CUKI: vždycky máš potrubí menší než vrt. Aby se vešlo. To, že je vrták v průměru 150 mm nezajistí, že je díra široká všude hladkých 150 mm a víc.

Takto by to mohl vypadat:
0-3,0 m (krycí vrstva, nenasycená zóna průlinového kolektoru) : plná pažnice /vhodný PE, resp.HDPE/, svrchu šachtička ze skruží –v každém případě s usazením v betonové desce, jílové těsnění do –1,5 m, spodních 20cm: hlinitopísčitý, nebo pískový zásyp*
3,0-30,0 m (nenasycená zóna střednoturonských opuk - kolektoru): plná PE /lépe HDPE/ pažnice o min.  125mm, obsyp pískem*, ve vrtaném průměru min. 200mm
30,0-48,0 m (nasycená zóna kolektoru – zvodnělá vrstva) : perforovaná # PE /lépe HDPE/ pažnice o min.  125mm s obmotem silonovým sítem, obsyp pískem*, ve vrtaném průměru min. 200mm
48,0-50,0 m (nasycená zóna kolektoru) : plná PE /lépe HDPE/ pažnice o min.  125mm = kalník, obsyp pískem*, podsyp kačírkem nebo kamenivem**

CUKI: tak jsem v rychlosti zkousel googlit a prijde mi, ze rozdil je v barve ;) a sile steny. PVC-U mívaj 4,8mm a KG 3,2mm.

Kanalizační potrubí KG je vyrobeno z neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U). Trubky oranžové barvy mají hladkou vnější i vnitřní stěnu, díky čemuž jsou lehce odplavovány případné nečistoty, a zabraňuje se tak vytvoření usazenin na stěnách. Potrubí vykazuje vysokou otěruvzdornost, má nízkou hmotnost a dodává se ve dvou třídách kruhové tuhosti – SN4 a SN8. src: http://cz.wavin.com/web/reseni/kanalizace-1/kg-potrubi-pvcu-1.htm

Řeším teď studnu-vrt a koukám na ceny. Nicméně mě zaujalo, že nejedna firma má v ceníku vypažení pomocí PVC-U a varují před levnější KG. Není KG náhodou PVC-U, měl jsem za to že ano, atest na pitnou vodu má taky. Druhá věc co mě zaujala je že firma nabízí vrt vypažený KG125kou ale vrtaný 150mm. Jak se taková studna pak těsní? měl jsem za to že se provede vrt. Vypaží se až dolu. Do spodní části do výšky odkud se bere voda se to z vnějšku vysype štěrkem (cca 4-8mm) aby to neprošlo sítem u čerpadla a pak se zbytek vysype bentonitem, aby se tam nedostala povrchová voda. Ale co mi není jasné je to jak mi někdo u vrtu 150mm zaručí že se tam ten štěrk přes ty hrdla dostane. Vždyť vnější rozměr je 144mm. Tedy na každou stranu kolem něj zbývají pouze 3mm. Přes to se podle mě ten štěrk nemá šanci dostat, nebo je to jinak?

R6ANDREW: Máme na chatě (dřevostavba) z jižní strany průchozí prosklenou verandu, což je vlastně taková zimní zahrada. Má to jednoduché okna s jedním sklem, bez těsnění, střecha je šikmá plechová (pod ní kontralatě, desky, volný prostor a laťkový rovný strop). Nic se nerosí, nevlhne, od jara do podzimu se tam dá sedět a ani v létě tam není moc horko, když se udělá průvan. Nějak nemám dobrý pocit z té průsvitné plastové střechy, slunko tím projde, izolovat proti chladu to taky asi moc nebude...

R6ANDREW: cekal bych, ze stary okna budou docela profukovat, takze nejaky vetrani tam bude porad. v zime to bude kondenzovat hlavne na tech sklech a v lete muzes v klidu vetrat. zalezi taky dost, na zpusobu vyuzivani ty zimni zahrady a na zpusobu odvetrani roubenky.

na tu strechu se opravdu pouzivaj polykarbonatovy desky, jejich zatizeny je dany tim, v jakym rozestupu jsou nosníky pod tim. 1cm snehu muzes brat jako cca 1 az 3 mm vody.

R6ANDREW:
1) Zimní zahrada, jakožto stavba žádnou vlhkost nevytváří. Nicméně pokud tam budeš pěstovat bude to pravděpodobně problém. Jak velký těžko spočítat, protože těžko určit všechny proměnné, teplota v zimní zahradě, teplota vevnitř, stejně tak vlhkost na obou stranách a rozdíl parciálních tlaků.
Musíš brát že ta vlhkost se někam musí dostat. Pokud tam budeš mít na obou stranách VZT, tak je to jedno, ale to by jsi tam toho asi moc nevypěstoval. Dále změnou vlhkosti a teplot bude patrně pěkně pracovat to dřevo.
2) asi by tě to ze starých oken vyšlo dráž než když použiješ novou k-ci a jen starý skla. Pokud se bojíš o plíseň a kondenzaci zde, tak se boj i o tu v tý stěně stavby.

3)pokud mi nahodíš GPS souradnici nebo přesnější polohu tak ti najdu přesně na kolik by jsi to měl dimenzovat. Nebo na netu vyhledej nové sněžné mapy, jen ty co jsou on-line jsou v některých místech malinko zavádějící, chce to lepší měříko. Rozdílí jsou totiž občas dost velké mezi malými plochami. Například já v místě kde jsem měl prej necelej půlmetr sněhu a dole v údolí (asi 200m daleko) bylo asi 20cm.

4) zastínění se dává většinou zevnitř i když z venku by fungovalo líp

Zdar a silu! Koukam se nudite, tak postnu par dotazu:

1. Mam cast domu, tu nejstarsi, roubenou. Kdyz k tomu z jizni strany pristavim zimni zahradu, primarne abych to co mozna nejvice oteplil v zime, jak se to bude s tim roubenim snaset? Nekdo rika "NENENE, to ti shnije a v lete se tam upeces", nekdo zase "JOJOJO, je to super napad, co tam budes pestovat?" Tak vam nevim, zase co hlava, to nazor.

2. Vzhledem k tomu, ze nemam desetitisice na zimni zahradu kov-drevo-sklo na klic, budu to asi stavet ze starych oken. Nejen ze to bude mit urcite kouzlo, ale dost usetrim. Mam ale strachy o kondenzaci vlhkosti, aby mi to tam neplesnivelo, coz asi ve vysledku bude..:(

3. Strechu - nevim jak vypocitat naky ty snezny pocty, tak jsem se rozhodl pozadat kamarada, co stavi pergoly, o radu. Melo by to byt stejne ne? Pouziva takovej ten dutej plast, makrolon se to tusim jmenuje.. Jsou to Stredni Cechy, tam moc nesnezi, ikdyz letos bylo i 23 cm..najednou..

4. Zastineni - myslel jsem na nejakou ronoz, co bych kdyz bude vedro skasal, a kdyz bude zima zase vykasal, ale kdyz vidim, jak vypada rakos na balkone po dvou letech, tak jak bude vypadat naka rohoz z podobneho materialu na strese? Jeste me napadl stipany bambus, to by mohlo vydrzet vic a stinit dobre, ne?

Dekuji pekne za pripadnou diskuzi

DARAIT: pokud najdeš za rozumnou cenu dej vědět.

Ahoj, máte někdo tip na dodavatele odkořeněných (ofrézovaných) akátových kůlů - kulatin?
Ideálně Praha a okolí, rozměrově průměr cca 20cm délka 3-4m

CUKI: ty podložky pod podlahy se vyrábí i ve větších tlouštkách 10mm apod se koukám. Ta pryž (jestli myslíš tohle https://www.gumex.cz/elaston-eltec-gr-650-fs-elasticke-tlumici-desky-50290.html ) je ale určitě dobrej nápad. To by si doporučoval jakou tloušťku?
Ještě jak si mluvil o tom vrstvení OSB do kříže, tak si zmínil podlepit - to myslíš co?
NYKRUK: CUKI: Přesně tak, myslím, že by to mohlo být maximálně pěkný, ale netuším jak to ošetřit tak, aby se vlhkost nedostávala do izoladce, která bude ve stropě.
Cuki - topení bude pevným, akumulační kamna, nahoře taky ještě tý akum. přímotopy.

NYKRUK: Dřevo samo ano, ale o něj až tak nejde, jde o to aby se ta vlhkost nedostala do té izolace, pak jde rosný bod razantně dolu. Já tam na obrázku vidím komín, tedy předpokládám topení pevným palivem. Pokud tam není nějaká extrémní akumulace, tak se obávám té kondentace v izolaci.

DON_PEDROPOULOS: Když to dřevo necháš bez nějakýho neprodyšnýho nátěru tak jak je, tak bude s vlhkostí pracovat líp, než když ho obalíš sádrošem nebo nějakýma foliema. Voda je pro dřevo přirozená a po koupání dřevo vlhkost ze vzduchu nabere a pak ji zase vydá. Bude to maximálně funkční a pěkný.

DON_PEDROPOULOS: No mirelon se sice pod tím názvem občas prodává, ale je to spíš podložka pod plovoučku, která ji umožní dilatovat. Na tvé použití je to k ničemu. O něco málo lepší jsou ty zelený 6mm desky, ale podud to dáváš jen na trámy, dal bych tam takovou tu recyklovanou gumu, jak se dává pod pračky, to my mohlo fungovat skvěle. Tedy u tebe by mohlo bejt těch cca 2x18.

DON_PEDROPOULOS:
udělej normální SDK závěs, tak aby to umožnilo pohyb. Na parotěsku bych se asi vykašlal, protože bude složitý ji někde ukončit. Rohy všechny přetmelit páskou straitflex a na to nějakej epoxid

CUKI: Chtěl jsem se ještě poradit ohledně řešení stropu v koupelně. V současné chvíli je strop z dřevěných desek (tak ja je vidět na fotce). Tam jsem uvažoval z hlediska větší kondenzace par/vlhkosit o stropu ze SDK. Nebo by byla nějaká reálná možnost jak to vyřešit i se zachováním dřevěného stropu?

CUKI: nahoře by teplota pod rosným bodem snad být neměla (střecha je zaizolovaná myslím dobře a jak jsem psal měl by tam proudit také teplý vzduch).
Kročejovka - měl jsem na mysli MIRELON (tlouštka 3mm).
Světlá rozteč od hrany trámu k trámu se pohybuje kolem 70 cm.

DON_PEDROPOULOS: No hlavně aby jsi měl zaručeno že nahoře nebude teplota pod rosným bodem. Jinak máš o zábavu postaráno.
Kročejovka se vyrábí většinou jako velmi hutná vata, která je dimenzovaná na zatížení vlivem chůze. Pokud ji umístíš jen na trámy, tak ji vlastně řádově více zatížíš a díky tomu nebude fungovat jak má.
Pokud budeš pokládat OSB přímo na tyhle trámy asi budeš muset hodně předimenzovat tu šířku. Jinak třeba na rozteč (světlá rozteč +trám) 41cm by stačili 2x8 desky na 62,5 už je potřeba 2x12 na 80cm cm už může být i 2x18cm málo, pokud to máš nepravidelně seskládaný... Kolik je u tebe ta světlá rozteč?

CUKI: Od izolace čekám, že na chvíli zastaví nějaké teplo v 1NP, kde bude hlavní zdroj tepla (kamna), je mě jasný, že nakonec se to teplo nahoru dostane. Místnost nahoře by měla být vytápěna vzduchovými prostupu ve stropě (samotížně) + přídavné el. sál. přímotop.
Je mě jasný, že to patrně kvalitně zvukově ta vata neodizoluje. Nahoře by ale neměl zatím být velký provoz - maximálně nějaký tantrajogový seance :)
Kročejovka - myslíš, že je nesmysl ji dávat např. v páskách na jednotlivý trámy, na které potom přijde OSB? Ta vrstva OSB bude dohromady 3cm.

ZATAMOKO: na pokraji Trhových Svinů ;)

DON_PEDROPOULOS: Hele možná mystifikuju, měl jsem pocic že Isover Domo měla na jedné straně geotextílii, ale ona to bude asi jiná :-(
Nevím co od té izolace izolace čekáš a jaký tam bude provoz, ale vrstvy bych dal 2 už jen proto že tenhle podklad není zrovna moc vhodnej na překrytí OSB deskou. Ta rozteč je velká a nepravidelná.
Kročejovka se jen na trámy položit nedá, tak to nefunguje musí to bejt plocha na které se vytvoří další plovoucí plocha, ale malinko by pomohlo kdybys nějakou hutnou geošku dal i na ty trámy. Nicméně kročejovka je kročejovka. Na druhou stranu hodně lidí nevadí ani bydlení v paneláku a tak hrozný to nebude i když tam nedáš nic :-)