CAROLIAN: it takes a real horse to wear pink. :D

Preju vsem konikum, kozickam a dalsim zviratkum, hlavne zdravicko a radostne souzneni dusi s dvounozci; at maji majitele stale dost prasuli na krmeni a dobroty a porad takova laskava srdce...

Jste tady moc fajn! Dekuju za pribehy roku 2017
:)

a tady Ned pro ilustraci... žádný ladný loštomilý poníček...

abyste neřekli, že vás ošidím o růžového Neda...



omlouvám se za kvalitu, ležím s horečkama, mozek se odmítá namáhat...

NYEMI: budu na tom muset zapracovat :-)))


PES: u dcery možná... u mě už je to napováženou... nerada bych se zvrhla do kategorie "klimakterní diblík" :-))

Ale Nedouškovi růžová nevadí - dneska se mnou v klidu projel nejstrašidelnější úsek lesa - cesta se tam vnoří do dolíčku u dálnice - auta jezdí cca pět metrů od stezky, ale nejsou vidět, jen slyšet, randál, že není slyšet vlastního slova, koně se tam dost bojí (nehledě na to, že je to divné místo i geologicky, tvoří se tam bezedné bahenní jámy - teď mě napadá, že tam možná vede sandandreaský zlom - ale jistá si tím nejsem)... A Ned se teda ujišťoval, jestli jsem si jistá, že to zvládneme - a zvládli jsme to... nic ho nesežralo... Dvě stáda srnek už nás nemohly rozházet...

Jinak tomu kousku se obvykle raději vyhýbám, koně jsou tam nervózní, a do toho terén, který není moc vhodný na nějaké poskakování a plašení se.... ale dneska jsme se tam ocitli z opačného směru (který je nevýhodný proto, že se pak musí sejít z prudkého kopce) a je to asi lepší - tam je totiž z určitého místa vidět tu dálnici - že to není jen tajemný řev (ta ozvěna tam je fakt děs), ale jsou vidět míhající se auta...

já mám zase veselou historku z nákupů pro koně.... když už jsem byla ve feed storu, tak jsem si říkala, že Nedouškovi pořídím novou ohlávku (zase mi přijel s takovou olezlou, potrhanou) - a protože neměli tmavě zelenou v jeho velikosti, tak mě zaujala vínově červená, říkala jsem si, že na bílým koni to bude moc pěkný.... koupila jsem, zaplatila, odvezla do stájí (bratru 50km) a tam na to koukám - a ono je to tmavě růžový :-)))) Tak mám teď koně s růžovou ohlávkou.... zrovna já a zrovna na Nedovi, haha...

A jese dalsim pribehem vas tu oblazim. Je o prirozene komunikaci!

Jsem se dneska nejak zasekla na mnoho hodin u pocitacovy hry a probralo mne az pred chvili buseni popelnice, ve ktery je sladak. Ona Sol vi, ze do krmirny nesmi a ze kdyz tam strci cumak, tak vylitnu z maringotky jak cert z krabicky a zbiju ji (resp v minulosti tam neco ukradla a pak bylo zle). Ale diky vzajemnemu porozumneni jsme nasly kompromis :))
Spociva v tom, ze Sol vi, ze vybehnu ven. Takze pokud neco -opravdu hodne moc- chce, je ochotna podstoupit to riziko, a jde busit na popelnici. Ono je to tak nejak poznat, je to neco jako zavolani, abych vylezla. Uz mne takhle volala i kdyz se nudila. Kdyz to zkousi a ja otevru dvere, tak uz je napul pripravena zdrhnout, protoze si neni jista, jestli nebudu nastvana, ale jsou i chvile, kdy je presvedcena, ze bych opravdu mela vylizt a pak neutika, jen otoci hlavu od popelnice na verandu a dozaduje se.
Kdyz to jednu dobu delala i nekolikrat denne a ja byla porad jen negativni (jako ze jsem ji zahanela a byla zla), nikam to nevedlo. A pak jsem se podridila jejim pozadavkum a zacala davat zradlo jeste kolem poledne - a nechala toho. A je zvlastni, ze si o tuhle obedovou svacinu rika jen nekdy. Treba posledni dobou je spokojena bez nej (treba mesic). Ale nekdy je to den ode dne. To jen tak k tomu, ze si "kone zvyknou a pak toho zneuzivaji".
Strasne moc mi jihne srdicko, kdyz vidim, jak tyhle veci fungujou a jak je to zvire samostatny.

PES: moc pěkný tankodrom..... když v tom lidi nechávaj holiny, kolik koní v tom nechá nohy / podkovy.... jak je Ned nakovanej, tak se vždycky bojím, že mu to to bahno vcucne - a vyplivne to až za deset let :-))