ZATAMOKO: Viděl jsem zemní registr obecního domu v České Lípě po desetiletích provozu a nepřišlo mi to nějak strašný, jasně, dostane se tam trošku špína a prach, ale neměl jsem pocit nějakého zápachu. Ten registr je neustále větraný a pokud se zamezí přístupu havěti a zatečení vody tak dle mého vydrží. Mrkni se do roury od vysavače, takhle nějak to bude po letech vypadat. :)

Topení bych pak řešil buď přímotopem nebo el.podlahovkou. Hotovo20

ZATAMOKO: Podlahovky samotné se bát nemusíš, ta má životnost jako celá stavba, spíš se bude kazit ta bižuterie okolo (čerpadlo, kohouty, filtry atd.).

Dobré (do domu s nízkými ztrátami, protože to reaguje rychle, na rozdíl od podlahovky) řešení jsou fancoily (vypadá to jako vnitřní jednotka klimatizace) které jako chladivo používají vodu. Tohle můžeš napojit přímo na zemní registr. Toto řešení se používá docela často ve velkých (průmyslových) instalacích.

Budeš muset buď od každé jednotky odvádět kondenzát, nebo regulovat teplotu vody nad teplotu rosného bodu (pak to bude mít mizerný chladící výkon, ale mohlo by to u domu s takto nízkými ztrátami stačit).

S elektrokotlem to může zajišťovat i topení.

Dá se to pořídit za cenu podobnou ceně podlahového topení, ale bude to vhodnější pro tento typ domu a nebude to chladit od podlahy (což není nepříjemné jen při malých chladících výkonech). Na rozdíl od podlahovky to bude trošku hlučnější (fancoily mají na nejnižší stupeň okolo 27 dB).

Proč ne aktivní rekuperaci? Ta by chladila s výkonem cca 1kW na celý dům a pravděpodobně tam už nějakou rekuperaci stejně plánuješ...

Lámu si teď hlavu nad tím, jak chladit kvalitně zaizolovaný dům, dřevostavba 60m2, 2+1 s TZ 2-3 kW
Jedna věc je mít adekvátní přesahny střech, které v létě stíní a v zimě naopak slunečním paprskům nebrání.

1) V případě, že by byla v domě betonová akumulační deska s teplovodní podlahovkou, tak by se dal celý system napojit na venkovní zemní registr. Takové řešení jsem už viděl a prý to fungovalo. Zemní registr byl udělán v rámci dokončovacích prací na domě před zahájením prací na zahradě.
Nicméně jak trefně poznamenává CUKI, dům o takto nízkých TZ lze vytopit přímotopem za 2000 Kc a cokoliv jinyho bude mnohonasobne drazsi a technologicky slozitejsi.
Navíc netuším jaká je reálná životnost vodní podlahovky.

2) varianta bez vnitřní betonové akumulační desky s dřevěnými podlahami (klidně lowcost OSB a PU sterka) a topení topnou folií v podlaze nebo výše zmíněným přímotopem za 2k :)
Na netu jsem potkal řešení vzduchového zemního registru, kterým se vzduch předchladil a do domu se přiváděl skrz vzduchotechniku případně "dírou v podlaze". Řešení jednoduché, ale narážím na komentáře, že to po pár letech zasmrádne, je to nevyčistitelné atd.
Napadá mě tedy jakási kombinace, kde by byl na zahradě zemnní vodní registr (=trubky), ten by byl napojený na masivní chladič, třeba z auta :), a skrz něj by si malá rekuperační jednotka nasávala ochlazený vzduch.

Nějaké rady, tipy a nápady? A především osobní zkušenosti?

LINKOS: no ono zas je rozdil odvodnovani mokradu a pak to ruzny narovnavani toku, rozoravani mezi, obecny kurveni pudy.... no a ted to dorazili tim, ze zrusili ustav melioraci (nebo jak se jmenoval) i s archivem existujicich staveb..

MATT: a nedocházelo k tomu jen v socialistickým bloku.

MATT: k odvodňování docázelo od konce 19. století.

LINKOS: po 100 letech? tak dlouho tady nastesti bolsevik nevladnul.. ;)

DARAIT: Rozhodně Řevnice. Jestli to na tebe není už moc velký. Do Prahy vlakem 25 min.) Lesní školka, lesní divadlo, masopust, kavárna s dětským koutem,... Nevím, už to asi nebude vesnice.

Co si myslíte o elektrickém podlahovém vytápění. Řešíme alternativní zdroj k hlavnímu, což budou akumulační kamna.
Jedna z variant co mě napadá je tedy to podlahový a druhá varianta jsou asi el. přímotopy s termostatem. V patře o které se jedná bude z velké části dřevěná podlaha a z části (kuchyň, koupelna) dlažba. Říkal jsem si, že by to podlahový nemuselo bejt špatný řešení, ale neznám přesná specifika, jeslti to lze instalovat pod různé typy povrchů, jak je to náročné na instalaci a jak se to pohybuje cenově.

ZATAMOKO: my varime vetsinou na 1 plotynce 1. za den az 2 a mame spotrebu 17m3 zemniho plynu za rok, coz by melo byt cca 11kg.
Tudiz by nam mohla 1-2 10kilovky teoreticky stacit. Pokud plynarenska ten objem uvadi v plynu a ne v kapaline, to by pak bylo cca 400x vic. :)

Mate nekdo prosim zkusenost s kazdodennim varenim na plynu s bombou? Jde mi o realnou spotrebu, abych vedel jak casto bych musel pro novou bombu.

CUKI: po sto letech odvádění vody z krajiny obrátíme a budem ji v krajině zadržovat. Jsem zvědav kdy dojde na kanalizaci

KOOTCHA: v pohodě, piš si sem co chceš, já mlčim, ostatně je to tvá stavba tvé peníze a tvoje věc, stačilo to říct rovnou :-)

KOOTCHA: vozejk na m3 betonu bych chtěl vidět. Když řešíš cenu (což chápu), tak za jak dlouho namícháš řekněme 10m3 betonu? Kolik strávíš času a peněz dopravou? To je taková pakárna že za to raději zaplatim. Namíchal jsem ručně určitě přes 50m3 a kdyby to jen trochu šlo, ten si ten mix dovezu.
Pokud bych chtěl ušetřit tak to nedělám ze ztracenýho bednění ale leju to rovnou do výkopu. Bobcat má nejmenší lžíci asi 15cm. Tím ušetříš mnohem víc.

tak zalezi jak mas ty zaklady koncipovany, vid. ja mam pasy v zemi, v nich roxory, ktery provazuju se ztracenke., ktery mi tvori salunk pro desku. takze mam vystuz i vertikalni. a beton z betonarky cenove nedokazu porovnat, protoze jsem to nepocital, ale doprava je draha jak pica a po kubiku ve vozejku to fakt vozit nebudu. takze roztacim michajdu o stopero.

RUZZA: proto píšu že na vrch automaticky a případně do spodní části patří normální armovaný beton min C16/20

armatura se většinou pokládá stejně až cca na úroveň roznášecí desky

CUKI: aha... kamenné základy jsou ovšem něco jiného a nosná konstrukce s tím musí počítat, jinak to praská

opěrky jsou hlavně o konstrukci rubové strany, to máš pravdu... obecně 90% poruch na liniových stavbách je voda a mraz

RUZZA: no osobně já míchám beton jen když ho tam nemohu jinak rozumně dopravit, protože levnějc než z mixu to určitě nezvládnu. Takže "lepší si nechat přivézt" je pro mě mimo mísu.

Tou soudržností jsem myslel, že v extrému tam cement nemusí bejt žádněj, stavělo se tak ostatně donedávna stejně. Takže by stačil štěrk nebo oblázky místo betonu, ale je potřeba zaručit aby ten štěrk bez toho zhutnění nikam neujel. To přesně zaručí ta frakce 4-8 někdy dokonce až 16. Pevnost samozřejmě není niják závratná, ale přesně na tu spodní část základů, která spolyká nejvíce materiálu to stačí. Stejně tak se to hodí do spodních částí opěrných zdí, kde zajistí kvalitní průchod vody. Opěrné zdi z 99% zlikviduje voda a mráz nikoli ta samotná masa zeminy co drží.

A zaručit ti není schopen nikdo nic. Ostatně proto se vše dneska tak předimenzovává. Kdyby jsme dneska stavěli s tak nekvalitního cementu a s takovým minimálním množstvím na objem, tak nám dneska stojí jeen barák z deseti :-D Protože základ byl to pořádně zhutnit. Dneska každej udělá křehké bednění a bojí se tam pořádně šťouchnout tyčí.

CUKI: ad výztuž - bavíš se o podkladním betonu nebo o základu? jestli o základu tak dodržuješ min stupeň vyztužení, který staticky většinou bohatě stačí...

"na běžné rozložení váhy je důležité pouze zajistit minimální soudržnost a mrazuvzdornost" to jsem nepochopil... jakože dáváš základovou spáru do nezámrzné hl. a soudržnost s čím?

ještě moc nechápu jak při míchání v míchačce jsi schopen něco zaručit... princip provzdušněných betonů chápu, ale zas se to s tou porézností taky nesmí přehánět... jestli neni lepší si nechat přivézt když tohle řešíš C25/30-XF1 kde máš celkem deklarované vlastnosti... s dodržením tech. postupů při ukládání a ošetřování je samozřejmost ... ale budiž