• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TOXICMANElon Musk respektive jeho firmy SpaceX (Falcon / Heavy / Dragon / Starship), Tesla, Starlink, Neuralink, Boring, xAI
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Here is a nice up close look at B1035-2 octaweb.

    PER2
    PER2 --- ---
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    roste pomalu, ale jistě :)

    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    @elonmusk
    Tesla with Autopilot engaged now approaching 10 times lower chance of accident than average vehicle

    Tesla releases Q1 2021 safety report
    https://www.tesla.com/en_CA/VehicleSafetyReport
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SN0WCRASH: tak LM myslím měl lepší možnost regulace tahu, protože ten se musel umět vznášet, před přistáním... není to úplně přesné srovnání ale podstatné je, že počítač v tomhle případě prostě zvládá víc než člověk... a zvládal to skoro už v té éře Apolla, bohužel... i když spoléhání americké kosmonautiky na lidský faktor bylo docela pozoruhodné, když se na druhou stranu vezme, že Američani měli vždycky i nejvyspělejší automatické sondy. U Rusů by šlo s trochou nadsázky říct, že měli automatické sondy tak nespolehlivé, že nejlíp fungovaly, když se k nim přidali lidského opraváře :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SUMAC: myslel jem včetně :)
    SN0WCRASH
    SN0WCRASH --- ---
    XCHAOS: este sa oplati asi zmienit, ze motory funguju iba bud na plny plyn, alebo ubrat tak do 60%, co tiez nepridava na intutivnej manevrovatelnosti :P
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    XCHAOS: chtel jsi rict do ery Dragonu, pac STS bylo od zacatku do konce totalne zavisle na 4 lidech na flight decku: velitel, pilot, FE, MS1, bez techhle lidi to neslo a STS by (narozdil od Buranu) v kritickych fazich letu vubec nefungovalo.
    AIRGURU
    AIRGURU --- ---
    XCHAOS: Mýlíš se. Falcon 9 přistává stylem hoverslam proto, že nejnižší možný tah motoru je pořád vyšší než přistávací hmotnost, a proto je hover principiálně nemožný. Samozřejmě, má smysl šetřit palivo, ale nikdy nebudeš plánovat dočerpání poslední kapky v okamžiku dosednutí, protože potřebuješ všelijaké možné rezervy na různé eventuality.

    To jak jsi to formuloval podruhé, už je trochu něco jiného. Souhlasím s tím, že celé brždění až někam nad povrch je jednodušší svěřit počítači a to jsou integrály. Já jsem reagoval na to, když jsi říkal že jsou integrály potřeba na to, abys "měkce reaktivně dosedl". To by byla pravda pokud by byl taky potřeba ten hoverslam, ale ve všech ostatních případech je to vesměs velmi intuitivní úloha na zručnost, ne na integrály, tak možná jsi to tak nemyslel :)

    Každopádně, ačkoli jsme to třeba na Marsu teď udělali, tak je otázka, jestli chceme finální fázi přistání od začátku nechávat na strojích, které pořád můžou trpět falešnými daty ze senzorů, zbloudilým kosmickým zářením, a kdoví čím vším ještě. Je to v podstatě stejná argumentace jako s autopiloty v letadlech. Ano, máme teoreticky technologie, které skoro celý let (a zejména přistání) dokážou odletět velmi přesně zcela autonomně, troufl bych si říct že je v tom nalito řádově víc peněz a desítky let normování, certifikací, schvalování, tlaku na redundanci a bezpečnost, a stejně se stává že ta zařízení selhávají (hlavně vyžadují pozemní stanici) a potřebuješ mít na palubě piloty, kteří to v případě potřeby odřídí (i kdyby to znamenalo přistát na záložním letišti s lepším počasím). A aby jsi mohl mít piloty, kteří mají tyhle schopnosti, tak je musíš pravidelně trénovat, a to je nejjednodušší dělat tak, že občas toho autopilota vypnou a přistávají ručně.

    NYIBELUNGER: Jojo, to jsem viděl a doporučuji každému :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    LADINEK: hele, jedna věc bylo finální měkké dosednutí - počítač Apolla ml výpočetní výkon zhruba jako má dneska běžný spínaný USB zdroj pro dobíjení mobilu, takže o nějakém rozpoznání obrazu a výběru vhodného místa k přistání by absolutně nemohla být řeč - šlo fakt jen o výpočet tahu motoru na základě radarových dat o výšce nad povrchem. Piloti trénovaní na LLRV nahrazovali to, co dneska zvládají až nesrovnatelně sofistikovanější algoritmy.

    Ale i ten počítač s výpočetní kapacitou nabíječky k mobilu byl naprosto nebytný pro ten sestup z oběžné dráhy. Lidský pilot by sice mohl postupovat podle nějakých tabulek jakou rychlost klesání má mít v jaké výšce nad povrchem - ale vtip je v tom, že ve vakuu data o rychlosti nešlo odečítat z nějakých barometrů a Pitotových trubic jako v letadlech, ale bylo nutné neustále počítat rozdíly z dat získaných radarem, v reálném čase, a na to byla nutná aspoň jednoduchá digitalizace (i když umím si představit dělat to nějakým zběsilým analogovým počítačem a popravdě, z tohohle titulu by mě fakt zajímalo, jakou avioniku tehdy používali Rusové - protože ve stejné době dokázali přistát i automaticky, i když s úspěšností 1 ze 3 pokusů... stavěním jednoúčelových analogých počítačů pro podobné účely byli celkem proslulí, takže by to bylo zajímavé srovnání, mikroprocesory tehdy ještě určitě neměli...)

    Fakt by mi zajímalo, když Němci ve 30tých letech a Britové v druhé polovině 40tých let fantazírovali o cestě k Měsíci, tak jak si vlastně představovali tu navigaci: Němci ve 30.letech si nemohli nejspíš představit ani výškoměrný radar (i když...), Britská meziplanetární společnost sice s radarem už počítat mohla, ale právě třeba spočítat z radaru rychlost klesání by tehdy bylo netriviální (i když třeba systémy navádění bomb za 2.světové války byly ve skutečnosti hodně složité analogové počítače, které kromě vstupu z optických miřidel zohledňovaly i data o výšce a rychlosti letu... ale zase, dokázat nakrmit takové systémy vstupy z radaru bylo hodně, hodně futuristické, v té době.. .i když on ten vývoj tehdy šel hrozně rychle)

    Každopádně, američtí astronauté skutečně až do éry Space Shuttlu byli k řízení nezbytní, třeba setkání CM a LM Apolla bylo řízené ručně. Jakous-takous automatizaci vyvíjeli Rusové, o automatické spojení na oběžné dráze se snažili od začátku Sojuzu, takže jejich Kurs byl pěkně letitý a na plně digitalizované řízení přestavěli Sojuzy až relativně nedávno. Motivací mohlo být i to, že ruční řízení při setkávání lodí jim zezačátku nějak moc nešlo, vyplýtvali u toho hodně paliva.. .to zase mohlo být způsobené tím, že v Americe vlastně celé odvětví počítačovýh her vzešlo ze simulátorů vyvíjených pro program Apollo - třeba ruční spojení CM a LM bylo schváleno, když se ukázalo, že na simulátoru to nakonec zvládne i uklízečka (či kdo, možná ten příběh zkresluju :-)
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    LADINEK: btw (a o tom se moc mezi testovacima pilotama v NASA numluvi), s timhle kramem nejlip litali naprosty nepiloti jako Jack Schmitt, Oven Garriott a Rusty Schweickart, kteri nemeli zazite navyky ze stihacek USAF a NAVY. Takova Sunita Williams mohla byt idealni prvni clovek na mesici, pac ta je mezi NASA jeden z nejlepsich vrtulnikovych pilotu.
    LADINEK
    LADINEK --- ---
    SUMAC: ja myslim, ze by te za tohle ti piloti co litali na LLRV poslali nekam ;)
    NYIBELUNGER
    NYIBELUNGER --- ---
    AIRGURU: s tou jednoduchostí to asi tak easy nebude viz https://m.youtube.com/watch?v=_OXk4RKZhaY
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    tohle je tak neuveritelne romanticka debata, uz chybi akorat John Wayne...
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    ESTEN: hah lol
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    AIRGURU: haha, no tak zrovna tohle srovnávat s řízením auta mi přijde dost mimo...

    nezlob se, ale zrovna když jsme v tomhle klubu... určitě tušíš, že Falcon 9 přistává stylem hoverslam proto, aby šetřil palivo, protože jakýkoliv zbytečný hovering je plýtvání palivem. tedy i při přistání na Měsíci potřebuješ hovering minimalizovat, na nezbytnou chvíli pro nalezení místa k přistání. no a lidský pilot prostě nedokáže potřebný tah pro danou rychlost v reálném čase dopočítávat tak efektivně jako počítač.. počítač prostě přesně ví, jaký ta má při dané rychlosti a výšce zvolit, aby rychlost minimalizoval buď v nule (hoverslam) nebo spíš v nějaké minimální výšce nad povrchem (to byl asi případ LM Apolla).

    Není to ani náhodou tak intuitivní, jako řízení auta. Blíž to má k řízení letadla podle přístrojů, ale ani to není přesně to samé. Jde opravdu jen o hru čísel - jde o to "padat" co nejdéle" a pak v podstatě brzdit maximálním možným tahem, to je numerická úloha, kterou počítač vždy vyřeší rychleji a přesněji, než sebelépe trénovaný pilot s kniplem. Pilot by nejspíš i dnes mohl hrát klíčovou úlohu při finální volbě místa přistání, ovšem dnes už spíše nějakým výběrem na dotykovém displeji, než přímo s kniplem...
    AIRGURU
    AIRGURU --- ---
    XCHAOS: Na reaktivni pristani v prostredi bez atmosfery zadne integraly pocitat nepotrebujes, to je jako bys rikal ze potrebujes integraly k rizeni auta. Je to celkem jednoduche na simulatoru a urcite jeste jednodussi v realu, kde mas "prdelni cidlo". Nebo jako, proc by to podle tebe melo byt nejak slozite? Tim spis na mesici s nizkou gravitaci, kde si muzes dovolit pomerne nizkou rychlost klesani. Jediny problem je, ze pro zmenu horizontalni rychlosti potrebujes daleko vetsi naklony proti tem, co mas treba normalne u vrtulniku na zemi, ale to se da vsechno nacvicit.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ESTEN: v podstatě to bylo na hranici... hrdinové z kniplem by to bývali asi byli v ruském LOK a LK-1, u Apolla to bylo napůl: právě to, že šlo o tak masivní civilní výdaj, umožnilo NASA v podstatě kvůli Apollu iniciovat celé průmyslové odvětví mikroprocesorů. Avionika/řídící počítač Saturnu V ještě spadal do éry 50tých let, 3.stupeń v sobě měl v podstatě několik racků tehdejší elektroniky. Počítače CM a LM Apolla už byly z budoucnosti, postavené na mikroprocesorech. A podstatný detail byl skutečně, že je programovala ženská, akorát v 60tých letech ještě IT nebylo "hrdinským" odvětvím, na rozdíl od těch kniplů, takže se to brala jako podřadná činnost pro trochu kvalifikovanější sekretářky (zajímavé je, že ženské skutečně z IT začaly ve větší mizet až když se z toho začala stávat přiznaná mocenská hra... v počátcích se to považovalo za pomocné odvětví... no, celé je to dost zajímavé)

    Celou historii prvního přistání a toho, jak počítač by tím prostě nejspíš třísknul o povrch, samozřejmě znám. Stejně tak si ale nemyslím, že by sebelíp trénovaný pilot dokázal v reálném čase počítat všechny integrály, které potřebuješ k tomu, abys měkce reaktivně dosedl v prostředí bez atmosféry - mě se to sice v Kerbal Space programu párkrát povedlo, ale jednak to vždycky bylo tak tak nadoraz s poledními zbytky paliva a jednak to byl tak 1 z 10 pokusů a sedět bych v tom teda fakt nechtěl :-)

    Obecně s tím, že s Elonovýma raketama už lítají počítače a ne hrdinové svírající knipl, samozřejmě nejde nesouhlasit. Pro posádku to tentokrát bude pouze mimořádně adrenalinová verze horské dráhy - budou to prostě cestující, ne piloti. I když důležitá rozhodnutí posádka pořád může dělat, snažit se konkurovat počítačové navigaci v reálném čase mi přijde dost marná (to už bych spíš věřil na programátora/ajťáka na palubě, jako stále důležitější součást budoucích posádek :-) ostatně, roverům na Marsu pořád někdo patchuje firmware...)
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    XCHAOS: no, pekne ses rozepsal, ale nic to nemeni na faktu, ze "hrdinsti typci za kniplem" nebyli jen propaganda, naopak by to bez nich tehdy neslo a byli to poctivi steely eyed missile men.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam