• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VIDLICKAO čem se vám naposledy zdálo?
    MEZZANA
    MEZZANA --- ---
    Bylo teplé léto. Tramvají na rozpadlý statek přijel šéf mého muže, a zatímco dalšímu muži něco vyprávěl, já jsem začala vznášet do vzduchu a odlétat. Do toho přicházely na hroby na statku mladé ženy oděné do nádherných pruhovaných šatů a velkými květinovými věnci na hlavách a uléhaly k hrobům. Míjela jsem vzduchem velký starý strom co na statku rostl, asi ořešák, bojovala jsem s tím, ale šéf mého muže mi pokyvoval, že se můžu uvolnit a opravdu můžu létat. Ten pocit létání ve snu je perfektní.

    Vzpomněla jsem si na nové díly Červeného Trpaslíka, kde Rimmer mluví o tom, jak létání ve snu je asociováno se sexuálním životem v reálu, jelikož se mi pak zdálo o tom, jak spolu dovádíme s mužem. Místo, které důvěrně znám, asi někde v Berlíně, ale nemůžu si vzpomenout!

    A poslední sen, s největším dojmem. Žila jsem v život v nějakém domě, mám pocit, že mě ta rodina přijala za svou, nebyla jsem jejich vlastní. Pohled do domu, možná jiného, a černošskou dvojicí. Jdeme s dětmi v létě po cestě od řeky do kopce do sadu. Nejsou to moje děti, na to jsem ještě moc mladá. Je jich tam tak 8 nebo 10, v různém věku. Máme se tam všichni velmi rádi. Poskakují, radují se ze života. Dorazili jsme do sadu. Něco se stalo. Řekli mi, že mi ukážou něco ve smyslu jiné reality. Začíná mě prolévat smutek. Jdu do nějakého jiného domu, brečím. Děti se jedno po druhém mění na číselné matice složené z dřevěných kostek s čísly podobné těm z Člověče, nezlob se. Musím jít, nechci se obracet zpátky do sadu, ale musím a brečím, je mi smutno, děti se jedno po druhém přeměňují. Dorazím do domu a vidím, jak se jedno, to z těch mladších, přemění před mýma očima. Stálo na pohovce a opíralo se o polici na stěně. Prý na samé jedničky - schválně, ať pochopím. Najednou vidím kolem sebe alternativní realitu. Prostředí je stejné, ale při pohledu do okna domu, podobnému Šumperáku, vidím, že se černošská dvojice vydala v životě trochu jinou cestou. Cítím vděčnost a smutek, že si mě děti nebudou pamatovat, i to, co pro mě udělaly. Nikdo v téhle realitě si to nebude pamatovat, kromě mě.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že jsem byl v Itálii v nějakém muzeu, a náhodou jsem tam potkal Trumpa, který měřil asi 150 cm. Dostal jsem za úkol dělat průvodce a dostatečně dlouho ho zabavit, aby nezačal válku s Íránem.
    ALEA
    ALEA --- ---
    ALEA: zničeho nic...
    ALEA
    ALEA --- ---
    V sobotu se mi zdálo o "larpu", kde všichni "hráči" věděli, že je to jen hra, ale jedno "cépko" si přestalo být jisté... byli jsme nějaký podsvětní gang, všude bylo dost šero a občas se děly divné věci... a "cépko" jsme měli ve sklepě na výslech... A. vymyslel způsob mučení/výslechu, kdy oběť byla přesvědčená, že jsme mu stáhli kousek kůže a přitom fakticky měl ten kousek jen potřený vodou nebo nějakou jinou bezpečnou kapalinou... nikdo mu vlastně neublížil, ale on byl skutečně vystrašený a zmatený. Nikdo jiný to neviděl, ale mě bylo jasné, že v tuhle chvíli už chudák neví, co je pravda a co ne. A byl sám, ve tmě, jeho chování už neodpovídalo hře... V tu chvíli se z místnosti, kde byl, ozval zvuk, možná se osvobodil? Možná se mu něco stalo?
    V tuhle chvíli se s ním nedalo rozumně dohodnout a ostatní to nechtěli řešit. Zvažovala jsem, jestli tam za ním jít, ale moje snové já dostalo zničeho noc panický strach a neovladatelně se rozběhlo pryč z místnosti a od ostatních. Když se mi konečně po nějaké době povedlo zastavit, tak se na mě ze stropu snesl černý přízrak, trochu jako mozkomor z Harryho Pottera jen víc mlžný a neurčitý... a já se probudila.
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    O lžičkování a jeho efektech na biochemii a neurofyziologii a dále pak (matně) o žití v domě, kde se vyskytovala paranormální aktivita a její zkoumání s detektivní zápletkou a mizením účastníků.
    JONY
    JONY --- ---
    O Villanelle z Killing Eve. Bohužel si už nepamatuji co.
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    O holce, se kterou jsem si poprvé v životě dal pusu. Znovu jsme spolu kradli na zahradě ovoce, tentokrát už jako dospělí, a ta paní měla pochopení, když jsem jí to řekl, a pozvala nás ještě na čaj. Žádná pusa už v životě nebyla tak sladká a chytrá, jako ta od holky, co chodila s nejoblíbenějším klukem třídy, a líbala se se mnou, protože si mě vylosovala při rozlučce se základní školou a já ji.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Nejdřív se mi zdálo, že titulky v novinách a televizní zprávy byly čím dál tím víc namířené proti židům a muslimům, až začaly otevřeně otevřen vyzývat k násilí. Ale všichni, se kterými jsem o tom mluvil, na to reagovali jen ve stylu "To neřeš", "To je normální" a tak.

    Pak se mi zádlo, že jsme hráli airsoft. Nějak jsme nevychytali taktiku, takže celý náš tým, asi čtyřicet lidí, zastihli nepřipravené a v noci obklíčili v jednom polorozpadlém domě. Nikomu se nechtělo jít ke střílnám, takže jsem ten dům bránil skoro sám. Chvíli se mi je dařilo držet zpátky, ale pak jsem si uvědomil, že má ten dům ještě jeden vchod, kudy nás můžou obejít. Rychle jsem tam běžel a povedlo se mi jich pár překvapit, ale nakonec mě trefili, a i když jsem z toho byl hrozně naštvaný, musel jsem uznat, že jsme prohráli.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že jsem našel na internetu objednávku alkoholu pro poslanecké kluby Demokratického bloku a objednal si ji taky. Bylo tam šampaňské pro Feriho (s jeho afrem na korku), spousta levného koňaku pro Kalouska (s jeho obličejem na etiketě) a pak hodně fernetu, becherovky a ginu. Bohužel tam ale nebyla tequila, kterou jsem zrovna někomu dlužil.
    Na druhou stranu, asi 15 lahví vyšlo na 900 korun, což považuji za dobrou koupi.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Spolubydlící si kvůli nějakému projektu pořídil tarantuli. Takovou krásně velkou a barevnou. Z nějakého důvodu si nepořídil terárium, takže ji nechal voůlně lézt po domě, což vedlo k tomu, že to, že má tarantuli jsem zjistil v momentě, kdy mi lezla po noze. Nějakým zázračným způsobem jsem to setkání přežil jak já, tak tarantule.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Byli jsme s mojí matkou na návštěvě u příbuzných v Kanadě, kteří si pořídili novou chatu, tentokrát někde ve Wyomingu. Shodou okolností byl asi o dva státy dál bratr krále nějaké blízkovýchodní země, se kterým jsem potřeboval vyjednat dodávku humanitární pomoci pro jeho lidi. Jeho zahradník mi domluvil audienci a musel jsme cestovat zpátky časem, abych se s ním mohl sejít. Během schůzky mi ale došla jedna věc: sice stihnu letadlo zpátky do Wyomingu, ale stihnu tam na letišti přesednout a odletět zpátky do Čech?
    Chvíli jsem běhal po letišti a googlil jiné lety. Nakonec se mi to asi povedlo, ale ještě jsem se zdržel ve Wyominku, kde bylo potřeba večer po pikniku umýt nádobí a naložit do auta.
    JONY
    JONY --- ---
    Dnes v noci se mi zdálo o bojích z dětství s dětmi z vedlejších dvou domů. Ti plantážníci neuvěřitelně provokovali a nám se nedařilo žádného chytit. Vše vyvrcholilo v moment, kdy jeden z nich začal močit na náš připravený večerní oheň. Konečně se mi ho podařilo dostihnout, rozpřáhnu se, že ho vší silou uhodím... aby mne probudil náraz mojí ruky o hranu stolu u postele. Malíček mám bolestivě naražený ještě teď.
    AETHER
    AETHER --- ---
    Začínala zombie apokalypsa a místo abychom s ostatními odhodili vše, co máme v ruce, a dali se na úprk, v klidu jsme balili věci a řešili, co se bude v příštích dnech hodit, mezitím jsme sem tam zlikvidovali nějakého zombíka. Pak jsme se náhodou potkali s kamarádkou a dali se na společný ústup. Kdoví, jak to dopadlo - vzbudila jsem se.
    ALEA
    ALEA --- ---
    Do tmy mi potichu začal zvonit budík, vstávala jsem do práce. z nějakého důvodu na vedlejší postelí spala moje sestra a můj budík ji očividně taky částečně vzbudil. omluvila jsem se, vypla zvonění a chystala se vstát, jít se převléct a pryč. To, co vypadalo jako moje sestra, na mě začlo mluvit, ale hýbalo se divně, nepřirozeně, jako by to poslouchalo dlaněmi, kdykoli jsem promluvila, tak to natáhlo ruce mým směrem, ruce používala trochu jako Pale Man z Faunova labyrintu, bylo to creepy. Rukama mě hledala a já najednou věděla, že pokud se mě dotkne, tak mě vtáhnou a sežerou ústa, která v těch dlaních má. Byla tma, viděla jsem ji jen jako obrys, takže netuším, jak přesně vypadala a jestli opravdu na těch rukách něco měla. Hodila jsem po ní peřinu a zkoušela utéct, ale pohybovala se stále směrem ke mně a rukama jako anténama hledala směr.

    Nebyl to sen, ze kterého bych se vzbudila zpocená nebo s křikem, ale byl v tom takový nepříjemný pocit, kterého se nemůžu zbavit.
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    Byl jsem medvědem, který zjistil, že umí mluvit a musel zachránit zvířata proti zlé skuplně lidí mj. zaměstnávající Storm Troopery. Další medvědi, liška a jelen se přišli schovat, gepard a vlk mi řekli, že mi nevěří, když jsem začal mluvit a říkali (po zvířecku), že jsem se s lidma spolčil a utekli pryč.

    Běžel jsem do přístavního městečka za hodnou zooložkou, která o mě veděla z předtím. Seděla na zahrádce v kavárně na molu a zrovna se bavila se zástupci zlých. Šťouchal jsem do ní čumákem, aby šla se mnou, nemohl jsem prozradit, že umím mluvit lidsky. A pak teda šla, naštěstí mě pochopila. A pak jsem na ní spustil opodál lidskou řečí a ji to vůbec nepřekvapilo.

    Jak do dopadnulo s válkou mezi lidmi a zvířaty nevím, už jsem se pak probudil.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    S několika přáteli jsme se chystali hrát nějakou hru. Sešli jsme se u jednoho z nich, abychom se připravili. Na pravidla a přípravy dohlížela malá holčička, která možná měla nějaké nadpřirozené schopnosti a hodně hrotila, abychom u sebe neměli něco, co mít nesmíme. Pak jsme začali hrát něco, co nápadně připomínalo Pokémon Go.
    Když jsme dohráli, sešli jsme se u nás doma, abychom ještě chvíli pokecali. Většinu lidí jsem nechal v šatně, aby si odložili, zatímco já a dva nebo tři lidi, co se převlékli rychle, jsme se vydali napřed, abychom připravili obývací pokoj.
    Po cestě jsem měl problém najít správný vypínač, který by rozsvítil na chodbě, a poznamenal jsem, že tady bydlím teprve krátce a ještě celý dům neznám. Rozhodli jsme se využít času, než dorazí ostatní, a šli jsme prozkoumat dům. Narazili jsme na místnost s nápisem "Alpertquam", což měl být podle všeho sklad, kam měl supermarket Albert vozit své zboží zadarmo jako promo. Vešli jsme dovnitř, a když jsme místnost prohledali, našli jsme bělovlasého muže s obuškem, jak se krčí v rohu. Nic neříkal, ani se nebránil, když jsem mu obušek vzal a zavolal policii, že mám doma zloděje. Vytočil jsem 158, vyslechl si úvodní reklamu a řekl, že mám doma vetřelce. Zeptali se mě, jestli to není jeden známý hledaný zločinec (nebyl), nebo Freddy Kruger. V ten moment se dřepící bělovlasý zločinec vymršil a ukázalo se, že je obrovský a má na sobě obrovské množství tuku, který mu visí všude možně. Vyrazil mi telefon a začal se vyznávat ze sžíravé nenávisti k České kardiologické společnosti, která mu kdysi diagnostikovala nemoc, na kterou musí brát růstový hormon a od té doby neustále roste. Vzal mi ruku, chytul mi do jedné ruky ukazováček a prostředníček a do druhé prsteníček a malíček, trhnul a roztrhnul mi dlaň na dvě poloviny. Několikrát jsem ho praštil obuškem do obličeje, pak jsme byli oba tak kluzcí od mojí i jeho krve, že se mi podařilo se mu vysmeknout a schovat se, zatímco on se jal pronásledovat mé společníky. Podařilo se mi najít telefon, našel jsme zadní východ z místnosti a vypadnul ven, kde jsem zase zavolal policii.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Nějaký kamarád dělal speciální efekty u filmu, a já u toho okouněl. Jeden den se měla natáčet scéna, kdy vesmírní mariňáci seskočí do opuštěného vymřelého města, a my jsme měli skákat s nimi.
    Plánovaný seskok na jedno místo se nepovedl, a tak jsme byli roztroušení po celém městě. S několika mariňáky začali bojovat nějací mutanti, co se schovávali.v norách, a pár jich dokonce zabili. Já jsem doskočil do jakýchsi stok, a po tom, co se situace uklidnila a mutanti se stáhli, jsem se vydal k místu srazu, kde jsem se měl potkat se zbytkem.
    Potkal jsem jednoho nebo dva mariňáky a společně jsme se vydali přes náměstí, které bylo plné mrtvých těl, teď už spíše koster. Už jsme podle mapy nebyli daleko od ostatních, když někdo překročil nějakou hranici, začal foukat vítr, lety přinesl hrůzné, nesmyslné hlasy, které neměl kdo vydávat a které nám šeptaly, nebo spíš hučely do uší, a masy mrtvých se daly do pohybu směrem k nám.
    Dali jsme se na zběsilý útěk, mrtví nám byli v patách a hlasy čím dám víc sílily. Nakonec jsme doběhli za nějakou zeď, ve které byly vrata. Ta vrata jsme za sebou po delším lomcování uzavřeli, což hlasy utišilo, a zavolali na základnu, aby nás přijeli vyzvednout.
    Už přesně nevím, jak jsme se odtamtud dostali, ale pak jsme se s tím kamarádem shodli, že příště si ti filmaři můžou dělat speciální efekty sami.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Jel jsem tramvají domů z fakulty a povídal si s nějakými spolužáky. Někdo mi ze srandy navrhnul, abych sehnal herák, tak jsem si říkal, že až vystoupím, budu muset najít někoho, koho se budu moct alepsoň v žertu na koupi heroinu zeptat.
    Vystoupil jsem o něco dřív, protože jsem potřeboval na záchod. Octnul jsem se v klasickém socialistickém panelákovém nákupním a kulturním středisku, kolem kupa betonu a ne moc hezkých obchodů. Našel jsem výtah
    a vyjel nahoru. Zjistil jsem, že vede do městské knihovny, která sama o sobě měla dvě patra. V horním byl v salonku sraz nějakých náglů, kteří zpívali rasistické písně a nadávali na Havla, tak jsem se nenápadně vytratil o poschodí níže. Tak si zase hrály děti a do toho tam občas postával nějaký důchodce, ale vlastně si nikdo moc knížek nevšímal.
    Vrátil jsem se do horního patra a vyhnul se náckům a vydal se na průzkum. Knihovna nejspíš bývala původně nějaký zámeček, protože měla krásné krby a vysoké stropy a zdi zdobené parožím, a zároveň kdysi sloužila jako skautská klubovna, protoře tam byl nádherně vyřezávané kliky a dřevná závaží na závěsy s motivem jelena.
    Ještě jsem si stihnul pomyslet, že musí stát majlant to vytápět, než jsem se probudil.
    ALEA
    ALEA --- ---
    do práce přišel John Cleese. Opíral se tu o kávovar a krásnou angličtinou a s úsměvem diskutoval s ostatními. chtěla jsem se zapojit taky, ale pokaždé mi vyskočil urgentní mail nebo jiný problém a nemohla jsem odejít od počítače. pak začal konverzovat i česky. mluvil strašně rychle, že jsem vůbec nechytla co říká a počítač se mi zbláznil, takže všechna práce stejně přišla vniveč...
    PANDA_JE_MRTVA
    PANDA_JE_MRTVA --- ---
    o tom, že jsem měl strašně moc peněz a šel jsem je všechny utratit za knížky. nakonec jsem si ale vybral jenom dvě a obě si je nechal podepsat od knihkupce, protože je napsal on. nějakej cestopis o zemi, která snad ani neexistuje a knížku o fenomenologii.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam