V sobotu prijela vetka a braly jsme krev. A vetka podle staryho doktorskyho pravidla, ze pacienta nestresujeme, vrazila tu jehlu do zily rychle a presne (to je gryf, panecku). A Sol se zdesila a chvili se cukala, a byla smutna. No a vcera jsem ji davala ockovani. Tak jsem ji injekci nejdriv ukazala, pak udelala ritual opleskavani konkretniho mista na krku (driv jsem ji tam musela pichat a vzdycky pred tim jsem ji na to takhle klepala, aby vedela, ze to bude tam), a pak tam tu jehlu zaborila a kun se ani nehnul, i kdyz v ocich se zracila mirna nevole.
Potvrzuje to moji tezi, ze jsme uplne stejny, pac kdyz na mne vybafne doktor bez jakychkoliv informaci, tak taky hystercim. Ale silene.

SHAMPOO: tak zmršit se dá každej kůň.... třeba taková Foxy i Ned jsou QH. Foxy je ludra zpovykaná, nespolehlivá, Ned je dříč (a lenoch, on se snaží pochopit co nejrychleji, co po něm chci, aby mohl jít domů :-))... ale Ned třeba i když se "plaší", tak pořád při tom myslí na jezdce - on prostě ví, že jeho džob je člověka přivézt zpátky a přiveze.... Foxy je to jedno, ta si dělá co si zrovna zamane ona (ano, přesný obraz majitelky, že)

Prej ze balony jsou desivy. Mimochodem, dela to neuveritelnej kraval a blejskaj se tam plameny, jak to tam hrnou pod proudem. Ja jsem teda mela docela uctu.

Hue hue hue!

a dneska si Ned vysloužil pochvalu od náhodných pozorovatelů.... jsem ho přitáhla dolů k sedlovně (dva chlívky s pěti kozama a sedmi kůzlatama, asi pět rodin s dětmi, plus další dva lidi se třema koněma, co sedlali a chystali se na vyjížďku, hnala se fronta, takže foukal vítr, různě to šustilo a plácalo a bouchalo.... a Ned se nechal vyčistit a osedlat a odšlapal si svých pár koleček s harantama....

prý ostatní koně různě tancovali a prudili a cenili zuby a máchali ocasama dělali dusno.... ale je pravda, že se naučil za mě schovávat a zatím jsem ho spolehlivě uchránila před sežráním všemi igelitovými pytlíky, takže blížící se bouře ho nerozhází :-))

CAROLIAN: Jo naučit koně, aby se i ve stresu na zavolání vrátil k majiteli - jo to chce trochu jiný level práce a hlavně vzájemného vztahu...