jinak jsem byla za koníškem.... tak ve středu odpoledne byl s ostatníma v malé ohradě, kam dávají koně, aby je měli po ruce, kdyby bylo potřeba vyjet - a to teda ode mě (teda od svých cookies a dobrotek, haha) ostatní koně odháněl. Ve čtvrtek jsme měli jet k jezeru, schválně jsme přišli o hodinu dřív, ale byl už nasedlaný, ale vítal mě (řehtal) - vyjížďka byla "zajímavá"... se mnou tady obvykle jezdil první, a teď na ranči na něm jezdí jen boss, takže opět jezdí vpředu - a já po něm chtěla, aby šel poslední (hlídal děcka)... to se mu vůůůůbec nelíbilo... takže jsme napřed vysvětlovali, že NEBUDE předbíhat, ani když Tyler je děsně pomalej, a pak po zbytek cesty, že nebude Tylera prudit a nepůjde s nosem na Tylerově zadku a tak....
... ale ačkoliv byl nespokojen s celkovou situací, tak jsem byla moc ráda, že mě pořád poslouchá jak hodinky... taková blbá situace, půl hodiny před námi vyjížděla jiná parta na dvouhodinový okruh, ale zřejmě se vraceli dřív a srazili jsme se s nimi v místě, kde neměli vůbec být - navíc na úzké stezce ve stráni.... oni měli dvě začátečnické děti, takže jsme jim uhýbali ze stráně, a Tyler na kterém jel synek, který toho moc neumí, se rozhodl, že se s touhle grupou vrátí domů... takže já jsem mu musela Nedouše postavit do cesty a doufat, že za prvé Tyler bude Neda respektovat (Ned je hodně dominantní, ta pravděpodobnost byla velká) a za druhé, že se nerozhodne NED vydat se domů (v té protiskupině byl navíc boss, který na Nedovi jezdí, tj. další "jeho" člověk)... no dobrý, Ned sice tím směrem koukal, ale nic víc a Tyler udělal dvě zlostná kolečka, ale pak usoudil, že stejně nemá šanci a otočil se správným směrem... musím pochválit synka - který sice napřed nebyl dost pohotový, aby Tylerovi zabránil i jen se podívat směrem zpět, natož otočit, ale nakonec to ustál (useděl - koně otáčejícího se na skalnatém svahu) a nezpanikařil a koně vytrvale otáčel správným směrem...
... večer jsme se tam ještě stavovali podívat se na koně, ale to byli na pastvině - obrovská louka u řeky, plná keřů a stromů, koně se tam proháněli, motali, ani jsem Nedouše neviděla (myslím, že to byl ten šedivej zadek čouhající z keřů půl kiláku ode mě)... a dneska si teda milostivě přišel pro mrkve...
... takže závěr - kůň se má velmi dobře, má jednoho konzistentního slušného jezdce, který nejezdí každý den a nebere ho na moc těžké věci - má svoje kámoše, svoje povinnosti, ale má i čas na to být kůň a flákat se navečer na krásné šťavnaté louce....
... zprávy teprve dočítám, byli jsme tři dny odtržení od informací....