LEGI: V dobe co tam budou lide tak to bude velmi otestovana vec. Ktera bude bez lidi pristavat bezne. Podivej se na pristani Falcon 9, bezne uz je to vnimany jako "rutinni veci", maji za sebou 79 uspesnych pristani.

ONDRA_99: jasně, nemyslel jsem to tak, že to někdo bude proboha řídit.
ale prostě vidět, jak se blíží země...

debunk

I Talked to Elon Musk about Journalism and the Blood Emeralds Story - The Save Journalism Committee
https://savingjournalism.substack.com/p/i-talked-to-elon-musk-about-journalism

SUMAC: myslel jem včetně :)

XCHAOS: este sa oplati asi zmienit, ze motory funguju iba bud na plny plyn, alebo ubrat tak do 60%, co tiez nepridava na intutivnej manevrovatelnosti :P

XCHAOS: chtel jsi rict do ery Dragonu, pac STS bylo od zacatku do konce totalne zavisle na 4 lidech na flight decku: velitel, pilot, FE, MS1, bez techhle lidi to neslo a STS by (narozdil od Buranu) v kritickych fazich letu vubec nefungovalo.

XCHAOS: Mýlíš se. Falcon 9 přistává stylem hoverslam proto, že nejnižší možný tah motoru je pořád vyšší než přistávací hmotnost, a proto je hover principiálně nemožný. Samozřejmě, má smysl šetřit palivo, ale nikdy nebudeš plánovat dočerpání poslední kapky v okamžiku dosednutí, protože potřebuješ všelijaké možné rezervy na různé eventuality.

To jak jsi to formuloval podruhé, už je trochu něco jiného. Souhlasím s tím, že celé brždění až někam nad povrch je jednodušší svěřit počítači a to jsou integrály. Já jsem reagoval na to, když jsi říkal že jsou integrály potřeba na to, abys "měkce reaktivně dosedl". To by byla pravda pokud by byl taky potřeba ten hoverslam, ale ve všech ostatních případech je to vesměs velmi intuitivní úloha na zručnost, ne na integrály, tak možná jsi to tak nemyslel :)

Každopádně, ačkoli jsme to třeba na Marsu teď udělali, tak je otázka, jestli chceme finální fázi přistání od začátku nechávat na strojích, které pořád můžou trpět falešnými daty ze senzorů, zbloudilým kosmickým zářením, a kdoví čím vším ještě. Je to v podstatě stejná argumentace jako s autopiloty v letadlech. Ano, máme teoreticky technologie, které skoro celý let (a zejména přistání) dokážou odletět velmi přesně zcela autonomně, troufl bych si říct že je v tom nalito řádově víc peněz a desítky let normování, certifikací, schvalování, tlaku na redundanci a bezpečnost, a stejně se stává že ta zařízení selhávají (hlavně vyžadují pozemní stanici) a potřebuješ mít na palubě piloty, kteří to v případě potřeby odřídí (i kdyby to znamenalo přistát na záložním letišti s lepším počasím). A aby jsi mohl mít piloty, kteří mají tyhle schopnosti, tak je musíš pravidelně trénovat, a to je nejjednodušší dělat tak, že občas toho autopilota vypnou a přistávají ručně.

NYIBELUNGER: Jojo, to jsem viděl a doporučuji každému :)

LADINEK: hele, jedna věc bylo finální měkké dosednutí - počítač Apolla ml výpočetní výkon zhruba jako má dneska běžný spínaný USB zdroj pro dobíjení mobilu, takže o nějakém rozpoznání obrazu a výběru vhodného místa k přistání by absolutně nemohla být řeč - šlo fakt jen o výpočet tahu motoru na základě radarových dat o výšce nad povrchem. Piloti trénovaní na LLRV nahrazovali to, co dneska zvládají až nesrovnatelně sofistikovanější algoritmy.

Ale i ten počítač s výpočetní kapacitou nabíječky k mobilu byl naprosto nebytný pro ten sestup z oběžné dráhy. Lidský pilot by sice mohl postupovat podle nějakých tabulek jakou rychlost klesání má mít v jaké výšce nad povrchem - ale vtip je v tom, že ve vakuu data o rychlosti nešlo odečítat z nějakých barometrů a Pitotových trubic jako v letadlech, ale bylo nutné neustále počítat rozdíly z dat získaných radarem, v reálném čase, a na to byla nutná aspoň jednoduchá digitalizace (i když umím si představit dělat to nějakým zběsilým analogovým počítačem a popravdě, z tohohle titulu by mě fakt zajímalo, jakou avioniku tehdy používali Rusové - protože ve stejné době dokázali přistát i automaticky, i když s úspěšností 1 ze 3 pokusů... stavěním jednoúčelových analogých počítačů pro podobné účely byli celkem proslulí, takže by to bylo zajímavé srovnání, mikroprocesory tehdy ještě určitě neměli...)

Fakt by mi zajímalo, když Němci ve 30tých letech a Britové v druhé polovině 40tých let fantazírovali o cestě k Měsíci, tak jak si vlastně představovali tu navigaci: Němci ve 30.letech si nemohli nejspíš představit ani výškoměrný radar (i když...), Britská meziplanetární společnost sice s radarem už počítat mohla, ale právě třeba spočítat z radaru rychlost klesání by tehdy bylo netriviální (i když třeba systémy navádění bomb za 2.světové války byly ve skutečnosti hodně složité analogové počítače, které kromě vstupu z optických miřidel zohledňovaly i data o výšce a rychlosti letu... ale zase, dokázat nakrmit takové systémy vstupy z radaru bylo hodně, hodně futuristické, v té době.. .i když on ten vývoj tehdy šel hrozně rychle)

Každopádně, američtí astronauté skutečně až do éry Space Shuttlu byli k řízení nezbytní, třeba setkání CM a LM Apolla bylo řízené ručně. Jakous-takous automatizaci vyvíjeli Rusové, o automatické spojení na oběžné dráze se snažili od začátku Sojuzu, takže jejich Kurs byl pěkně letitý a na plně digitalizované řízení přestavěli Sojuzy až relativně nedávno. Motivací mohlo být i to, že ruční řízení při setkávání lodí jim zezačátku nějak moc nešlo, vyplýtvali u toho hodně paliva.. .to zase mohlo být způsobené tím, že v Americe vlastně celé odvětví počítačovýh her vzešlo ze simulátorů vyvíjených pro program Apollo - třeba ruční spojení CM a LM bylo schváleno, když se ukázalo, že na simulátoru to nakonec zvládne i uklízečka (či kdo, možná ten příběh zkresluju :-)