VACA: Heh, a ted koukam do posty ze mi dnes psal kamarad, ze na epic store je zdarma hra “surviving mars”.. :D

Zdalo se mi, ze jsme na exkurzi plovouci odpalovaci plosiny pro starship z dilny elona muska. Jedne ze sta, nebo snad dokonce stovek..
Ne pristavaci, ale odpalovaci. Byla to vskutlu obrovska struktura s vysokou konstrukci, nebot i starship na boosteru je (bude) obrovsky.
V jedne z prvnich mistnosti kterou jsme prochazeli bylo plno agregatu. Byly to velikanske motory na naftu nebo spis surovou ropu, natrene tmave hnedou az skoro cernou bsrvou. Ty mensi z nich byly velke jako dodavkovy automobil a mely 14valcu do v. To vim protoze jsem se na to ptal. Ostatni byly jsete o dost vetsi, nektere pistove, jine snad turbinove. Celkem jich tam bylo do triceti, v uzavrenem kovovem prostoru. To mi vnuklo otazku jake tam asi panuji podminky kdyz je to nastartovane. Pry nelidske, kdyz je plosina v provozu, tak je tam emormni hluk, vysoka teplota, a nedostatek kysliku. Ale nicemu to nevadi, cela ta vec je vysoce automatizovana, autonomni, a prakticky nevyzaduje zadnou lidskou posadku.
V dalsi mistnostni bylo xy blize nespecifikovanych stroju stejne barevnosti, a mnoho potrubi. Taky tam byly palety s kartonovejma krabicema ve kterych bylo cosi, z ceho se dela palivo. Nevedel jsem jestli primo pro star ship. Byla to radioaktivni smes fazoli a blize nespecifikovaneho mleteho masa. Vypadalo to jako lunchmeat smichanej s fazolema, a bylo to v konzervach jako lunchmeat, jen to na sobe melo vyrazne zlute znacky radioaktivity. Jedna z konzerv byla otevrena, a jednoho clena exkurze nenapadlo nic lepsiho nez ze to ochutna. Chutna to pry jako syrove maso. Reagoval jsem na to: “ty jsi se zblaznil, to cejtis akorat svoje vnitrosti ze ted chutnaj jako syrove maso, okamzite to bez nekomu rict!”. On: “ne, to by byl prusvih” Ja: “prusvih bude akorat to az te to zabije, vzdyt je to radioaktivni palivo! Okamzite to bez nekomu rict!” Pak ho nekam odvezli a uz jsem ho nevidel.
Exurze byla prerusena a my jsme postavali na venkovnim ochozu, okolo bylo more.
Dal jsem se do reci s nejakou slecnou, ktera byla ohrome nadsena z toho jak je pro lidstvo dulezite ze poleti lide na mars. Pry “aspon tady po nas neco zbude, lidstvo bude zachovano” chvili jsem s ni polemizoval, ze mi prijde dulezitejsi zachovat lidstvo tady na zemi, a ne si jen tak odletet nekam na mars a zbytek nechat napospas osudu.
V hlave se mi pritom vynorila konspiracni teorie, ze ty stovky starshipu jsou tu od toho, aby vyvolena elita odletela ze zeme na chvili nekam prezivat, zatimco zemi pohlti a vetsinu lidi vyhladi umele vyvolane prirodni katastrofy. Aby se potom mohli vratit a znovu zacit s “cistym” stitem a efektivni nadvladou nad zbytkem lidstva za pomoci technologie a dronu.
To jsem te slecne ale nerikal.
Ani nevim jak to cely dopadlo protoze to byl moment kdy jsem se vzbudil.

- - -

Nutno dodat ze to jinak neodrazi moje nazory nebo domenky, mozek si proste ve spanku obcas tvori zvlastni pribehy. :D

mě se zdálo, že kamarádka z dětství měla dítě, o chvilku později už dvě (snová realita. nejdřív jedno cca 4 roky a pak najednou dvě, 7 a 3 roky nebo tak nějak). to starší najednou stálo přede mnou. mělo prázdný pohled do dáli, jako stroj, který ještě nezapojili, ale jinak mělo krásné tmavé oči (všichni v rodině té kamarádky mají zvláštní tmavé oči) a celkově jako ta kamarádka, jen tmavší vlasy.
a pak mi ukázala otce a svého manžela a to byl ten nejošklivější a nejšpinavější Vietnamec, jakého jsem kdy viděla. vypadal jako velmi zanedbaný popelář. a já nevěděla, co říct... nevěděla jsem, jak začít rozhovor a jak zjistit, co je na něm, že ona, opravdu krásná a chytrá holka, si vybrala někoho takového... a současně jsem měla strach, že si jakýkoli dotaz vyloží špatně, protože už tak to musí mít fakt těžký v oblasti, odkud obě pocházíme... je to maloměsto a kdo se liší, ten má problém...

ALEA: zničeho nic...

O Villanelle z Killing Eve. Bohužel si už nepamatuji co.

S několika přáteli jsme se chystali hrát nějakou hru. Sešli jsme se u jednoho z nich, abychom se připravili. Na pravidla a přípravy dohlížela malá holčička, která možná měla nějaké nadpřirozené schopnosti a hodně hrotila, abychom u sebe neměli něco, co mít nesmíme. Pak jsme začali hrát něco, co nápadně připomínalo Pokémon Go.
Když jsme dohráli, sešli jsme se u nás doma, abychom ještě chvíli pokecali. Většinu lidí jsem nechal v šatně, aby si odložili, zatímco já a dva nebo tři lidi, co se převlékli rychle, jsme se vydali napřed, abychom připravili obývací pokoj.
Po cestě jsem měl problém najít správný vypínač, který by rozsvítil na chodbě, a poznamenal jsem, že tady bydlím teprve krátce a ještě celý dům neznám. Rozhodli jsme se využít času, než dorazí ostatní, a šli jsme prozkoumat dům. Narazili jsme na místnost s nápisem "Alpertquam", což měl být podle všeho sklad, kam měl supermarket Albert vozit své zboží zadarmo jako promo. Vešli jsme dovnitř, a když jsme místnost prohledali, našli jsme bělovlasého muže s obuškem, jak se krčí v rohu. Nic neříkal, ani se nebránil, když jsem mu obušek vzal a zavolal policii, že mám doma zloděje. Vytočil jsem 158, vyslechl si úvodní reklamu a řekl, že mám doma vetřelce. Zeptali se mě, jestli to není jeden známý hledaný zločinec (nebyl), nebo Freddy Kruger. V ten moment se dřepící bělovlasý zločinec vymršil a ukázalo se, že je obrovský a má na sobě obrovské množství tuku, který mu visí všude možně. Vyrazil mi telefon a začal se vyznávat ze sžíravé nenávisti k České kardiologické společnosti, která mu kdysi diagnostikovala nemoc, na kterou musí brát růstový hormon a od té doby neustále roste. Vzal mi ruku, chytul mi do jedné ruky ukazováček a prostředníček a do druhé prsteníček a malíček, trhnul a roztrhnul mi dlaň na dvě poloviny. Několikrát jsem ho praštil obuškem do obličeje, pak jsme byli oba tak kluzcí od mojí i jeho krve, že se mi podařilo se mu vysmeknout a schovat se, zatímco on se jal pronásledovat mé společníky. Podařilo se mi najít telefon, našel jsme zadní východ z místnosti a vypadnul ven, kde jsem zase zavolal policii.