XCHAOS: Když jich budou mít 7 na každý den v týdnu, budou mit na přípravu týden (pochopitelně v ideálním případě)

DZODZO: eh, to je něco jako monorail ve Wupertalu, to slovenské létající auto :-) roztomilá vyjímka, která potvrzuje pravidlo :-))

PES: hele, na rapid reuse 1.stupně bych i byl ochoten věřit, i když nějaká základní obhlídka podle mě nutná bude, ale 24h, asi jo. Ale u 2.stupně nedemonstrovali zatím ani single use, dá se říct (no dobře, demonstrovali zážeh motorů po reentry, což není málo, ale povedlo se jim to jednou a dost, dá se říct... častěji prostě to či ono nezafungovalo).

Pochybnosti nejsou obecné, ale velmi konkrétní, jak jsem uvedl: zbytečná mrtvá váha daná tím, že nádrže letí už nahoru poloprázdné, příliš bije do očí, nevhodný tvar pro reentry, a dalo by se toho vyjmenovat víc. Kosmetické úpravy už začaly (posunutí ucycen horních aeroplácaček), prodloužením lodi ale mnou zmíněné problémy určitě nevylepšily...

XCHAOS: nakonec na to půjdou "hrubou silou" a budou těch stupňů pro rapid-reuse mít tolik, aby měli souvislou řadu na každý den v týdnu ;-) Klidně si ty moduly mohou pojmenovat Monday...Sunday ;-)

PER2: hele, je to nèkde mezi. Původní plán byl přejít na metan u Falconu 9, možná lehce zvětšenýho. Asi tam neseděly čísla. Metan asi ten rapid reuse usnadňuje. I 9 dnů by bylo krásných, ale s metanovými motory a bez dalších pracovních látek si něco jako rychlou inspekci během 24h představit umím (vhodná oka na stejnou dráhu se otevírají jednou za den). Tankování na LEO byl koncept z počátků kosmonautiky a je to jeden z těch konceptů budoucnosti, které se neujaly, stejně jako (mimo Wuperthal ;-) nemáme všude závěsný monoraily, nemáme létající auta, jaderná auta a tak různě.

Reuse horního stupně je strašně složitej problém. SpaceX na to jdou skoro, ale ne úplně dobře. Podle mě jsou blízko, ale spoléhat třeba s posádkou na palubě na to zachycení věží je trochu šílený. Ale nevím, no.

Podle mě plocha toho štítu s přihlédnutím k tomu, že nádrže budou nejen cestou dolů, ale i cestou nahoru skoro prázdný, je šílená. Prostě to zaao dobře a pak se udělal krok mimo.

PEJR: cechy jsou plny kokotu :D

PER2: Tak urcite, proto dela vyzkum v cechach, to da rozum

PEJR: tak zrovna TF je taky takova prolhana dumb clickbait whore, s tim bych to tu nesvinil....

XCHAOS: historicky ty rakety pak ale zase nemely pristavat s lidma (zivyma) na palube (:
rapid reuse horniho stupne v nasem zivote je jen sen, kterymu muzou verit jen clenove nejaky sekty, u f9 jsme ted na 9 dnech tusim, ze slibovanych 24h ....

PER2: historicky, některé rakety čekaly na start i týdny a trocha deště je třeba na Floridě úplně běžná záležitost. Voda se prostě odpaří, cestou nahoru. Proti námraze při tankování je to úplné nic (leda by při tankovámí zmrzla voda, co nateče pod dlažičky.. jo, rapid reuse bez vyspárování dlaždiček, budiž, tam to bude zajímavé..)

Jako obecně, rapid reuse horního stupně nebude taková legrace, jako rapid reuse boosteru. O tom tu mluvím. Velká neznámá bude to užitečné zatížení. Podle mě skutečným cílem je masivní vynášení Starlinků. On jakýkoliv reuse 2.stupně by skutečně byl úspěch, i když to nakonec vynese míň, než 100t. Uvidíme. Já myslím, že nakonec bude všechno jinak (jako obvykle), nemám povinnost věřit vždy té iteraci, která je zrovna oficiální...

XCHAOS: jde o to kolik vody se dostane pod to, zatimco to nekde stoji na desti a co se s tim pak deje na orbite, nejaka namraza na povrchu je asi putna .. po kazdym startu to taky asi budes muset znovu naimpregnovat proti vode nebo vsechny tiles rovnou vymenit? spaceshuttle to mel tak na pet dni ... ono dokud vozis banany a ne lidi, tak je to sumak

PER2: déšť bude myslím zanedbatelný problém... námraza se na tom udělá před startem po natankování podchlazeného metanu a kyslíku a po startu ji to prostě musí setřást/rozpustit. Šlo by určitě poukázat na to, že na tepelném štítu STS se námraza nedělá (i když zase mohl být poškozen námrazou odpadávající z hlavní nádrže).

Jen chci říct, že ze všech problémů Starship tahle otázka je na úrovni "proč je štít jenom z jedné strany?". Správnou otázkou je konstrukční číslo (tedy poměr hmotnosti konstrukce a paliva). To je tak nějak proměnlivé, pokud Starship startuje s poloprázdnými nádržemi. Jenže... pokud startuje s poloprázdnýmí nádržemi, vláčí s sebou spoustu plechu kolem prázdné části nádrže navíc. Rozebíral jsem to tady už několikrát: zatímco Superheavy je extrapolace něčeho, co funguje a tedy celkem rychle demonstroval, že funguje, tak samotná Ship celá je ultra-spekulativní koncept a nic kolem ní není tak samozřejmé, jak to vypadá. Vyplatí se s sebou vláčet atmosférické motory na orbitu jen kvůli přistání? Vyplatí se vláčet plech kolem nenatankovaných nádrží? Není tepelný štít o téhle ploše moc těžký? Není zbytečně těžký kvůli tomu, že pokrývá půlkulovou plochu, místo obvyklejších tvarů (průřezů)? Je kruhový průřez reentry tělesa optimální pro vytvoření správného tvaru rázové vlny? (odpověď: ne, čím "tupější" tvar, tím lepší ... https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_entry)

spravna otazka je, o kolik ten heat shield po tom desti vazi vic a co s nim ta odparujici se/mrznouci voda udela ve vesmiru, ale to je takova plytka otazka, tak daleko jeste nejsme....