Byl jsem na výletě v New Yorku. Na ulici jsme potkali několik slavných herců (i když by měli být spíš v LA) a šli jsme do restaurace. Tam jsem si potřeboval z nějakého důvodu převléct triřko, ale žádné jsem v kufru nemohl najít, tak jsem v té nóbl restauraci chvíli pobíhal bez trička.
Po chvíli přišla servírka a zeptala se nás, kolik nás bude na večeři. Řekli jsme, že deset, ona odpověděla, že se k nám možná ještě tři přidají. Chtěla nás posadit k menšímu stolu, ale žádný nebyl k dispozici.
Vyrazil jsem do Bejrútu běžet přespolní závod. Potkal jsem pár starých známých, ale když jsem zaběhl do nějakých postraních uliček, přiběhly ke mě nějaké děti a pobodaly mě do břicha, aniž bych se měl možnost jakkoliv bránit.
Vrázil jsem se zpátky na hotel a natáhnul jsem se ve vestibulu na sedačky před ošetřovnu. Doktoři chvíli chodili kolem mě, a když se blížil konec jejich pracovní doby, vyrazili všichni k nějakému porodu. Za stihnul jsem je na odchodu, a řekl jim něoc ve stylu "Nezlobte se, ale já tady trochu krvácím, myslíte, že byste mě mohl někdo zašít?". Ujala se mě nějaká doktorka a rány mi zašila.
Zajímavé bylo, že i přesto, že mě pobodali a já čekal na ošetřovně jsem ten přespolní závod vyhrál. Byli jsme celkem tři vítězové v různých disciplínách - já a dvě kamarádky. Chvíli jsem přemýšlel, co je na tom divné, a pak jsem si uvědomil, že se všichni jmenujeme podobně jako známí pořadatele závodů, kteří se taky zůčastnili a který chtěl zfixlovat, aby vyhráli oni, ale někdo se spletl a tak jsme vyhráli my. Hlavní cena byl podíl ve wellness centru v hotelu - byla to taková menší a ne úplně nová sauna, ale každý měsíc vydělala 20 tisíc, které jsme si ještě s majitelem rozdělili na čtyři díly. Chvíli jsme se dohadovali o tom, jestli je morální si ten podíl nechat - byla stará a trochu shit, a zákazníky docela natahovala o jejich peníze - ale hej, pět tisíc měsíčně je pět tisíc měsíčně, tak jsme to nakonec nechali být.