CUKI: o tom, že to jede dva dny sem psal hned v prvním příspěvkuDOKKTOR: jinak souhlasím, že to nemusí mít uplně význam. jinak jak píše MATT: to jádro má cca kolem 400 stupnů a regulovat se to samozřejmě nedá. regulace probíhá pouze na základě rozdílů teplot kamen a okolí, čím větší rozdíl, tím rychlej kamna chládnou - to je ale základní vlastnost každého topného systému, takže místo abys otočil kolečkem na termostatu, tak zatopíš o dvě hodiny dřív než jindy a zkrátí se perioda, atd. to ti vadí víc, když chodíš přikádat 3x denně než když jednou za dva dny zatopíš a necháš kamna, ať si dělají co umí. jasně, neni to pohodlné, jako každé topení dřevem. zas tady ten typ kamen je asi, co se obsluhy týče, nejbezobslužnější.
CUKI: konstrukce těch kamen je zhruba taková, že máš jádro, kam se akumuluje energie, izolační vrstvu (tipicky vzduchpvá mezera, ale nevidím problém použít třeba mezivrstvu sibralu nebo neco podobného) abys omezil vyzařování a pak plášt, který taky dle materiáu může mít různou teplotu. jakou si navrhneš. a kamna vyzařujou tak dlouho, jaká je okolní teplota.
těžké kachlové kamna s výměníkem neni moc efektivní řešení, složitější návrh a kce, víc věcí k posrání a hlavně proč dva způsoby akumulace? to spíš dou do mody sporáky s výměníkem, což je defacto to samé jak krbovky s výměníkem, kotel apod. čili zas takový fór to neni.
CUKI: možná celá ta mejlka od začátku vznikla u mě, když sem si špatně interpretoval ty plky v tom vlákně na tzb-info, kde lidi psali jak mají 2-3kw kamna a je to strašně fajn. moc jsem to nečetl, hledal jsem vzorečky, možná to jenom dává 3kw do vzduchu, což by bylo logičtější. protože abys naakumuloval potřebné množství energie do toho jádra na jedno zatopení, tak samozřejmě potřebuješ tu hmotu v jádru, co to pojme, ale hlavně musíš spálit tolik dřeva, které vyhoří poměrně rychle, což teda jsou uplně jiné kilowatty.
abych to celé uzavřel, nelobbuju tu ani za těžké kamna, ani za kotle ani za elektrickou podlahovku. každé má svoje výhody a nevýhody. kamna nestavím. nicméně kamna v nízkoenergetickém domě mi nepřijdou jako nesmysl, protože sou konstrukčně variabilní, dají se navrhnout doslova na míru a sou skoro bezúdržbové (jednou/2x za rok vymést tahy), bezpečná (nehrozí havárie) a celkově dost blbuvzdorné.

CUKI: když jsem hledal nějaké informace ke kachlovému sporáku, tak jsem narazil na poměrně hodně příspěvků svědčících o oblibě akumulačních kamen v NED a pasivech. kamna mají výkon třeba 3kW a dokáží na jedno přiložení sálat třeba dva dny. to jen k tvým pochybnostem.

DON_PEDROPOULOS: no takle,pokud je prasklin tolik ze se spojuji a odpadaji casti omitky,tak to je spatne vymichana smes. Doporucuju pozvat nejakeho hlinare,nebo si udelat nekolik vzorku,asi 40x40 a vymichat si dobrou smes. Na porobeton nemusi byt nutne cementovy spric,hodne namocit a prilnavostni nater,nebo hline spric. Ale i ten cementovy bude fungovat pochopitelne.

DARAIT: 1) železo i jiné kovy jsou velice vzácná surovina, kterou je zbytečné plýtvat na takovéto nesmysly. Najdi si tabulky s tepelnou roztažností kovů a najdi mi nějaký použitelný? Aby to mělo nějakou účinnost musíš to teplo někam předat a tedy pravděpodobně vedením do jiného materiálu, tedy těsným kontaktem, což se Jak vidíš vylučuje.
Proto bys to musel předávat třeba do vody a máš z toho rázem výměník. Pokud by jsi chtěl zlepšit účinnost a snížit cenu tak tam místo plné oceli dáš trubky ve kterých ti bude proudit médium :-)

LINKOS: ok, takže myslíš, že to je zbytečný tam dávat nějakou perlinku. Já slyšel, že někomu třeba vypadl kousek vomítky (udělalala se tam prasklina - ohraničenej mnohoúhelník a ten se vyloupl). Já budu muset házet kousek taky na porobeton - takže tam to zkombinuju s cementovým špricem.

Trubky do stěn to asi myslíš vytápění vodou, já zvažuju normálně elektriku/odporový kabely.

CUKI: EPS taky možnost