ANABEL_LEE: Mne teda prijde jako velkej rozdil vrazeni do lidi a ozuzlavani voditka. To prvni treba vychazi z toho ze se to nedela, protoze to ohrozuje okoli, to druhy je zabava.

LIENEN: To zni strasne krute. Copak muzu zvireti zakazt zajem o okoli? A kdyz se bude soustredit jen na mne, tak nebude mit cas vnimat, co se deje kolem a bude se vseho lekat. A teda v konkretnim pripade myho hrebce se to urcite nedeje, protoze kdyz uz nastane "krizovka", uskakuje/uhyba vzdycky ode mne, i kdyz to voditko zuzla.

Prijde mi jako velka neduvera vuci tomu koni pozadovani neustaly pozornosti. Kdyz jdeme na prochazku (treba tech sedum kilaku!), tak chci, abysme si to oba uzili, ve zdravi a bezpeci. To znamena mit zakladni navyk zustat stat na povel, uvolnit mi cestu, kdyz mu to nakazu, vedet, kde stojim a neslapnout/nevrazit do mne... Co nechci je porad sekyrovat kone, kterej nejde zrovna podle pravitka. Nestresovat ho jeste vic, kdyz se treba neceho lekne a udela prudkej pohyb, pomahat mu proste pochopit, jak to funguje a neodbyvat ho s tim "protoze jsem rekla!".
Zatim jsem timhle zpusobem teda vychovala jen jednoho kone, a to pouto, co z toho vzniklo mluvilo samo za sebe. Dam vedet za rok, jestli to s hrebcem jde stejne :))

ANABEL_LEE: Jo tak!
Normen zvlada bejt uvazanej pomerne v pohode, i delsi dobu, aniz by to uzvejkal, protoze on zvejkani voditka provozuje jen na prochazkach. A ja si myslim, ze toho casem necha, az trochu povyroste. (nebo jakoze doufam :))

Sedum kilometru! A cast z toho jsem musela behat! Ja chudinka.

Musim rict, ze celkovej vikend byl fakt uspech. Dnes jsme sli na zatim nasi nedjelsi prochazku, klasickou turistickou kolem Amerik. Vsude skupinky lidi, jak uz to tam byva a kun byl jak coklik na voditku. Nechaval se drbat od lidi, oslintaval je a na jedny louce se mu moc libilo, tak se radne vyvalel. Normalne si lehl a to stal hned vedle mne. A pak vydaval hrebci zvuky a rochnil se. A ja mela fotak v kapse :) Pak zvladl vylezt takovou velmi skalnatou a uzkou pesinkou na takove bile sterkove muldy na kraji Ameriky, tam se mi podarilo blejsknout koni cumak a nakonec okruhem zpatky domu. Jinak na otevrenych polich a loukach sice poklusaval a obcas tahal, ale byl poslusnej. No a na uplne posledni casti cesty z kopce po asfaltce domu jsme potkali kamarada na motorce, takze probehlo velke odbourani motobubaka, bylo to moc roztomile.

Jo a zajimava vec - ze zactku jsem na nej byla hodne zla ohledne kousani. Obcas do mne zdibnul, ale vlastne nikdy poradne nekousnul a ja jsem byla az moc tvrda ze strachu "ze by mohl a je to preci hrebec". Az posledni dobou jsem potlacila svuj strach z toho, ze to opravdu udela a diky tomu jsem si vsimla, ze on sice udela prudkej povyb hlavou ke mne a opravdu vypada, ze mne chce kousnout - ale on chnape po voditku! Strasne rad si ho zmoula a strka do huby, kdyz jdeme. A kdyz ho neco zaujme, tak voditko vyplivne a jde to neco prozkoumat... a kdyz je hotovo, zase ho chce zuzlat, takze zase udela ten desivy pohyb.
Aneb jak nas ovladnuti strachu ve spravnou chvili muze dovest na cestu poznani :))



Video s motorkou!
motormen
http://www.youtube.com/watch?v=rpmYJ_wBSi8

hele, americký koníci jsou všichni paskvilové..... Ned je nejspíš šmrncnutej nějakým chlaďasem... majitel tvrdí, že má papíry na QH, ale i když tam hodně QH je, tak je masivnější než ostatní QH ve stájích.... Jsem se divila, když jsem házela sedlo na Cupcake, že je vyšší než Ned, protože Cupcake mi přijde jako malý roztomilý koníček

CAROLIAN: Ji to nekdy vynahradis ;) A vubec, posli vobrazky! Americky konici, to tu mame raritku!

dneska měla Cupcake chiropraktorku, která potvrdila naše podezření, že má kobyla problém se zádama / zadkem - ona neumí / nemůže podávat zadní nohy - přitáhne si nohu pod břicho, není schopná jí natáhnout dozadu - a s nohou pod břichem začne ztrácet rovnováhu....

No ale holky si pak Cupcake vzaly ještě na čištění a ňuňání a do toho tam přijel stařičkej kovář Jim (ková už jen protekčním klientům) a tak tam na Cupcake koukal a s chlapem, který tam měl koně na kování se začal sázet, jak stará Cupcake je - a kovář potvrdil, že přes to, jak je ještě pořád kostnatá a se senným pupkem, tak je jí kolem těch čtrnácti a že jí chybí hlavně to nasvalení - a že ty nohy jsou od zad a ne od problémů s nohama jako takovejma....
Tak mě potěšilo, že více méně potvrdil naše doměnky / diagnózy... a takovýho člověka poslouchat je vůbec zajímavý.... a taky bylo milý, že se pak od ní nemohl odtrhnout, že je hrozně miloučká....

Tak si říkám, jestli včera po mě nevyjela kvůli tomu, že jí bolí ty záda.... tak mám výčitky - ale před tím byla v pohodě, tak jsem holt netušila, no....