PAN_UZIVATEL: tak zvířata jsou vůči sobě navzájem taky často z našeho pohledu brutální.... můj kůň, Ned, se pásl na plácku před paddockem, ve volnosti (přišli tam lidi ze sousedního paddocku, měli koně na vodítkách a volali na mě, že je to ok, že jenom své koně zavedou domů. Nicméně Stormy se jim vysmekl a šel za Nedem. Ned ho několikrát varoval, ať se nepřibližuje, že tohle je jeho pastva, že o něj nestojí, Stormy šel stejně blíž - a najednou ve zlomku vteřiny Stormy kvičel a zdrhal s otiskem Nedových kopyt na zadku.... celé se to odehrálo během pár vteřin, ale bylo tam jasné varování - několikero - které Stormy ignoroval... na druhou stranu, Stormy si vykoledoval kopanec - JEDEN - po kterém se zase Ned dál pásl a Stormy odběhl domů... nebyla z toho bitka, a Stormy se přestal chovat vyzývavě přes plot výběhu (vždycky se na nás šklebil, když jsme šli okolo, nebo třeba předstíral, že na nás vyběhne atd.) - koně si to srovnali a byl pokoj.... bylo to brutální? Určitě. Ale Ned ho trefil do zadku (do měkkého, netrefil žádné kosti, s majiteli Stormyho jsem to projednávala, jestli je kůň ok) - nevím jak, Stormy šel k němu, ale zjevně si Ned vybral kam ho kopnout, nebylo to náhodné), ale pak už to nemělo další pokračování - byl to jeden moment, v kterém si to vysvětlili a byl pokoj.... a podobně by to mělo být ve vztahu s člověkem - kůň je obrovské zvíře, nemůžeš si dovolit aby ti kakal na hlavu. (A koně to budou zkoušet - stát ti v cestě, motat se při přípavě, přenášet váhu na nohu, kterou zrovna čistíš, pokládat kopyto tam, kde máš nohu ty - nafukovat se při utahování obřišáku, zvedat hlavu když se jim snažíš nasadit uzdu.... případně vyválet se se sedlem na hřbetě a podobně... ) - takže určité vymezení prostoru a pravidel je nutné - a není nutné koně specificky kopat a bít... ale třeba měli jsme poníka (islandského, žádné ořezávátko), který neuměl chodit na vodítku - respektive nechtěl - tlačil se na člověka, nebo se snažil člověka předběhnout a dostat se mu do cesty, šlápnout na nohu - no tak jsem měla vystrčený loket a pokaždé, když otočil hubu mým směrem, tak jsem tam ten loket vysunula taky... naučil se to poměrně rychle... vadilo mi, že dostal přes čumák - ale dostal přes něj z větší částí vlastní silou - já jsem loket vysunula až když on otočil hlavu, a vymezovala jsem si jen "svůj" prostor - on byl ten, kdo se první tlačil do mého prostoru - a už jsem nešla do jeho prostoru - netlačila jsem se já na něj, nestrkala jsem do něj loktem když už hubu otočil pryč atd.
Prostě si musíš trvat na svém - a koně jsou velmi dobří pozorovatelé, a znalci lidské psychologie - často stačí malé gesto, aby pochopili... ale zároveň musíš být taky ty dobrý pozorovatel, a sledovat i ta malá gesta, která kůň dělá - když zarazíš nějakou koninu hned v začátku, tak je to jednodušší, než pak řešit velký problém. A musíš zároveň sám sebe kontrolovat - a netahat do stájí své problémy - když přijdeš vynervovaný a rozčilený, bude tvůj kůň taky vynervovaný a rozčilený...