• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VIDLICKAO čem se vám naposledy zdálo?
    RIMMSI
    RIMMSI --- ---
    S TANGERINE jsme cestovali s krosnami po Iráku. Viděl jsem, kde jsme na mapě a děsilo mě, že jsem tak daleko od domova a počítal jsem léky, jestli mi vystačí na celou cestu. TANGERINE mě pořád objímala, že to bude v pohodě, že je se mnou a pořád měla úsměv, který mívá těsně předtím, než si dá donut. Tak jsme putovali kolem nějaké dálnice a měst a já se hrozně chtěl vykoupat v zálivu, ale Saddám ho oplotil, že je to dar od Alláha a nesmí se to. Lidi tam říkali, ať projdu tim plotem, ale nemohl jsem. :D
    ALEA
    ALEA --- ---
    Dnes:
    Šla jsem na pohovor (na který dnes opravdu jedu).
    Postupně se kolem scházeli další uchazeči až nás tam čekalo 18. Někteří byli příbuzní s vedením, jiní byli čerstvě z vysoké...
    Pohovor byl hned na začátku přerušen, protože big boss z Indie nebo odkud. Natáčeli nějaké promo s hromadou dronů a my museli jinam, abychom nepřekáželi v záběru...
    Centrum budov byl obrovský živý strom jak z Lothlórienu, který se jako vypínal nad velkým jezerem, kde boss a další lidi jezdili ve velkém člunu. A nad nimi kroužily drony s televizními kamerami (ty drony by unesli i člověka). Spousta akce...
    A zaměstnanci měli hrozně cool oblečení. Vypadalo to jako něco mezi jedi pláštěm a laboratorním pláštěm, každý měl ale na zádech v takovém tom doodle stylu věci ke svému oddělení a o sobě a působilo to tak jako introvertně přátelsky. Člověk měl odhad s kým má společné zájmy a s kým pracuje.
    A my (uchazeči) z toho byli na větvi... Možná proto, že jsme doslova stáli na cestičce upravené ve větvích...
    ALEA
    ALEA --- ---
    Včera:
    Můj otec se mě rozhodl ostříhat. Byla jsem proti, svoje vlasy pod zadek mám poměrně ráda... ale přesvědčil mě.
    A že to vezme rovnou strojkem, bude to rychlejší. Řekla jsem si, že to aspoň bude jednodušší kombinovat s parukou a stejně to za čas doroste...
    Tak mi ostříhal hlavu na krátko akorát vzadu nechal takový ten cancour, co se nosil v devadesátkách...
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    Dnes, kdy sem spala cca hodinu v kuse, se mi zdálo, že sem šla do Billy a zapomněla tu jejich Billa kartičku. Prodavačka na mě ječela, co to má sakra bejt, že bez ní ať tam vůbec nelezu.
    To už mi jebe?
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že se objevila nová varianta koronaviru, která se šířila skrze tenké, dlouhé a bílé pijavice. Nakažený člověk při velké potřebě vyloučil vajíčka, ze záchodu vylezli už dospělí červíci a šly si najít vlastní oběť.
    Někdo to zatáhnul k nám domů a mě se asi deset pijavic přisálo na nohy. Vůbec nešly odtrhnout a když už se ti povedlo, zůstávaly po nich velké krvavé strupy. Nastvaně jsem z toho chodil po bytě a hledal lavor a sůl, abych si mohl udělat slanou lázeň, aby se konečně pustily.

    (Viním z tohohle snu parazitologii, kterou jsem se teď musel učit)
    KBN
    KBN --- ---
    Zdědil jsem starý hřbitov s polorozpadlou kaplí, ve které byly nějaké hrobky. Začli mi tam chodit lidi s nabídkama o koupi, vyhrožovat, varovat o kletbě atd... Fakt divný sen
    JONY
    JONY --- ---
    Zdálo se mi, jak jedu s id Nagasawa do Gazy autobusem, abychom během jízdy zjistili, že ho řídí Hasan Nasralláh. Já začal poněkud panikařit, že nás společně s ním IDF smázne. Nagasawa mne uklidňoval, že IDF použije určitě kinetickou střelu, takže zlikviduje jen jeho a zbytek autobusu bude pohodě...
    JONY
    JONY --- ---
    o tomhle

    [ALEA @ Zjištění]

    Opravdu děkuji. :)
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    Pořád kolem dokola se mi zdá, že jsem někde.. (návštěva, hospoda, přednáška) ....sundám si boty, a když chci odejít po nějaké době, boty nikde. A ty už taky nenajdu. Někdy jdu ven bos, a cítím se jak kretén, jindy zas do zblbnutí boty hledám a nenacházím. Za poslední měsíc se mi zdál asi třikrát, ale tenhle program běží už několik let.
    BLULAJTA
    BLULAJTA --- ---
    Se mi zdálo, že jsme zpívali u táboráku... jakože já a ještě nějaký lidi...a teď nevím přesně úplně co, určitě ale parodie na dělání dělání...a tak nad tím přemýšlím, co to mohlo být...a nevím proč mi vyskakuje rektální leptání, všechny smutky zahání.. :-D
    AETHER
    AETHER --- ---
    Kus od naší práce se natáčel nějaký kyberpunkový film, tak jsme to s kolegy okukovali, přišla jsem zpátky do officu v půl třetí ráno. Tam zpráva od šéfa, že nechal v kanclu disk, ten se přehřívá a musí se zlikvidovat. Takže jsem v noci někde na kolejích odpalovala disk ála panzerfaust. Pak jsem se šla osprchovat, ale furt se tam cpali další lidi, uklízečka mi sebrala věšák a přímotop a pak už nemělo smysl jezdit spát domů.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Zdálo se mi že mi fakt hezká holka/žena řekla že jsem hezký jako že se ji moc líbím a prvně v životě jsem ji to i věřil i když jsem se musel kouknout do zrcadla a jako i v zrcadle jsem se sám sobě líbíl s tím upraveným strništěm. Jenže já tak nikdy nevypadal a v tom zrcadle to byl někdo jiný.
    Což mi připomíná že mě bolí délka a budu ji muset sjet abych se mohl bez píchání pokusit usnout.
    KBN
    KBN --- ---
    Dceři v pubertálním věku začaly pro mě z neznámého důvodu vypadávat vlasy (zatím je ve školce, tak doufám, že to nic nepředpovídá..). Dopravní letadla i menší společně vytvářeli na obloze neznámé obrazce a do toho se promítalo cosi přes celý obzor, doprovázené i zvukově. Někdo řekl, že to má být nácvik na simulovanou apokalypsu, aby se lidstvo zbláznilo. (Opakuji druhou část první závorky)
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Byl jsem na výletě v New Yorku. Na ulici jsme potkali několik slavných herců (i když by měli být spíš v LA) a šli jsme do restaurace. Tam jsem si potřeboval z nějakého důvodu převléct triřko, ale žádné jsem v kufru nemohl najít, tak jsem v té nóbl restauraci chvíli pobíhal bez trička.
    Po chvíli přišla servírka a zeptala se nás, kolik nás bude na večeři. Řekli jsme, že deset, ona odpověděla, že se k nám možná ještě tři přidají. Chtěla nás posadit k menšímu stolu, ale žádný nebyl k dispozici.
    Vyrazil jsem do Bejrútu běžet přespolní závod. Potkal jsem pár starých známých, ale když jsem zaběhl do nějakých postraních uliček, přiběhly ke mě nějaké děti a pobodaly mě do břicha, aniž bych se měl možnost jakkoliv bránit.
    Vrázil jsem se zpátky na hotel a natáhnul jsem se ve vestibulu na sedačky před ošetřovnu. Doktoři chvíli chodili kolem mě, a když se blížil konec jejich pracovní doby, vyrazili všichni k nějakému porodu. Za stihnul jsem je na odchodu, a řekl jim něoc ve stylu "Nezlobte se, ale já tady trochu krvácím, myslíte, že byste mě mohl někdo zašít?". Ujala se mě nějaká doktorka a rány mi zašila.
    Zajímavé bylo, že i přesto, že mě pobodali a já čekal na ošetřovně jsem ten přespolní závod vyhrál. Byli jsme celkem tři vítězové v různých disciplínách - já a dvě kamarádky. Chvíli jsem přemýšlel, co je na tom divné, a pak jsem si uvědomil, že se všichni jmenujeme podobně jako známí pořadatele závodů, kteří se taky zůčastnili a který chtěl zfixlovat, aby vyhráli oni, ale někdo se spletl a tak jsme vyhráli my. Hlavní cena byl podíl ve wellness centru v hotelu - byla to taková menší a ne úplně nová sauna, ale každý měsíc vydělala 20 tisíc, které jsme si ještě s majitelem rozdělili na čtyři díly. Chvíli jsme se dohadovali o tom, jestli je morální si ten podíl nechat - byla stará a trochu shit, a zákazníky docela natahovala o jejich peníze - ale hej, pět tisíc měsíčně je pět tisíc měsíčně, tak jsme to nakonec nechali být.
    JONY
    JONY --- ---
    Zdál se mi třetí díl Nebe nad Berlínem, tentokrát v režii Toma Tykwera. A dokonce si pamatuji většinu celého příběhu, včetně konce, který mne dojetím rozbrečel. Bylo to krásné.
    ALEA
    ALEA --- ---
    Potřebovala jsem někam dojít, šlo se mi špatně a nebylo mi dobře. Šlo nás mnoho stejným směrem, ale ostatní na mě nečekali, věděla jsem, že musím zabrat.
    Chvílemi jsem kašlala, zpočátku jen trochu, ale později jsem si do rukou vykašlala něco jako cucky sražené krve... Tmavě rudé až vínové... Nevzpomínám si na jiné barvy. Jako by všechno bylo tmavé a tohle jediné se lesklo v paprscích slunce.
    Neměla jsem obavy, hlavu jsem měla lehkou tím nepříjemným způsobem, kdy si uvědomuješ, že máš nedostatek spánku nebo jsi přebral energy drinků nebo máš v sobě nějaké "oblbující" prášky.
    Cucky v ruce byly fascinující.
    Lehce rozmazaní lidé přede mnou byli fascinující.
    Věděla jsem, že některé znám. Někteří se zastavili a snad se na mě podívali.
    Něco na mě křičeli, možná, ať si pospíším. A já šla, težce se motala, ale hlava se mi motala a byla lehká.

    (Drogy neberu, kašel nemám a sice jsem teď zrovna asi nachlazená nebo tak něco, ale takovýhle trip to rozhodně není.)
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Někdy v minulém výkendu a už moc přesně si to nepamatuji.

    Závody nebo útěk?
    Běželi jsme nebo utíkali s Halle Berry nebo s nějakou mulatkou.
    Ale spíše to byl útěk před zombíky nebo nějakými nemocnými zešílenými lidmi virovými šílenými zombíky.

    A doběhli jsme do nějakého cíle což byly nějaké dvě lešenářské konstrukce zabalené v igelitu takže nebylo vidět moc co je za nimi. I protože bylo nějakou dobu po západu slunce a svítilo pouliční světlo. Připadalo mi to jako nějaká ulice v Holešovicích.
    Tady měli čekat ve vzduchu vrtulníky nebo čekal jen jeden?

    No a jak jsme doběhly do toho cíle jako že jsme asi v bezpečí, tak jsme nebyly. Vrtulník s lanem či provazovým žebříkem tam byl, ale nějak ho balili zombíci a i další lidé co se chtěli zachránit. Jeden žebřík mi uletěl? A ten druhý nebo to byl pořád ten jeden jak byl obalený zombíkama a já a ona jsme se na něj pokoušeli dostatk tak jsme ten vrtulník strhly a on o kus dál havaroval. My jsme pak propadly do nějakého prostoru asi rozestaveného domu, ale byla tam hromada nějakého bordelu. A já nebo ta osoba co jsem představoval se při tom pádu přitiskla na tu holku a pocítila neskutečnou sexuální touhu. Ale nic nědělal/a jen byla přitisknutá a tvář měla zabořenou do její šíje aby cítil tu úžasnou její vůni jejího těla a nějakého parfému. Asi v tu chvíli pocítil že se mu líbi a chtěl by ji a asi zkoušel nějak naznačovat. Ale ji se nelíbilo ani to jak byl na ní přilepený i když to bylo neviné a vyplývalo ze situace. Ale ona byla i naštvaná v dané situaci a i na něj.

    Pak se mi to trochu rozpadá.
    A já nebo jsme na tom lešení a já vedu cestu do nějakého domu nebo veřejného podzemí. Trubku na lešení využívám jako hrazdu a vyhoupnut se a přelétnu zombíky a utíkám a ona za mnou někam dolů do pozemí. V nějakém průchodu bez dveří kde je natažený špatně průhledný částečně čirý silný igelit tak se vynořuje nějaká stařena asi asijského původu skoro jak seschlá mongolka. Tu přeskakuji a nevšímám si ji. Nedokážu ani určit jestli představuje nebezpečí nebo co je zač, ale byla vyhodnocena jako nebezpečí.

    V bíhám do nějakého velkébo podzemního prostoru a ona je to restaurace v takovém bílém osvětlení a nevím jestli mramorovém obležení. Je to více úrovnová místnost ve tvatu asi velkého T? Jsou tam kolem stoly a u nich sedí ti co podporují nebo vyznávají nacismus, ale taky jou často tuším podobně seschlý jako byla ta stařena.

    A já se za vchodem v té místnosti zastail a zeptal se: Co se pije?
    A oni zborově odpověděli: Primátor nebo Primus.

    A pak jsem se probral uplně ze spaní.

    Docela by mě zajímal význam toho snu a proč. A částečně byl ovlivněn tuším reklamním videem na nějakou hru.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Studoval jsem na nějaké magické akademii. Měli jsme tam problémy se studentkami prvního ročníku, které hrozně běhaly a skákaly po jednom točitém schodišti, až to vypadalo, že se u toho každou chvíli zabijí. Pak jedna z nich čerpala magickou energii z nějakého zdroje, ze kterého neměla, tak jsem se s ní domluvil, že to za ni napravím, když toho nechá.

    Jel jsem vlakem do Prahy, a cestou jsem zjistil, že čerpání z té magické anomálie způsobilo rozštěpení časové linie na alternativní realitu, kdy se psal rok 1945 a nacisté stále ještě neprohráli válku a Prahu okupovali. V hotelu, kde jsem bydlel, mě našel jeden z vůdců odboje, který měl v plánu s mojí pomocí v plánu vrátit čas do původní podoby a zbavit se nácků. Protože jsem ale jako člověk z původní časové linie byl jediný, kdo to mohl napravit a hlavně kdo mohl jako jediný být u magické anomálie, postupně musel zabít nebo v obji obětovat ostatní odbojáře.

    Zatímco jsme piklili, v ne úplně příhodnou chvíli mě kontaktoval děkat teologické fakulty z univerzity na Maltě. Ukázalo se, že před devití lety na něj moje španělštinářka ze střední převedla dluh, který jsem u ní měl, a on mi jako splátku zadal úkol, abych pro něj a jeho sektu ukradl pražské jezulátko. Byl to obecně špatný nápad i v normální realitě, natož v realitě, kde Prahu ovládají nacisti. Přemýšlel jsem, jak se z toho vykroutit, ale vyhrožoval, že když to neudělám, sešle na mě se svojí sektou hroznou kabalistickou kletbu.

    Než to ale stihnul udělat, tak jsem se probudil.
    AETHER
    AETHER --- ---
    zdálo se mi, že jsme šli na procházku a byla tam otevřená restaurace... normálně jsme vešli dovnitř a objednali si cider
    HEDERAHELIX
    HEDERAHELIX --- ---
    Zdálo se mi o krásné klidné léčebně obklopené parkem. Bylo to dole v údolí, kterým protékal potok. A já se nemohla dočkat, až tam pojedu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam