dosel a davaji mu smysl. ze "se neco dela" je pro nej nemotivacni. prirucka mi tvrdi ze je to zcela obvykle a je vhodne pockat az si to prebere rozumem. Spis nez tlacit.

cili zase to samy. pomahat jim, nechat kazdy decko vyvijet se individualnim tempem. Nedovolit ublizovat.

TAPINA: Autismus a extra/introverze jsou úplně jiné a nesouvisející kategorie. Extra/introverze není o schopnosti interagovat s lidmi nebo chápání mezilidských vztahů, ale spíš o hospodaření s energií a o způsobu myšlení. Extraverta kontakt s lidmi nabíjí, proto je v něm uvolněný a vyhledává ho. Přemýšlí "nahlas", proto mu nedělá problém hned a rychle se vyjadřovat prakticky před kýmkoli a otevřeně komunikovat s kýmkoli. Introverta kontakt s lidmi vyčerpává, proto se mu někdy vyhýbá nebo si pečlivě vybírá, s kým do něj půjde, aby mu to stálo za to. Dobíjí se v tichu a samotě. Přemýšlí v hlavě a ven pouští až hotové myšlenky, proto často působí zdrženlivě, odtažitě, pomalu nebo ignorantsky. Ale neznamená to, že uvnitř nemá jasno, jen to často nedá najevo.
A jako téměř u všeho, nejsou to dichotonní kategorie, ale spojitá škála, na které se každý někde nachází a ještě navíc se může v různých prostředích projevovat jinak.

INUSHKA: to je pravda. Ja si to tu rada ctu a casto si rikam, ze mozna ta vychovna praxe bude u vetsiny zde diskutujicich podobna, i kdyz se teoreticky hlasi k ruznym vychovnym smerum.

TAPINA: Tak s tím bych teda dost nesouhlasila. Introverze vůbec není o ignoraci sociálního okolí natož o nechápání společenských pravidel a vztahů. Naopak, v disciplíně "pozorování" bývají introverti často velmi dobří a v analýze pozorovaného jakbysmet. Samozřejmě to neznamená, že všichni, ale ani naopak.

ANNAWA: No vždyť přesně to se tím snažím říct, že tyhle příklady typu "viděla jsem ditě, které vychovávají tak a ono se chová onak" nevypovídají vůbec nic o daném výchovném stylu jako takovém, protože jak rodiče tak děti jsou různí, povahou i chápáním těch teorií a způsobem, jakým je uvádějí do praxe.

MARKYSHA: Nahodou je hezky, ze nerekla treba "vstavat, smradi!", pak bych asi tu kamaradku chapala, ale takhle... kdyz jedu nekam s detma, tak pocitam preci s tim, ze se muzou vzajemne budit, pokud vsechny nespi do 10, s tim se asi pocita.

KOTENCE: "prosím nenuťte ho, dcera si totiž pak spojuje, že pláč je na vynucení hračky a to já nechci; moc díky za pochopení"