PES: spis instinkt, kone radsi pijou z volne hladiny

ANABEL_LEE: že by rutina a zvyk? aneb jak si je naučíš, takové je máš ;-)

ANABEL_LEE: mám vám líčit, jak zařizuju venkovním kocourům přístup ven z baráku? A jak moc se té mojí pomocné škole NECHCE VEN??? :-)) A můžu se na hlavu stavět a ne... (teda ven zjevně chodí, a zjevně pouze za účelem nastěhovat mi místní myší populaci DO baráku :-))

PES: haha ja si udelala vyhrivane napáječky ve stáji.. ti kreténi z toho vubec nepijou. pekne si počkají az je pustim a pak stoji a hrabou do zmrzle vany 😁

CAROLIAN: takové ambice nemám, navrhuji jen reálné a realistické a realizovatelné věci ;-)

PES: proč blázen? :-)) Put your money where you mouth is...

tím chtěl básník říct, že některé věci prostě nejsou tak jednoduché... když jsem se kamarádila se správci mých stájí, tak jsem zjistila, že některé mé nápady nejsou proveditelné z praktických důvodů - typu smlouva to zakazuje (např. stavba nových budov - mohly se opravovat staré, ale nemohly se zbourat a postavit znovu), nedostali jsme povolení od ochranářů (všechny věci typu septik, které by zasahovaly do do přilehlé CHKO), nedostali jsme povolení od okresu (spravení silnice), jiné z důvodů finančních (vyasfaltování příjezdovky), další z důvodů mimo problematiku stájí - nesmíme trávit zemní veverky, které dělají spoustu děr, v kterých si koně lámou nohy - protože by to otrávilo místní populaci sov a dravců. Další věci byly nepraktické čistě z přírodních závislostí - zakopávat vodu ve strmých stráních zemětřesné oblasti - na polovinu té potřebné trasy bys ani nedostal mechaniku, plus ten problém, že v případě sesuvu půdy nebo zemětřesení bys musel zase všechno vykopat, abys vedení spravil - to ti někdo udělá ve městě, kde na tom závisí stovky či tisíce lidí, ale ne v horách, kde jde "o pár blbých koní".

Největší problém jsou ale finance - když vidíš, kolik platíš za ustájení a vynásobíš to počtem koní, tak ti vyjde závratné hausnumero. Když ovšem od něj odečteš krmivo, energie, vodu, platy stájníků, nezbytné opravy (věčné opravy plotů a hrazení), techniku (třeba na úpravu jízdárny)... tak zjistíš, že ti toho moc nezbývá. Jako fakt to není až taková sranda a tak úžasný byznys... a už vůbec ne v době, kdy ceny všeho letí nahoru.

CAROLIAN: hele, zase blázen nejsem...

PES: tak si to tam kup a předveď, jak to jde lépe....

CAROLIAN: tady by se to oplatilo, trocha automatizace (termospínač, topné kabely pro udržení nezámrznosti) a prakticky nula starostí s vodou...
...jako to v té stáji nechápu celá léta, že se tam nedopracovali alespoň na úroveň odstraňování takovéhle zbytečné práce (za mne by nezámrznou napáječku měla úplně každá ohrada a postupně nejspíš i každý box, samo v pořadí využití...)

PES: tak kdyby byly v prdeli ryby......

ale někdy se věci nehodí dělat, nebo to nestojí za to... já jsem zvažovala přívod vody k chlívku - je to jánevím padesát, sedmdesát metrů, kde by se musel vykopat příkop (hluboký, -30°C tu není až tak úplně nezvyklé), plus co pak s tím vývodem - v chlívku to nechci, kozy se nesmí namočit, takže v případě prasknutí vody, nebo kdyby někdo blbnul s kohoutkem (kozy jsou velmi vynalézavé) a chlívek vytopil, tak je to veliký průšvih - no a venku s těmi mrazy mi to nepřijde moc ošetřitelné... takže v létě tam mám nataženou hadici, a doplňuju jen sud s napáječkou a velký kýbl na pastvině - a v zimě nosím kanystry - to má výhodu v tom, že přinesu teplou vodu z kuchyně - kozy milují teplou vodu... a kanystr ráno a kanystr večer (mých sedm malých kozenek vypije dohromady 10-15 litrů denně) není zase až takový problém - protože stejně tam někdo musí chodit krmit (v létě to docházení není až tak nutné, když mají pastvinu a víc zdrojů vody)

Kdyby mi to ve stáji říkalo "pane", tak jsem nejspíš Vobluďákovi (resp. i všem koním kolem něj) koupil ve slevě tohle a dal to tam do studny, aby to nezamrzalo a k tomu napáječky s ohřevem... a bylo by po starostech s doplňováním, ohřevem, zamrzáním...

PES: dělala jsem to svépomocí (za pomoci kamarádky), protože jinak to smí dělat jen veterinář a pak jsme se snažily vmasírovat inkoust do uší.... u příštího vrhu to budu dělat dokud jsou kůzlátka malá a dají se udržet... s dospělou kozou to byl zápas ve volném stylu....

CAROLIAN: a to ji měli tetovat DOVNITŘ uší, že? ;-)

tady jeden Fantomas....

ANABEL_LEE: začátkem května.... když to dobře dopadne.... to už by ani nemusel být sníh.... :-) (trochu se děsím, máme mít teď pár dní s windchill -40°C - kozy mají chlívek, s trochou vyhřívání, nastěhovala jsem jim tam i slepice, tak snad to všichni zvládnou...

CAROLIAN: meee tak at se to udrzi a zddarne porodi :) kdy ma maminka termin ? :D

ANABEL_LEE: ano, máte mi gratulovat.... a je to koza...

Totiž to byla / je / ještě bude anabáze.... v roce 2020 jsme se stěhovali, později jsme si přivezli naše dvě kozenky - už teda březí... ale při stěhování jsem ztratila papíry na kozy. Během covidu se ADGA totálně zahrabala a neodpovídali na telefony ani emaily, takže se mi nepodařilo z nich vylámat kopie. Na jaře 2021 se narodila kůzlata, která ač měla papírové matky i otce, tak neměla papíry. Další rok ADGA zaváděla "nový systém" - se stejným výsledkem jako covid - absolutně se s nimi nedalo nijak komunikovat nebo něco vyřídit. Loni v létě jsem konečně po konzultacích našla cestu, jak se postupně dobrat k papírům původních koz (musela jsem si udělat novou registraci, přes úplně jinou organizaci jsem dokázala najít databázi s čísly původních koz a pak teda sloučit mou původní registraci s původními kozami a novou registrací). Pak jsem musela najít majitelku kozla z roku 2020 - která mezitím prodala kozla i celý ranč, a tudíž už neměla na kozla papíry, ale nakonec byla schopná a ochotná mi podepsat papír o připuštění (proč jsem měla naskenované papíry jejího kozla, ale ne papíry vlastních koz, to nechápu dodnes - asi Němec). Takže jsem na podzim zaregistrovala konečně kozy narozené v roce 2021. Do toho chovné kozy musí mít tetování v uších - což jsem se pokusila spáchat na jedné z koz - s výsledkem dvě zelené chovatelky, zelený chlívek a koza vypadající jako Fantomas. Taky odvézt kozu k vetovi na krevní testy. No a pak stačilo najít chovatelku s kozlíky a kozu připustit (sladit kozí říji, s mou prací - 3-4x týdne odpoledne od 16:00 a prací chovatelky - 5x týdně do 15:30 a tím, že jsou doma haranti z univerzity - aby mi někdo pomohl kozu naložit a vyložit). Naštěstí koza byla v říji v neděli (čímž odpadlo slaďování zaměstnání dvou osob, i to, abych měla dostatečný počet dobrovolníku na kozí rodeo). Naštěstí byla chovatelka rozumná a když bylo jasné, že je naše kozena totálně vystresovaná a vyděšená, tak si jí tam nechala na půl dne.