Co si myslíte o elektrickém podlahovém vytápění. Řešíme alternativní zdroj k hlavnímu, což budou akumulační kamna.
Jedna z variant co mě napadá je tedy to podlahový a druhá varianta jsou asi el. přímotopy s termostatem. V patře o které se jedná bude z velké části dřevěná podlaha a z části (kuchyň, koupelna) dlažba. Říkal jsem si, že by to podlahový nemuselo bejt špatný řešení, ale neznám přesná specifika, jeslti to lze instalovat pod různé typy povrchů, jak je to náročné na instalaci a jak se to pohybuje cenově.

ZATAMOKO: my varime vetsinou na 1 plotynce 1. za den az 2 a mame spotrebu 17m3 zemniho plynu za rok, coz by melo byt cca 11kg.
Tudiz by nam mohla 1-2 10kilovky teoreticky stacit. Pokud plynarenska ten objem uvadi v plynu a ne v kapaline, to by pak bylo cca 400x vic. :)

Mate nekdo prosim zkusenost s kazdodennim varenim na plynu s bombou? Jde mi o realnou spotrebu, abych vedel jak casto bych musel pro novou bombu.

CUKI: po sto letech odvádění vody z krajiny obrátíme a budem ji v krajině zadržovat. Jsem zvědav kdy dojde na kanalizaci

KOOTCHA: v pohodě, piš si sem co chceš, já mlčim, ostatně je to tvá stavba tvé peníze a tvoje věc, stačilo to říct rovnou :-)

KOOTCHA: vozejk na m3 betonu bych chtěl vidět. Když řešíš cenu (což chápu), tak za jak dlouho namícháš řekněme 10m3 betonu? Kolik strávíš času a peněz dopravou? To je taková pakárna že za to raději zaplatim. Namíchal jsem ručně určitě přes 50m3 a kdyby to jen trochu šlo, ten si ten mix dovezu.
Pokud bych chtěl ušetřit tak to nedělám ze ztracenýho bednění ale leju to rovnou do výkopu. Bobcat má nejmenší lžíci asi 15cm. Tím ušetříš mnohem víc.

tak zalezi jak mas ty zaklady koncipovany, vid. ja mam pasy v zemi, v nich roxory, ktery provazuju se ztracenke., ktery mi tvori salunk pro desku. takze mam vystuz i vertikalni. a beton z betonarky cenove nedokazu porovnat, protoze jsem to nepocital, ale doprava je draha jak pica a po kubiku ve vozejku to fakt vozit nebudu. takze roztacim michajdu o stopero.

RUZZA: proto píšu že na vrch automaticky a případně do spodní části patří normální armovaný beton min C16/20

armatura se většinou pokládá stejně až cca na úroveň roznášecí desky

CUKI: aha... kamenné základy jsou ovšem něco jiného a nosná konstrukce s tím musí počítat, jinak to praská

opěrky jsou hlavně o konstrukci rubové strany, to máš pravdu... obecně 90% poruch na liniových stavbách je voda a mraz

RUZZA: no osobně já míchám beton jen když ho tam nemohu jinak rozumně dopravit, protože levnějc než z mixu to určitě nezvládnu. Takže "lepší si nechat přivézt" je pro mě mimo mísu.

Tou soudržností jsem myslel, že v extrému tam cement nemusí bejt žádněj, stavělo se tak ostatně donedávna stejně. Takže by stačil štěrk nebo oblázky místo betonu, ale je potřeba zaručit aby ten štěrk bez toho zhutnění nikam neujel. To přesně zaručí ta frakce 4-8 někdy dokonce až 16. Pevnost samozřejmě není niják závratná, ale přesně na tu spodní část základů, která spolyká nejvíce materiálu to stačí. Stejně tak se to hodí do spodních částí opěrných zdí, kde zajistí kvalitní průchod vody. Opěrné zdi z 99% zlikviduje voda a mráz nikoli ta samotná masa zeminy co drží.

A zaručit ti není schopen nikdo nic. Ostatně proto se vše dneska tak předimenzovává. Kdyby jsme dneska stavěli s tak nekvalitního cementu a s takovým minimálním množstvím na objem, tak nám dneska stojí jeen barák z deseti :-D Protože základ byl to pořádně zhutnit. Dneska každej udělá křehké bednění a bojí se tam pořádně šťouchnout tyčí.

CUKI: ad výztuž - bavíš se o podkladním betonu nebo o základu? jestli o základu tak dodržuješ min stupeň vyztužení, který staticky většinou bohatě stačí...

"na běžné rozložení váhy je důležité pouze zajistit minimální soudržnost a mrazuvzdornost" to jsem nepochopil... jakože dáváš základovou spáru do nezámrzné hl. a soudržnost s čím?

ještě moc nechápu jak při míchání v míchačce jsi schopen něco zaručit... princip provzdušněných betonů chápu, ale zas se to s tou porézností taky nesmí přehánět... jestli neni lepší si nechat přivézt když tohle řešíš C25/30-XF1 kde máš celkem deklarované vlastnosti... s dodržením tech. postupů při ukládání a ošetřování je samozřejmost ... ale budiž

RUZZA: výztuž do spodní části základů se dává jen v ojedinělých případech, kdy není možné zaručit pohyb podloží, na běžné rozložení váhy je důležité pouze zajistit minimální soudržnost a mrazuvzdornost. Proto se dá využít i ta neplynulá zrnitost, která naopak zaručuje díky absolutní poréznosti vysokou odolnost vůči mrazu.

Jinak na pevnost má největší vliv hlavně dobré promíchání a zhutnění, což většina svépomocných stavebníků opomíná. Víc cementu neznamená automaticky větší pevnost!

RUZZA: jasný. Jedu normálka podle plánu.

KOOTCHA: má vliv na pevnost... a není kamenivo jako kamenivo... ale když si spočítáš napětí tak zjistíš, že u malých staveb v základech máš max. 5MPa ... to ti udrží i pískovec ... dobrý beton má vyšší tahovou pevnost tj. když máš nerovnoměrný pokles který ti dostane do průřezu tah tak dobrý beton tomu lépe odolává a nemáš tam trhliny, do kterých teče voda a koroduje ti pak výztuž (snížení životnosti)... výztuž si tam dal ne?

RUZZA: Já už taj mám skoro základy hotový :) Jen jsem začal špekulovat nad tim, že vlastně kamenivo jako kamenivo a rozdíl je jen ve frakci a jestli má frakce vliv na pevnost. Protože by bylo levnější a praktičtější dělat všechno jen z písku a cementu. Ale já tam ty šutry dám. To byl jen dotaz do pléna.

KOOTCHA: beton by měl mít plynulou čáru zrnitosti do fr. cca 32 http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/navod-na-vyrobu-betonu-svepomoci... jinak bych objednal z betonárky, jestli řešíš kvalitu

KOOTCHA: nevim kolik toho potřebuješ ale na každym m3 ušetříš přes 4 pytle cementu aby to mělo stejnou pevnost. Beton je pevnej díky použitému kamenivu ne díky cementu. Navíc cím více cementu tím hůře odolává mrazu a je méně odolný vodě.

Pokud jedeš základové pásy můžeš vzít třeba jen frakci 4-8 pokud je to třeba vápenec. Základy nepotřebujou nic extra pevnýho a tohle bude navíc extrémně porézní takže to nebude zadržovat vodu. Párkrát jsem to tak dělal právě z tohoto důvodu na opěrné zdi.

Ale záleží co přesně děláš kolik toho potřebuješ...

Jinak to opačně můžeš udělat z toho potěru a do toho dát vypraný velký kameny z okolí.

V případě nějakých jílů a navážek a podobných špatných základových poměrů se dá taky udělat pevná spodní armovaná vrstva cca 20cm vysoká pak na to pokračovat třeba jen oblázky a kamenivem v extrému naprosto bez cementu a navrch zase 20 čísel armovaného. Případně v rozích a cca po pěti metrech spojit. Dá se tak ušetřit spoustu materiálu a hlavně dopravy. Ale vše záleží na konkrétních podmínkách to musí řešit statik na místě. Osobně se snažím používat spíše patky pokud to jde. Jestli ale stavíš kamenné mnohapatrové sídlo, tak ty pásy jsou lepší volba.