1. sen Zdálo se mi o tom, že mi navrhnuli interview se zvláštním umělcem, ale musel jsem ho najít a musel jsem ze dne na den odcestovat do UK, kde bydlel, ačkoliv jsem šel za tři dny do práce. Výlohy štědře dopředu placeny a letenka taky.

asi na hodinu jsem se probudil a pak zase usnul

2. sen Jdu pozdě do práce, uplně jiná doba a čas a svět a potkám nějakého právníka, cizího člověka kouřícího před domem, a ten se mě ptá, jak dopadlo to interview a že budem muset s právníky připravit dohru. Pak mě ještě přepadli tři 15 letý kluci s nožem, za bílýho dne u eskalátorů. Jednoho jsem napůl zneškodnil a dva mi ujeli na mojí kytaře, ze který se stal samopojízdný skate.

Na poslední chvíli jsme si s tátou uvědomili, že má máma svátek, tak jsem rychle jel něco koupit. Když jsem dorazil do cukrárny, kde jsem jí chtěl koupit bonboniéru, už tam s tátou seděla a pozvali mě na kafe a dortík, "když už tedy jdu náhodou okolo". Nakonec jsem poděkoval a jel jsem s kamarádkou do kina.
Když kino skončilo, doprovodil jsem ji domů (bylo to někde na malém městě). Pak jsem zjistil, že nemám batoh. Začal jsem horlivě přemýšlet, kde by mohl být, až jsem si uvědomil, že jsem si ho ani nebral.
Bylo pozdě, tak jsem zamířil do hospody. Skupina důchodkyň tam slavila narozeniny, obsluha se tvářila, že bych měl odejít, ale oslavenkyně trvala na tom, abych zůstal. Několik z nich mě dokonce požádalo o tanec, než se mi povedlo utéct do jiné části hospody, kde zdejší omladina zrovna šla do lesa a z lesa. Dostal jsem chuť na zelenou. Barman potřeboval dvacetikorunu na vrácení, tak ji vytáhl z mého piva. Chvíli jsem ještě poslouchal útrapy ze života v Sudetech, rozloučil se a zaplatil.

Dneska: Byl jsem dvanáctiletý, takový ten předčasně vyspělý hoch. Fungoval jsem v takové dost fašistické organizaci v jiném světě, jako mladý nadějný kadet. Ale já byl za "dobro" a později ve snu jsem "zjistil" že jsem vlastně asi nějaký agent. Můj mentor, hodně schopný voják, původně taky dobrý začal vykazovat zvláštní změny v chování i maskovanou odtažitost. Řešil jsem zrovna přípravu na nějakou akci, ve které se měli jít střílet spojenci. Věděl jsem, že tu akci budu muset nějak zhatit a tušil jsem, že můj mentor už mě nepodrží, že už ho zmanipulovali a moji 12 letí kamarádi - díval jsem se při přípravách na akci taky a říkal jsem si, že teď už nemůžu nikomu věřit. Ani mojemu nejlepšímu kamarádovi, možná už ho taky dostali. Šel jsem hledat svojí zvláštní flétnu, dárek od mentora, která se nechala složit do střelné zbraně. Zvláštní, protože žila svým vlastním životam, občas se prostě zničehonic nacházela nebo nechala nacházet jinde, než původně byla ponechaná. A byla kolem ní zvláštní atmosféra, jakoby byla klíčovým prvkem událostí, které mají nadcházet. A nejenom těhle událostí, byl to prostě Artefakt s A.

Flétnu-zbraň jsem našel po verandou polorozpadlé chatrčky, která neměla vlastní vstup. Vplížil jsem se pod ní a pak i do chatrčky - a našel tam maličkaté opuštěné, ošklivě zmutované koťátko, které ta jeho dvakrát delší zadní končetina musela bolet a přitom sedělo a koukalo na mě světle oranžovýma očkama bez duhovek, sedělo a vypadalo mile a snažilo se vypadat hezky, jakoby chtělo dávat najevo, že i přes tu mutaci je to pořád hodné koťátko... Říkal jsem si, že mu po akci musím jít pomoct a odnést ho k doktorovi, ale že teď už to nepůjde... a probudil jsem se.

Byl jsem na zkoušce z biochemie. Z nějakého důvodu se nezkoušelo na fakultě, ale na autobusovém nádraží. Vytáhnul jsem si otázku a kouknul na nadpis: "NADP". Říkám si, že to bude v pohodě, vypsal jsem si, kde že vzniká a k čemu se používá (dokonce jsem i ve snu dal dohromady jeho celý název: nikotinamidadenindinukleotidfosfát). Jdu poslední na řadu, zkoušející se usmívá, že už půjde brzy domů a povídá: "Kolego, tak mi přečtěte, co máte za otázku." A jak tak čtu, tak zjišťuju, že to není NADP+, ale je tam navíc kyslík a je to NADPO-, což jsem nikdy v životě neviděl, a tak mu tam začnu blekotat, k čemu že si myslím že by tam ten kyslík navíc měl být. Blekotal jsem tak dlouho, než se usmívat přestal a vyhodil mě.

(Je znát, že se blíží zkouškové.)

Byl jsem v Indii, a tamní brahmán zrovna zatknul dvě mladý místní holky a jednoho kluka za porušení nějakého místního zvyku. Holky nechal ukřižovat a kluka pověsit. Jak jsem se na to díval, tak jsem si říkal, že tolerance je sice fajn, ale z orbitu prováděný nukleární holokaust má taky něco do sebe.

Chtěli jsme zachránit Ježíše před ukřižováním, problém byl v tom, že ho hlídala divize Waffen-SS. Už jsme měli s odbojem naplánovanou dosti sebevraždou misi, ale na poslední chvíli ho přesunuli jinam. Šel jsem tedy na recepci hotelu, kde se to odehrávalo, ale tam mi oznámili, že ve městě hrozí riziko teroristických útoků, nemáme vycházet ven a máme se vrátit do pokoje. To mě docela naštvalo, protože jsem chtěl jít do hotelové restaurace na snídani.

Nejdřív jsem byl s bráchou na chatě a hlídali, jestli nepřijde Lidová milice. Skutečně k nám zamířili dva starší pánové. Ukázali nám nějaké odznaky, já jsem si je pořádně prohlédl a zjistil, že jeden z nich je doktor. Začal cosi blekotat o nějakém výzkumu, ale my jsme se mu vysmáli, že pro milicionáře je to hodně trapný krytí. Pak jsem na Googlu zjistil, že je to skutečný vědec, a celý zbytek snu jsem myslel na to, že se mu musím omluvit.
Pak jsem šel do školy. Fakulta byla v několika pavilonech na nějaké hoře v tropickém pásmu. Chvíli jsem byl na semináři a pak jsem se omylem připojil k jinému kruhu, který použil blátivý snah jako zkratku pod horu na praktika. Nechtělo se mi lézt zpátky nahoru, a tak jsem si řekl, že si ty praktika alespoň udělám s nimi.
Nejdřív jsme měli ošetřit nějakou ženu a pak jsme chvíli pomáhali v nějaké japonské nemocnici. Nakonec za mnou přišla vyučující a řekla mi, že se na zápočet budu muset vyspat se dvěma sexy černoškami (respektive alespoň s jednou, ale který chlap by odmítl).
Moc nám to nešlo a nakonec mě ještě před koncem zastavila vyučující, že to stačí a ten zápočet mám.
Po cestě zpátky do nemocnice mě odchytl Aristoteles. Vysvětlil mi, že tohle všechno je Sókratova vina, který stvořil tuhle alternativní realitu, aby se vysmál jednomu Aristorelovu filosofickému konceptu.
Byl jsem z toho docela zmatený, protože jsem nevěděl jestli to znamená, že ten zápočet za praktika mám něco ne.

Provozoval jsem orální sex s kamarádkou a čím víc jsem jí tam olizoval, tím větší jsem měl sušák v puse...pak jsem se začal postupně probouzet a zjistil jsem, že ten sušák je samo naprosto reálnej, skoro se mi přilepila patra k sobě...mno tfuj... :D

Prave jsem mel pratelsky rozhovor se satyrem, chvastal se kolik mu vydela byznys s prevtelenymi lidi do psu. Tak se jen usklibnu a odpovidm, "no jo kdyz to je jednoduchy, my sme jen lidi a vy mate stesti".

s bratrem jsme jeli na nejakej pochybnej koupak, skrinky na kartu, ktery jsme museli rozebrat abysme se do nich dostali...

bezedny bazen, bar s drinkama, mno podvedome peklo, nebo rsj.. jak se to vezme

probral jsem se na hajzlu v patek v crossu :))

Tátova kamarádka, praktická lékařka, potřebovala na týden záskok, aby mohla jet na dovolenou, tak do toho uvrtali mě. Prý to bude jednoduché: tvářit se důležitě, vypadat jako doktor, simulantům předepisovat B-komolex, rýmičkářům aspirin a kdyby se objevil někdo, kdo je doopravdy nemocný, mám se vymluvit na konsilium a zavolat jí.
Na to, abych opravdu začal ordinovat, naštěstí ve snu nedošlo.

jel jsem (asi mhd) něčím jako metro/vlak..asi metro ale na povrchu a pohádal jsem se s kámošem, dal mu dělo a vyhodil ho z toho vlaku..nevim, jak to udělal, ale najednou v průběhu jízdy zase nastoupil, páč z jedné strany toho metra nebylo najednou nic, jen prostor bez stěny a měl v ruce sekeru..a v tom jsem se se slovy "to si děláš prdel" probudil