SHARKIE:

,,hodne viac (vcetne toho bytu), ale nestratila som ani uctu voci sebe samej." Já jsem žádnou úctu vůči sobě neztratila, ale na nějaký nový hypotéky fakt nemám čas a už ani peníze, situaci s prací a cenami bytů znáš.
A fakt jsem ten byt potřebovala na to mít dítě.

Nevím, jak vzali byt tobě...ale tenhle byl z dědictví mý babičky z máminy strany a máma byla proti prodeji.

,,Navyse nemusis na mna a ani ostatnych tu kricat, to ti tiez nijak nepomoze." Já na tebe nekřičím ani na ostatní.


Ani jsem si tu nestěžovala....jen jsem chtěla, aby se bývalej vrátil, původně jen psala o seznamování a to mně jeden člověk napsal, že mě a bývalýho snoubence vídal, ne já jemu...

A tady jde o to, proč jsem v pytli i proto, co tu na mě naplánovali a co mi v reálu provedli.

Soudit se můžu jak kvůli bytu (viz zda ho táta vydržel, zda měl právo s ním tak nakládat bez porady s námi, když to byl původně mámy byt, co se dělil na dva, v jednomž z nich bydlel), tak soudit kvůli tomu tady, kdykoli - žádná minulost.


Tohle jako když TE. napsala, zda bychom mohli nějaký téma opustit a do toho nějaký závěry co můžu a nemůžu...

Je snad ona vyšetřovatel nebo komisařka?!

Ne.

A ty víš podrobnosti o tom bytě, co by bylo, kdybychom na tátu poslali právníka, dřív než on doničil mě jeh maily a ultimáty?

Asi nic, nechápeš.

SHARKIE:

,,diskusaku. Nikto ta tam nasilu nedrzi. Ked ta to obtazuje, tak tam proste nechod a nepis. "

No ale já myslím do tý mý práce...a já tehdy nevěděla, proč mi pořád oponuje a píše hnusný věci...

...nešlo o ,,diskusák", ale o lidi, co vídám osobně, co to vše mohli číst a některý i četli.

Tak jsem tu reagovala na nějaký negace a vysvětlovala....

A pak i z tý další scény... to bylo až potom, ale já se šla někam pobavit a tam něco říkali na mou adresu a já tehdy ještě nechápala proč. Proč se mi někdo smál a o čem to mluvili.

Pak i na tom kole jak o tom ty kluci mluvili. Ani jsem nechápala, proč mě někdo urážel, tam i tady..

Pak jsem na to začla přicházet. A u nás na akci nějaký holky. Tim se mi to potvrdilo.

Tam byl celej základ to, co mi provedli v REÁLU a obtěžovali mě kvůli tomu a tim do práce. A o tu už jsme přišla....


Nešlo o kyberšikanu...to předtim byla kyberšikana mnou nepochopená, na základě ní mě napadl.

A pak ještě zdrželi tím na jaře, když jsem na to přišla, co a jak...o tom jsem psala...s prací zdrželi, no se všim...co už bylo a stalo se a co se dělo na jaře kvůli tomu a že mě to zdrželo, no to je slabý slovo.

Jde pak o ty reálný setkání.

A jak se objevili lidi komentující to už předtím i na akci, kde jsem se chtěla seznámit.

To ještě než jsem přišla na to, že to napadení moje bylo domluvený přes ně tady....


A že co a o čem vlastně tu četli moji známí.

SHARKIE:

No já psala maily bývalýmu, aby se vrátil...

jen stručně jsem pak chtěla vyřídit převod účtu z bytu nebo převod podílu s tátou, jinak nic... protože jsem se měla odstěhovat..

Pak jsem volala i babičce, že táta píše maily, ať mu vysvětlí, co se u ní dělo - nic, den poté, co mi on psal ty SMS, že mi ona nepohlídá zvíře a já jemu psala, že má radši řešit ten byt, a on, že se o byt nemám zajímat, jsem za ní jela a tam jsem jí řekla, že potřebuju to hlídání zvířete, že mi to přeci slíbila a že kdy se máme s bývalým snoubencem stavit, pak pila čaj, řekla jsem, že se mám vdávat a chci už dítě a ať tátovi domluví...a že je nepříjemný, že ségra odešla z večeře a odletěla bez rozloučení...že si snad ještě bude kvůli tátovi myslet, že já chci aby babička umřela...že to ne ona, to spíš on po tom, jaký dělá problémy s tím bytem, i když jsme to řešili, i bývalej s nim měl schůzku...že babička přeci ví, že to byl původně byt mámy ten velkej..

Pak už jsme si tak povídali...

A táta tam zavolal a křičel na mě.

Pak jsem to volala bývalýmu snoubenci, říkala, mu to, nadávala na tátu a to byla čtvrt roku poslední věta, co jsem mu mohla říct... pak jen o konci našeho vztahu a to jsme se měli brát.

TAKŽE JÁ VOLALA I BABIČCE, AŤ TO TÁTOVI VYSVĚTLÍ, CO JSME U NÍ ŘEŠILI A ŽE NENÍ PRAVDA, ŽE BYCH U NÍ DĚLALA NĚJAKEJ ROZRUCH, TEDY TO ON, KDYŽ TAM VOLAL, TAK ABY MU TO ŘEKLA, ABY MĚ NEPSAL TY VĚCI A DAK MI TY PENÍZE NA JINEJ BYT, ŽE SI TO DOPLATÍM...NEBO TEN PODÍL.

Nereagování na maily peníze nepřevede.

KDYŽ MÁ NĚKDO V RUKOU TVOJE DĚDICTVÍ, Z PŮLJY TVŮJ BYT PO ČÁSTI BYTU TVÝ MÁMY A POSÍLÁ TĚ ZA NĚJKAÝMI ODBORNÍKY, ANIŽ BY TĚ VIDĚL A MLUVIL S TEBOU A DÁVÁ TI ULTIMÁTA, ŽE TI JINAK NEDÁ DE FACTO TVOJE PENÍZE...PENÍZE, CO TI SLÍBIL, KDYŽN PROTI TVÝ VŮLI BY PRODAL BYT PO TVÝ BABIČCE Z MÁMINÝ STRANY...


tak nelze nereagovat...napadlo mě už tehdy, že by bylo lepší poslat právníka..ale na vlastního otce?

REBORNA:
REBORNA:

A G. to sem sice tak psala, ale nemyslím, že bych byla blbá nebo neschopná... Ona psala něco o vejminku 150 km od Prahy, no neschopná bych byla tam - nemohla bych ani pracovat, že bych se odtamtud nedostala do žádný práce, natož pak tý, co jsem dělala nebo mám dělat.

V kamnech jsme kdysi topili v tom mámině rozpadlym baráku, na tý chatě, to umim, ale stejně vejminek není dlouhodobý řešení, bylo by to tak na rok na otočku jen, během pobírání mateřský, pak by to chtělo minimálně tu part time práci druhej/třetí rok takže jít bydlet zpět....

Jo a brambory na loupačku moc nemusim a zelí mi taky moc nejede.

Ani si nemyslím, že bych byla blbá.

O něčem jako je předmanželská smlouva nemohla být řeč - jako jo, ale garsonka byla jasně bývalýho snoubence a už ji měl přes půl roku pronajatou.

Tak nemyslím, že bych byla blbá.

Dohodnout se před svatbou s mužem/ rodinou, jak to bude s bydlením, tedy majetkem, považuju naopak za zodpovědný a inteligentní.

Domluvila jsem, kolik mi mohl a byl v danou chvíli muž schopen a ochoten dát tedy resp. půjčit na ten byt, těch 200 nebo 300 tis.

Pak s rodinou jsem to řešila už měsíce před tím...s mámou nebylo moc co, jen tu mou knížku popř. jak mi pomůže s penězi pro tátu.

A s tátou jsem řešila ten byt.

Takže:

Dohodnout se před svatbou s mužem/ rodinou a než příjde dítě na svět, jak být i potom bydlící a se zajištěným bydlením tak, abych nemusela žrát těhotná nebo pak s dítětem brambory na loupačku a zelí (, co moc nemusim, někde 150 km od Prahy nezaměstnaná a sama někde zakopaná s miminem v lesích, miminem, co potřebuje 4. rok školku už povinně) ,

dohodnout SE radši, abych se tomuto vyhnula, PŘEDEM s tátou a bývalým snoubencem, jak to bude s bydlením, tedy majetkem (kdo z nich dvou bude ten, kdo na to přispěje, abych v tom nebyla pak sama), DOHODNOUT SI PŘEDEM PODMÍNKY, ZA KTERÝCH JSEM DO TOHO CHTĚLA JÍT a jak se zajistit a zařídit si bydlení, než mi ten mimísem způsobený invaliďák a jiný další omezení na bůh ví jak dlouho měl vypuknout, považuju naopak za zodpovědný a inteligentní.