Baby Burping Robot
https://www.youtube.com/watch?v=7zb5gKw6q3o

NYA: ahoj, ja mam trileteho kluka a ted jsem docetla "Po dobrem nebo po zlem" a hodne mi to pomohlo, takze vrele doporucuji.. a mam jeste koupenou "Rodice a deti" :)

ahoj, synkovi budou dva roky a já se chci dovzdělat pro následující fázi rodičovství. Chtěla bych si přečíst něco od Matějčka, napsal toho ale hodně, a tak se chci zeptat, jestli jeho knihy znáte a doporučili byste, jaká je dobrá pro tohle období? dík:)

KOTENCE: Tak to jo, ja jsem prave z toho nepostrehla, jak reaguje na osobni rozhovor mimo skupinu.

KOTENCE: A kdyz k ni prijdes a zeptas se, co se deje, ze nechce jit, je schopna ti nejak kloudne odpovedet? Snazila bych se ji vysvetlit, ze chapes, ze se ji nechce jit, ze veris, ze se ji zrovna ted dobre lezi na zemi etc, ale ona ze musi zase pochopit, ze ostatni jit chteji a ty ze se necejtis dobre, kdyz na vas musi vsichni cekat a treba se ji zeptat, co by navrhla za reseni? Na nejakou podobnou promluvu nereaguje?

ja to mam asi takhle
1. pokud by mne nektera matka svym postojem k moji vychove hazela do moc velkeho psycha, tak s ni na vychazku nechodim. Ona muze mit tu svou pravdu (jeji dite posloucha na slovo) ted, ale povime si za 10 let v puberte, jaky styl teda byl dlouhodobe vyhodnejsi.
2. pokud by ostatni matky az tak neprudily, ale pripadala bych si blbe ze na nas musi cekat, domluvila bych se s nimi, at jdou, ze dojdem.
3. vubec bych nemela ocekavani ze si na vychazce pokecam s jinymi zenami, nebrala bych to jako moje pravo a ze syn se ma zabavit sam a slapat. Kazde dite je jine, ale u nas napriklad ani omylem :-)
4. prisla bych na start vychazky o pul hodiny drive a poradne si pohrala mocenske hry, nechala ho zdrhat, hrala na "nesmis", vsemozne jak ty rikas sabotovat. U nas toto zabira dobre, zvlada pak lip tu bezmoc ze neco 'musi'
5. vysledovala bych co ho na vychazce bavi a to bych mu poskytovala. Napriklad nas syn si potrebuje povidat , rozvijet imaginativni hry (mamo ty jsi to a to a vidis to a to...) pripadne se zapojovanim okolni prirody. Ze by jen tak sam od sebe sel, to ho ani nehne. Vychazka sama o sobe ho nezajima, neni to jeho plan jit na vychazku.

KOTENCE: vsimla jsem si, ze dcera je vic ufnukana s nami rodici. Onehda jsme byli na vylete a cestou do kopce fnukala. Pak si ji vzal za ruku kamarad a najednou ani nepipla. Oni deti se pred cizimi vice snazi, zvlast kdyz je ten nekdo treba chlap.

NEMESISS: v praxi to u nas znamenalo, ze v prubehu cca posledniho pul roku nastalo 2x obdobi, ktere trvalo cca 2 tydny ci o neco mene, kdy jsme se stranili akci s kamarady a trajdali po venku sami. Viktor je narozdil ode me vyrazne extrovertni a lidi kolem sebe hodne potrebuje. dost se pak jeho chovani "zlepsilo"... jinak mi prijde, ze sem ho dost precenovala do chapani urcitejch souvislosti, sice mu to vzdycky palilo, ale co se mezilidskych vztahu tyce, tak ted uz treba vim, ze donedavana nechapal, ze mladsi deti ne vzdy umi mluvit, coz bylo zivnou pudou pro mnoho frustraci, kdy on ocekaval reakce, jez se mu nedostavaly...

KOTENCE: u nas pomohlo proste po nejake takove pro me me obzvlast "vydarene" akci rict, ze proste teda chodit nebudeme, protoze me to prilis vycerpava a nemam sanci si to vubec uzit. fakt pro me byvalo mnohem pohodlnejsi ho nekde vypustit samotnyho a nic neresit. snazila sem se, aby to nepochopil jako trest (ani jsem to tak nezamyslela, proste to doslo do stadia meho totalniho vycerpani a znechuceni, taky me sralo, ze to delaval vyhradne za MOJI pritomnosti, s tatou nebo babickou byl v pohode), ale jako prirozenej dusledek, nicmene je jasny, ze ta hranice mezi 2 vyse zminenyma je dost tenka (a obecne mam s timhle dilematem ve vztahu k synovi problem)..+mluveni ve stylu, "respektuju, ze Te k tomu neco vede, ale ja uz to nedavam"