IV0: no ja bych se rad rekuperaci resp. aktivnimu vetrani vyhnul a idealne to resil nejak "samotizne", ale je mi jasne, ze to nebude lehky ne-li nemozny.
Ten fancoil vypada zajimave. Mas nejake konkretni doporuceni? Rychlogoogleni dalo http://www.ivarcs.cz/cz/fancoily-rozcestnik

BLUMIR: to rad slysim, pravda je, ze clovek se spis podeli o spatne zkusenosti, nez o ty dobre, neb kdyz veci funguji, tak je ani nevnima :)

Ad (el.) podlahovka: uplne se mi nechce do toho betonu, ale jinak ta akumulace asi poresit nepujde. Navic se da pocitat se solarnimi zisky v zimnim obdobi a nahrivani podlahy skrz okna.
Otazkou je ale prinos vs. finance.

ZATAMOKO: Viděl jsem zemní registr obecního domu v České Lípě po desetiletích provozu a nepřišlo mi to nějak strašný, jasně, dostane se tam trošku špína a prach, ale neměl jsem pocit nějakého zápachu. Ten registr je neustále větraný a pokud se zamezí přístupu havěti a zatečení vody tak dle mého vydrží. Mrkni se do roury od vysavače, takhle nějak to bude po letech vypadat. :)

Topení bych pak řešil buď přímotopem nebo el.podlahovkou. Hotovo20

BLUMIR: děkuji.

VESPER_INDIGO: To se nechá spočítat, ale potřebuješ právě ty hlavní skladby + vlastnosti skleněných výplní. Ptej se na součinitel prostupu tepla.

TUV, najdeš třeba zde:
Projekční podklady a pomůcky
http://tzb.fsv.cvut.cz/?mod=podklady&id=3

Co koukám tak člověk si v průměru vezme 4,3kWh/den

ZATAMOKO: Podlahovky samotné se bát nemusíš, ta má životnost jako celá stavba, spíš se bude kazit ta bižuterie okolo (čerpadlo, kohouty, filtry atd.).

Dobré (do domu s nízkými ztrátami, protože to reaguje rychle, na rozdíl od podlahovky) řešení jsou fancoily (vypadá to jako vnitřní jednotka klimatizace) které jako chladivo používají vodu. Tohle můžeš napojit přímo na zemní registr. Toto řešení se používá docela často ve velkých (průmyslových) instalacích.

Budeš muset buď od každé jednotky odvádět kondenzát, nebo regulovat teplotu vody nad teplotu rosného bodu (pak to bude mít mizerný chladící výkon, ale mohlo by to u domu s takto nízkými ztrátami stačit).

S elektrokotlem to může zajišťovat i topení.

Dá se to pořídit za cenu podobnou ceně podlahového topení, ale bude to vhodnější pro tento typ domu a nebude to chladit od podlahy (což není nepříjemné jen při malých chladících výkonech). Na rozdíl od podlahovky to bude trošku hlučnější (fancoily mají na nejnižší stupeň okolo 27 dB).

Proč ne aktivní rekuperaci? Ta by chladila s výkonem cca 1kW na celý dům a pravděpodobně tam už nějakou rekuperaci stejně plánuješ...

VESPER_INDIGO: tak normálně tam nebývá nic, žádná izolace, max 5cm vaty. co sem viděl mobilhousy, tak ten plášt moc tlustý neni. zkus zabrousit do maringotkového popř. obytňákového auditka

DOKKTOR: já si říkal, že to bude asi složitější. Jsem v tom nový, zaujala mě myšlenka bydlení v mobilehome a ještě ani nevím co mám vědět nebo na co se zeptat :) Např. nevím jaké je (bývá) u mobilhome složení pláště. Zkusím se zeptat přímo u nějakého z výrobců, snad mi nebudou mazat med kolem huby.

VESPER_INDIGO: aspon složení pláště toho mobilhousu? když už ne přímo tepelné ztráty

Ahoj, prosim máte někdo představu, jakou částku *zhruba* za rok může stát vytápění mobile home 9x3 metrů el. přímotopem + ohřev vody plynovou karmou?

Co jsem tak pochopil, tak samotný sporák znamená právě cca 10kg plynu ročně. Což je nějakých 1500 za lahev a 300 za náplň další rok? To je ok částka. Když k tomu připočtu ještě ohřev vody pro dvě osoby takže řekněmě dvakrát tolik?

S tím el. přímotopem nevím vůbec.

Předem děkuju za reakce.

Lámu si teď hlavu nad tím, jak chladit kvalitně zaizolovaný dům, dřevostavba 60m2, 2+1 s TZ 2-3 kW
Jedna věc je mít adekvátní přesahny střech, které v létě stíní a v zimě naopak slunečním paprskům nebrání.

1) V případě, že by byla v domě betonová akumulační deska s teplovodní podlahovkou, tak by se dal celý system napojit na venkovní zemní registr. Takové řešení jsem už viděl a prý to fungovalo. Zemní registr byl udělán v rámci dokončovacích prací na domě před zahájením prací na zahradě.
Nicméně jak trefně poznamenává CUKI, dům o takto nízkých TZ lze vytopit přímotopem za 2000 Kc a cokoliv jinyho bude mnohonasobne drazsi a technologicky slozitejsi.
Navíc netuším jaká je reálná životnost vodní podlahovky.

2) varianta bez vnitřní betonové akumulační desky s dřevěnými podlahami (klidně lowcost OSB a PU sterka) a topení topnou folií v podlaze nebo výše zmíněným přímotopem za 2k :)
Na netu jsem potkal řešení vzduchového zemního registru, kterým se vzduch předchladil a do domu se přiváděl skrz vzduchotechniku případně "dírou v podlaze". Řešení jednoduché, ale narážím na komentáře, že to po pár letech zasmrádne, je to nevyčistitelné atd.
Napadá mě tedy jakási kombinace, kde by byl na zahradě zemnní vodní registr (=trubky), ten by byl napojený na masivní chladič, třeba z auta :), a skrz něj by si malá rekuperační jednotka nasávala ochlazený vzduch.

Nějaké rady, tipy a nápady? A především osobní zkušenosti?

LINKOS: no ono zas je rozdil odvodnovani mokradu a pak to ruzny narovnavani toku, rozoravani mezi, obecny kurveni pudy.... no a ted to dorazili tim, ze zrusili ustav melioraci (nebo jak se jmenoval) i s archivem existujicich staveb..

MATT: a nedocházelo k tomu jen v socialistickým bloku.

MATT: k odvodňování docázelo od konce 19. století.

LINKOS: po 100 letech? tak dlouho tady nastesti bolsevik nevladnul.. ;)

DARAIT: Rozhodně Řevnice. Jestli to na tebe není už moc velký. Do Prahy vlakem 25 min.) Lesní školka, lesní divadlo, masopust, kavárna s dětským koutem,... Nevím, už to asi nebude vesnice.

Co si myslíte o elektrickém podlahovém vytápění. Řešíme alternativní zdroj k hlavnímu, což budou akumulační kamna.
Jedna z variant co mě napadá je tedy to podlahový a druhá varianta jsou asi el. přímotopy s termostatem. V patře o které se jedná bude z velké části dřevěná podlaha a z části (kuchyň, koupelna) dlažba. Říkal jsem si, že by to podlahový nemuselo bejt špatný řešení, ale neznám přesná specifika, jeslti to lze instalovat pod různé typy povrchů, jak je to náročné na instalaci a jak se to pohybuje cenově.

ZATAMOKO: my varime vetsinou na 1 plotynce 1. za den az 2 a mame spotrebu 17m3 zemniho plynu za rok, coz by melo byt cca 11kg.
Tudiz by nam mohla 1-2 10kilovky teoreticky stacit. Pokud plynarenska ten objem uvadi v plynu a ne v kapaline, to by pak bylo cca 400x vic. :)

Mate nekdo prosim zkusenost s kazdodennim varenim na plynu s bombou? Jde mi o realnou spotrebu, abych vedel jak casto bych musel pro novou bombu.

CUKI: po sto letech odvádění vody z krajiny obrátíme a budem ji v krajině zadržovat. Jsem zvědav kdy dojde na kanalizaci