CAROLIAN: jj, to je ta HDR funkce v telefonu, která tohle udělá s pohybujícím se objektem v závěru (i když za slunečného dne by měla být rychlejší a tyhle duchy nedělat)

A jelikož jsem včera nelenil a na zahradě udělal všechno ještě večer, tak jsem mohl vyrazit dnes relativně brzy a vzít koníčka tentokráte na o něco delší procházku, cestou tam jsme to po travnaté pěšině brali i v klusu (ještě že koníček ví, že nemá předbíhat ;-)), kdy jsme se zastavili i u jedněch nedaleko bydlících známých, kde si koníček prohlédl jejich zahradu...
...a pak zpět už se mnou šel prakticky ve volnosti (ohlávka a vodítko de-facto jen formálně).

Přidám i sem z dnešního hektického dne, kdy jsem nakonec našel i čas zaopatřit trochu oře...
...po vyválení, pečlivém vyčištění, impregnaci kopyt a obnově "laku" proti hmyzu ještě procházka s chvilkou pasením venku. Koníček se choval vzorně (jak jinak, že?).

A tady nase soudková kondice 😅

Trocha nasi romantiky. Nasla jsem uz asi 6 ruznych studanek a bohove nejkrasnejsi dum jaky jsem kdy videla. Taky jsme potkali datliky v souboji o samici, hejno krkavcu a soupalky. Super jak na tom koni clovek vidi co by mu uniklo a muze otravovat kamaradku ornitolozku, co to je za ptáka. Vse v brdech s moji 20letou babkou. Jezdime ob den kolem 30km :) je to proste hobiti konik. Jestli jsou fotky obludne velke z telefonu, omlouvam se. A mam pekelnou radost, ze jsem konecne chytla jackpot mam staj snu :)))

PES:

PES: ...a dnes přišel ten od dubna slibovaný a očekávaný den velké koupele koníčka...
... užíval si to, včetně drbání rejžákem s mydlinkami a bublinkami, pak pečlivé spláchnutí a sušení s rozčesáváním.
Nakonec kosmetická nová impregnace kopyt proti hnilobě a nástřik lakem proti hmyzu (bylo pak vtipné sledovat jeden exemplář obřího bodavého hmyzu jak krouží kolem oře, vizuálně to vypadalo jako cíl, ale aromaticky to cíl nebyl, tak byl hmyzák zmatený a ani si nakonec nezkusil sednout).

Dnes při čištění opět předváděl "německého ovčáka na výstavě", jak říkám tomu natahování se kvůli podrbání na břiše, kdy zadní má natažené dozadu až stojí skoro na špičkách kopyt a předními se také natahuje co nejvíce dopředu, aby napnul a nastavil co nejvíce plochy bříška na podrbání.
Byl jsem sice dnes už utahaný "na šrot", ale přece jsem za ním zajel vyčistit, zkontrolovat kopyta a ještě stříknout repelentem, aby ho ten hmyz obtežoval alespoň o trošku méně...

I v aktuálně hektické době, kterou mám, se snažím zajet i za ořem. Dnes ještě nad ránem docela dost pršelo, ale těsně před opuštěním domu naštěstí přestalo, takhle mělo smysl se zastavit i za koníčkem, zkontrolovat kopyta, pečlivě vyčistit, oškrábat náznaky hniloby a naimpregnovat FROGem. Samozřejmě koníčkovi se nejvíce líbilo podrbání při čištění hřbílkem a také poškrábání prstem v uších (i když má masku) a vytažení špíny při té příležitosti...
...a pochopitelně také mu velkou radost udělalo několik pěkných šťavnatých jablek, které jsem naštěstí sehnal ráno cestou (sláva za Albert a jablka z PL ;-))

tohle pobavilo SUCZKER:

PES: ...a abych se Vám na to...

PES: ...a jdeme...

PES: tady zastavil, když viděl, že na nedalekém odpočívadle s lavičkou je nějaký pán a hlavně s německý ovčákem, který byl celý žhavý po Vobluďákovi vyjet...

Tak se mi dnes podařilo pobýt s koníčkem, který pochopitelně jde z ohrady rád, těší se na drbání s vyčištěním, dnes mi i nastavoval k rozčesání ocas (krásně ho držel zvednutý), potom se chvíli popásal v areálu, ale nakonec se (sám!) rozhodl, že bychom mohli jít na procházku a tak jsme šli...
...cestou jsem si ověřil, že koníček stále vnímá kde zrovna jsem a zda s ním jdu, protože když jsme pak šli úzkou stezkou mezi křovím a jelikož šel koníček napřed, tak když se mi začal ztrácet z dohledu, tak jsem na něj zavolal (no spíš promluvil) větou "Co kdybys na mne počkal?"...
...no a ani ne po 20 metrech jsem došel koníčka stojícího a ohlížející se, zda už jdu ;-) Pak jsme si vyměnili místa, já šel první a sekal jsem klackem do stezky rostoucí kopřivy, svízel a různé další otravné "plevele" a koníček trpělivě čekal pár kroků za mnou a vždy, když jsem vyčistil kus cesty, tak popošel a zase čekal a koukal se na to, jak rozšiřuji stezku...

Nakonec jsme se vrátili na ranč, kde posléze dostal kyblíček s obědem, ale - potvora - první věc, kterou chtěl s kyblíčkem udělat, bylo převrátit ho a vysypat (pak to žere ze země :-/) - ale když jsem na něj houkl "Ne!", tak moc dobře věděl, že to dělat nemá, dokonce od toho kyblíku, do kterého už strkal zvenčí nosem, o krok uskočil (asi má nějak zafixováno, že když něco vyvede, tak že asi dostane - kdo ví co mu kdo v mládí takto "vysvětloval") - avšak hned věděl, že nemá nic vysypávat a způsobně to sežral bez vysypání. Fakt nechápu, kde si ten zlozvyk s otočením kyblíku naruby vypěstoval (ne, nedostával lepší jídlo na dno), ale moc dobře ví, že to dělat nemá.

Potom se ještě chvilku šmrdolil okolo, aby mi pak naznačil, že už by šel do ohrady (v klidu vytrávit, zalézt do stínu pod ty moje keře/stromy a dost možná si i dát šlofíka)...