• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TOXICMANElon Musk respektive jeho firmy SpaceX (Falcon / Heavy / Dragon / Starship), Tesla, Starlink, Neuralink, Boring, xAI
    KAERO
    KAERO --- ---
    jsem si predstavil to chlazeni megawatoveho laseru na orbite. ISS ma chlazeni radove 100 kW, ne? A je to obrovska krava. Jestli nekdo takovy laser posle na orbitu, tak ho kazdy uvidi ocima ze zeme :)
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    PES: to řeší správná volba vlnové délky. Čím blíže k UV spektru (cca 350 nm a nižší), tím horší odrazivost u většiny používaných materiálů. A ve viditelném spektru jsou maxima u odrazivosti kolem 90 %, pokud se nesnažíš o opravdu speciální povrch.

    Tady máš graf pro hliník, stříbro a zlato.



    Případně trochu méně přehledně pro více materiálů:



    Kromě toho odrazivost klesá s tím, jak se materiál zahřívá. Takže čím větší energii do daného místa pereš, tím rychleji dosáhneš toho, že odrazivost prostě přestane hrát roli. A u megawattových laserů už bude fakt jedno, jak odrazivý byl povrch na začátku. To je právě u těch vojenských laserů k dohledání také. Testy v reálném prostředí ukázaly, že povrch cíle nehrál žádnou zásadní roli.
    PES
    PES --- ---
    STARE_CASY: ...a čím odrazivější povrch, tím menší účinek laseru.
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    OTAVA: já to vezmu postupně

    Ochrana satelitů:
    - antiraketou v daný okamžik ano (až do vyčerpání antiraket), ale zůstanou ti objekty v kolizní dráze, případně když se antiraketa netrefí, tak tě po pár obězích může sama dohnat. V tohle je mechanika mrcha, ta raketa prostě nespadne na zem, když jí dojde palivo, ale bude létat po eliptické dráze bez možnosti změny kurzu.
    - laserem ještě hodně dlouho ne, protože na to prostě nebudeš mít výkon (pokud tedy celou hmotnost satelitu nepodřídíš jenom zdroji pro výkonný laser)

    Rozptyl v atmosféře:
    Ano, to je problém, ale řešitelný podstatně snáz, než u satelitů. Prostě přidáš výkon a případně počet laserů, které budou zaměření na stejný cíl. Podívej se, jak už dnes funguje laserová ochrana, co všechno, na jakou vzdálenost lze udělat a hlavně čím se to dělá. Často jde o svazek paprsků, které míří na stejný cíl, v tu chvíli je rozptyl menší problém.

    Sestřel ICBM a bombardování ze stanice:
    V obou případech stejný problém - tvoje stanice má jasně danou oběžnou dráhu kolem země, např. ISS oběhne zhruba jednou za 90 minut, ale ta dráha se postupně vůči povrchu posouvá. Nad stejným místem proletí jen jednou za den. Nemůžeš si se stanicí jen tak odletět nad jiné místo. ICBM letí maximálně desítky minut a když útočník ví, jakou dráhu má tvoje obranná stanice, tak na ni určitě nebude čekat, ale vybere si slepé okno. Takže potřebuješ těch stanic spoustu. Pověsit stanici výš na GEO, aby vůči povrchu stála na místě a pokryla tak plochu 24/7 nemá smysl, protože to je těch 36 000 km nad povrchem. Spočítej si sám, jak rychle by musela antiraketa letět, aby stihla zasáhnout ICBM.

    Ulovit si asteroid:
    Zatím naprosto nereálné. Musíš ho někde dohnat, vzít, dopravit k Zemi a hlavně u Země zabrzdit nakolik, aby zůstal obíhat. K Zemi ti přiletí příliš, příliš rychle a fakt nechceš u Země nedobrzdit :) Ohledně zpracování asteroidů osobně sázím na Mars - je to k němu blíž z typického "ložiska" asteroidů, Mars má menší přitažlivost, takže tě bude stát méně energie tam brzdit i následně posílat na Zemi zpracované výrobky. Druhou možností je Měsíc. Zpracování asteroidů na oběžné dráze u Země není energeticky výhodné (energeticky z hlediska mechaniky, ne že bys měl málo energie na samotné zpracování).
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    vsetko to zavisi na tom kto bude schopny kolko tonaze dostat do vesmiru a s plne znovupouzitelnou raketou je dost jasne kto to bude, ked bude cina schopna raz za tyzden poslat do vesmiru nejake kazice satelitov a musk bude schopny kazdy den poslat takych rakiet 10, ktore navyse ponesu ovela viac satelitov, tak jedna strana na tom financne vykrvaca dost rychlo :)
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    STARE_CASY: ale budeš moc ochránit satelity. ony ty lasery nebudou muset tolik řešit rozptyl v atmosféře ne?

    plus ty antirakety můžou chránit satelity nebo sestřelovat ICBM. Nebo třeba taková stanice bude moci nést i něco s bombardovacími kapacitami? pokud jedná starship unese cca 150 tun, s tím se dá už docela pracovat.

    ostatně - jak moc je nereálné si "ulovit" nějaký asteroid a vyrábět si třeba kovové díly na orbitě? množství energie záleží jenom na tom jak velké máš solární panely.
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    OTAVA: protirakety jsou naprd, protože tím vlastně dosáhneš toho, co úplně nechceš - hromada úlomků, sice s malým rizikem, ale proč si je tam dělat sám, že...

    Výkonné lasery by smysl měly větší, protože bys mohl ozářením tělesa změnit jeho dráhu. Na odpaření něčeho většího to nebude, ale změna dráhy nebo třeba oslepení/zničení senzorů by to šlo. Nicméně je otázka, jestli by to mělo smysl přímo na oběžné dráze - pořád tam nenacpeš takový výkon, jako bys mohl mít na zemi (jasně, útlum a rozptyl v atmosféře atd., ale pořád to může být výkon třeba o tři řády vyšší), budeš mít větší deltu rychlosti s objekty na výrazně jiných drahách, případně některé objekty na podobné dráze mohou být nedosažitelné, protože budou kryté Zemí.

    Ona ta militarizace vesmíru přijde tak jako tak, ale zatím to ještě spíš nemá smysl, než že by to ještě nešlo. Rozhodně ale nedojde k žádným spektakulárním vesmírným bitvám jako ve Star Wars. To je vesmír s úplně debilní vesmírnou mechanikou.

    A zcela upřímně - i ta obrovská Starship je pořád ještě moc malá prskavka na to, abys tam postavil něco opravdu velkého. Ale je to určitě potřebná a dobrá cesta, jak se posunout dál.
    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    DZODZO: Zadne ulomky niceho nezustanou. Vsechno se to vypari! To je "vyhoda" atomovky. Podle velikosti se vypari vsechno v dosahu nekolika desitek az stovek metru...
    PES
    PES --- ---
    OTAVA: To je právě ta eskalace militarizace kosmu (není na to náhodou nějaká - jistě kvalitně dodržovaná - dohoda, že se to nesmí? ;-))...
    Navíc s laserem moc nepochodíš, intenzita záření fakt hodně slábne se vzdáleností, na kterou by se v kosmu pálilo, i u toho laseru. To už se spíš zvažovaly tzv. "částicové zbraně", jenže zase svazky nabitých částic (elektrony, protony apod.) se blbě zaměřují (vliv magnetických polí) a neutrální (neutrony) se zase dost blbě vyrábí v nějakém rozumně kompaktním provedení...
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    až bude starship plně operační, jak moc komplikované a drahé bude vynést na oběžnou dráhu stanici která by disponovala několika lasery a pás stovkami proti raket?

    myslím si že jste v uvažování o krok pozadu.
    PES
    PES --- ---
    STARE_CASY: Tak já doufám, že to tak snadné nebude... ani s možností navést tu munici do protisměru v daných (známých a stabilních) orbitálních rovinách a odpálit ve směru proti přilétajícímu "vláčku". Záleží totiž jen na tom jak moc odhodlaná třeba CN bude, aby tohle vyrobila (prostředků na to má více než dost).
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    PES: a opět - ohrozíš jednu orbitální rovinu, ale riziko bude zase jenom strašně malé.

    Chceš střílet brokovnicí na řadu za sebou letících objektů s malým čelním průřezem. Co se asi tak stane? Trefíš jeden, tím rozptýlíš střely, které jsou v dané rovině, zbytek letí dál. Bordel ti tam sice zůstane a ohrozí i další, ale riziko ti neroste tak podstatně, abys mohl zničit celou jednu rovinu.

    Následně zjistíš, že náklady na zničení všech objektů v dané rovině jsou nesmyslně vysoké. Rozhodně vyšší, než vypuštění nové série satelitů do jiné, méně rizikové roviny.
    PES
    PES --- ---
    STARE_CASY: Nerad bych to viděl v praxi, ale pár (deítek) tun kuličkových ložisek odpálených směrovaným výbuchem co nejvíce do orbitální roviny (a že by CN nemusela pustit jen jednu raketu)...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    DZODZO: úlomků bude jen málo, nic podstatného. Ničivá síla jaderných zbraní je daná hlavně tím, kde je odpálíš - v atmosféře ti to strhne masu vzduchu, která pak ničí vše v dosahu, pod zemí či pod vodou to vyvrhne obrovské množství hmoty, která má teprve ten potřebný devastující účinek. Když to odpálíš ve vakuu, tak máš nula-nula-prd úlomků (protože teplota je taková, že většina hmoty se rozpráší na velikost atomů) a zbyde ti "pouze" to EMP, jehož účinnost ale klesá s třetí mocninou vzdálenosti.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    STARE_CASY: hl ale to EMP ak odpalis atomovkou tak z nej budu tiez nejake ulomky ne? nevznikne ti v mieste vybuchu len ten pulz ale aj nejaky materialny bordel
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    PES: EMP není ani rychlé ani použitelné. Nevím, jak ti to mám vysvětlit lépe, než když napíšu, že dosah EMP je pár desítek maximálně stovek km. Víš, jak daleko jsou od sebe třeba satelity Starlinku, které jsou nejhustější konstelací? Pokud pominu začátek, kdy jsou u sebe jak vláček (vzdálenost řádově stovky až tisíce metrů), tak při maximální plánované hustotě 58 satelinů per planes to znamená, že jsou satelity zhruba 600 km od sebe. V okruhu 1000 km tak budeš mít v ideálním případě maximálně dvanáct satelitů z několika různých vrstev a při křížení drah, pokud dobře počítám. I kdyby jich bylo 20, furt to je méně než jedno promile, které můžeš jedním EMP vyřadit.

    EMP by mělo smysl u satelitů, kterých je na orbitě málo, jednotlivé kusy. Ale to se v poslední době velmi rychle mění.



    A Kesslerův syndrom je také jedna z hodně nafouknutých bublin. Reálná hrozba je malá a hlavně pro pilotované lety. Pro satelity, zejména vojenské, by se pořád vyplatilo to riskovat. A v drahách, kde létá Starlink by se to vyplatilo i pro Starlink samotný, protože tam se ty dráhy vyčistí relativně rychle.


    Vzdálenosti a obecně velikost prostoru kolem země jsou opravdu šíleně obrovské. Občas se říká, že třeba u Starlinku dnes vychází jedna družice zhruba na plochu Moravy, časem to bude jedna na okres. Jenomže ani tohle měřítko není dostatečně přesné, protože ty družice jsou také v několika vrstvách, které jsou kilometry od sebe.
    PES
    PES --- ---
    TADEAS: Tak CN jistě pečlivě studuje, jak se StarLink dá používat v konfliktu v UA a jistě by nechtěla připustit takovouto výhodu protivníka, kdyby se náhodou rozhodla sáhnout po TW anebo jakémkoliv území v Oceánii (i když tam si to reálné koupí a nikdo nebude moc nic dělat)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TOXICMAN: jakoze nekdo provozuje terminaly v cine?
    PES
    PES --- ---
    STARE_CASY: EMP je poměrně rychlé řešení. Další variantou (o něco pomalejší) je vyvolat Kesslerův efekt uměle co nejrychleji - tj. do orbit konstelací vstřelit obrovské množství drobných projektilů...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    ONDRA_99, PES: teda pánové, musím říct, že Hurvínek je proti vám realista.

    Efekt EMP má pořád jen velmi omezený dosah a využití Van Allenových pásů je o dost menší, než by se zdálo. Ty vzdálenosti jsou už kolem země tak obrovské, že tím prostě žádné významné množství satelitů neodpálíte. VA pásy jsou sice od 400 do 50 000 km, ale použitelná hustota nabitých částic je jen v oblastech kolem 3 000 km a 15 000 km. V obou případech to je mimo dráhy nejzajímavějších satelitů, tj. konfigurace Starlink (kolem 500 km) a geostacionárních (cca 36 000 km). EMP zatím neumíme ve velkém rozsahu generovat jinak, než jaderným výbuchem a v kosmu má dosah EMP řádově desítky, maximálně stovky km. V koncentrovaných oblastech VA pásů můžete dosah zvětšit (ale ne pravidelně v celém prostoru), ale pořád to je málo na to, aby jeden EMP zničil nějak větší množství satelitů. A odpálit tolik jaderných výbuchů, aby to odpálilo aspoň polovinu satelitů, na to nestačí ani kompletní arzenál všech jaderných zbraní (bez ohledu na to, jestli je tam dokážete dopravit).

    A co se týče mechaniky, tak i kdybyste odpálili přes EMP všechny satelity, tak se rozhodně nezačnou najednou hromadně srážet. Budou normálně pokračovat ve své dráze, jenom ji už nebudou schopni změnit. U Starlinku to znamená, že satelity během pár let samovolně shoří v atmosféře a možná se z těch 12000 tisíc třeba jeden nebo dva srazí (ale pravděpodobně budou mít blízké rychlosti i směr, takže to nebude moc spektakulární srážka), u vyšších drah je riziko srážky ještě menší (ale zase tam by to už bylo zajímavé, protože nebudou mít podobné dráhy a rychlost střetu už bude podstatně větší)

    Reálně je sestřelování satelitů v době obrovských konstelací zcela mimo realitu. Je to jenom nástroj hrozby, použití nemá rozumný význam.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam