No, je sice uz tyden po akci, ale ted jsem se nejak dostala k tem nekolika malo fotkam a mohla bych napsat neco obsirnejsiho.
Larp s konem je super! Nejen, ze jsem si nakonec sama kone odvezla, coz pro mne byl velkej zazitek, ale pak jsem s nim mohla byt tri dny v kuse (pro nekoho denni realita, ja vim). Vloni jsem ji jeste nikam netahala, protoze jsem nemela pocit, ze bysme (obe) byly pripraveny a myslim, ze se to vyplatilo. Letos jsme nastartovaly docela karieru ucastneni se akci a zatim dost super.
Na kolik muzu rict, kun si larpovani uzil, protoze tam byli dalsi kone, mohl se porad past na zelenym a mel strasne moc pozornosti, lidi ho porad chodili mazlit. Za den jsem na ni sedlo nandala a sundala i petkrat, prestoze bylo vedro sileny. A mam velkou radost, kdyz si vzpomenu ze snad ani jednou to neodmitala. Bud uz je zvykla, anebo ji proste bavilo se jednou za cas probehnout. Ja ji pri sedlani neuvazuju, byla v ohradce s ostatnima, takze z toho usuzuju, ze kdyz stala na miste, zatimco jsem na ni rovnala postroj, tak ji to nevadilo. Jsou i chvile, kdy tohle nedela.
Nejvic naserovy chvile byly, kdyz jsem s ni behala po vnitrim tabore, tocila se na miste, pokrikovala na lidi a vubec se predvadela ("Brozovsky ponyexpres! Sverte nam svou postu, nezastavi nas pocasi, lapkove, ani neprizen osudu! Brozovsky ponyexpres odjizdi za pet minut, osmy div Zlenicky!"). Kdyz se lidi koukali, procvalaly jsme kolem, a tak. Kdyz hra v sobbotu vecer skoncila, vozila jsem jeste deti, v sedle pred sebou, aby mohly trimat mec a najizdeli jsme na figurinu a oni do ni mohly sekat. Proste blast!
Jedinou skvrnou na akci tak byly princezny, ale dohra po larpu v tomhle tydnu ukazala, jak se veci maji. Nejen, ze lidi chvalili bud myho kone, nas vztah, nebo muj pristup k akci (Kun je kulisa pro vas, ne stredobod hry.) Ale lidi vseobecne chvalili pritomnost kone na larpu, ze to zvedlo atmosferu a bylo to pekny. To mne strasne moc potesilo, protoze vlastne cela ta akce mela smysl.
A pak mi volal organizator a prohlasil, ze princezny maji zakaz a ze priste pojede jen ten, koho si schvalim ja, MUHUHAHAHAH!
No a na zaver v nedeli, kdy uz larp byl sbalenej, vsichni mizeli domu, odjeli ti ostatni kone, Sol byla nervozni a znudena. Toz jista osoba ma kone ustajenyho nedaleko, tak jsme se domluvily na vyjizdce. Kamoska mne nabrala na svy kobyle v taboristi, a pak jsme jely a jely a jely a ujely pres dvacet kilacku po horach, dolach a loukach. Byl to normalni trail, obzvlast nejvic vypeceny byly chvile, kdy jsme jely rokli v lese, kde byla ricka a musely jsme ji casto pretnout a v jednu chvili i jit korytem, protoze po ceste to pri nejlepsi vuli neslo. Sol se ten den naucila konecne vlizt do tekouci vody, pit z ni, chodit v ni. Byla to pro mne silena euforie, a kamaradka mozna ani netusi, jak strasne, strasne moc jsem si tu vyjizdku uzila, vlastne hlavne diky ni.
V zaveru jsme objevily i hospudku, ktera byla udelana pro konaky, bylo tam uvaziste ve stinu a langos s pul litrem ruzovy stal asi padesat korun dohromady!
Pak jsem zanechala kamaradku ve staji, dojela zpatky na taboriste a pockala na vozejcek, ktery nas odvezl domu.
Nemam dost superlativu na to, jak moc to cely bylo epicky a nadherny. Letos ty konsky akce stoji opravdu za to a ja mam neustale pocit, ze se mi strasne vraci ta trpelivost, se kterou jsem Sol ucila ruzny hlouposti, jako je treba duvera. Neplasi se, nedela jedinej problem v narocnejch situacich. At uz jde mestem, zdrhne z ohrady, nebo se brodi detma.
A kdo uhadne ktera kamaradka to se mnou byla na vejlete, tomu prozradim, jak strasne epicky jezdi. Jako ja jezdim jak buran, ale ta holka normalne i cvala shromazdene. Ja jsem jen cumela, fakt! V terenu! Poslusnej kun! Krasne zabalenej!
No. Obrazky! Cely album
http://s369.photobucket.com/user/nyemi/library/zlenice_2016
