AJIMIRA: bezva! A zvladli jste to i v tom vedru, to je co rict ;)

Přišla jsem se pochlubit :-) Nošení nám jde skvěle! Včera jsme strávili celý den na Kampě a večer jsem si dokonce s malým v šátku zazpívala s kapelou v kavárně :-) V šátku se krásně prospal, usíná vlastně hned po pár krocích.. Dnes jsem už šla s úplnou jistotou na gyndu a malej je a byl úžasnej a hlavně spokojenej :-) Zdravím!

S_V_E_T_Y_L_K_O: hehee, bordó je též mužova oblíbená barva, i moje, ta by prošla ;)

TABBY: každý máme vlastní, ale je to to samé dítě ;D a oba šátky jsou moje!

nosí celá rodina :)

KAI: promiň že až teď odpovídám.
Muž byl skvělý a vtipný. Nejdříve jsem půjčila šátkové nosítko didytai, které mu přišlo složité podobné jako šátek a barevně se mu vůbec nelíbilo, to odmítl. Pak jsem půjčila storchenwiege a to se mu líbilo barevné fakt hodně, takže byl ochotný si ho zkusit, no a když jsem byla ráno ve sprse a maličký začal plakat, manžel vzal sám od sebe nosítko a malého tam ukázal a dvě hodiny s ním chodil nadšeně po bytě.
Toto německé nosítko je polosatkove, má zapínání v pase jako manduca - nastavitelné pásy, zapínání na klipsnu a pak zbytek podobně jako u šátku si to uvázes.
Upřímně jsem zjistila že mě z tohoto nosítko po dvou hidinach bolí trošku záda, ale je to tím zapínáním v pase, které mě osobně se sune postupně nahoru (mám celkem úzký pás) a maličký pak sjíždí trošku dolů, az bude mimčo větší myslim že se tento problém vyřeší (malý má 7 týdnů), nebo ještě vyzkouším takové dva popruhy, které jsem k nositku dostala - na zadech nemusím vázat křížem ale uvazu popruhy rovné dolů jako u batohu a ty nasazování pásy mi to krásné udrží u sebe, aby se to nerozjizdelo- snad to píši srozumitelně. Případně mohu poslat foto. Muži nosítko vyhovuje a sedí perfektně. Po pár dnech dokonce pronesl, že už s kočárem nikam nejde. :-D to jsem fakt Zvědavá.
Jsem z Prahy, takže bohužel nepomohu. Co nějaka půjčovna?

LIENEN: kojit v satku jsi zkousela? tim jsme to breakli mi... a pak dobre utazenej uvaz, jinak (v elastiku, pravda) taky nadavala... a pak proste chodit, moc se neohybat apod.

LIENEN: Obavám se, že možnosti moc nejsou (jestli něco odhalíš, tak sem s tím) ... obě mé holky nemají nošení moc v oblibě... znám zuřivější odpůrce, ale kdyby si mohly - v době kdy to bylo aktuální - vybrat, tak rozhodně kočárek .. Verze "budu nosit dítě doma" byla neprůchozí (riskovala bych povolání OSPODU pro mega řev) ...

Nakonec nošení vzaly na milost,když
a) cíl cesty byl patřičně atraktivní (mladší zlomil až bazén - tam chodím výhradně bez kočáru;starší byla tolerantnější)
b) naučila jsem se odchytnout TEN moment, kdy skončila jejich trpělivost a chtěly už jen VEN... zjistila jsem, že když je vyndám, tak už se zpátky dát dobrovolně nedají... takže např. dodám něco do pusy x začnu říkat říkanky x víc je natřásám... a získám tak pár minut navíc
c) když zastavím na delší chvilku, tak je musím vyndat nebo mají pocit, že to přeháním
d) sedat nelze
e) snažím se jejich negativismus respektovat a nosím co možná nejméně... plánuji trasy tak, aby je daly...

a postupně se to zlepšovalo...ale možná jsem se s tím jen naučila žít... :-)

O starší jsem si myslela, že je odpůrce nošení.... no nadšenec nebyla, ale vedle mladší... :-)
Teď znám i zavilejší odpůrce... :-)