• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    CUKI
    CUKI --- ---
    3 odpovědi
    LINKOS: čtu si to teď po sobě, asi jsem to mohl napsat lépe, nicméně to míchání dohromady jak píšeš je velmi důležité. Ono totiž nejde ani tak o to kolik vzduchu projde přes zeď, ale aby se tam ta vlhkost nehromadila. Z toho co jsem našel tak hliněné omítky mají dost nestálou hodnotu μ. Od nějakých jednotek po běžnější hodnoty kolem 20ti a vyjimečně změřené 40 a víc (vodoodpudivé s kravincem). No a teď jde o to jak ta stavba pracuje. Vadí hlavně hodně vlhké zimy. 1) se většinou dělá vnější vrstva vodoodpudivější pomocí různých příměsí a za druhé pokud se vevnitř topí, tak v té vnitřní části vznikají trhliny (tedy hodnota μn jde dolu). Pak dochází přesně k opačnému stavu než je zdrávo, a někdy při dobrých podmínkách a kvalitní hmotě se z té venkovní dá udělat velice homogenní a nepropustná vrstva. Ne nijak velká ale k poměru té vnitřní o dost vyšší.
    Kupodivu nebývá ani tak problém z koupelnou kde dochází k nárazovému zvýšení vlhkosti a to dokáže omítka sama do sebe pohltit, téměř tak dobře jako sádra, ale třeba v malých ložnicích kde během noci dochází k postupnému průniku vlhkosti do slámy, ale ven už se všechna dostat nemusí.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    1 odpověď+1
    CUKI: ja si spis myslim,aniz bych se chtel prist,ze bud si to spatne napsal,nebo spatne myslel.
    "Já obecně považuji za omyl tvrdit, že zeď musí dýchat. To je tvrzení které vzniklo díky lobby výrobců plynosilikátu a cihlovzduchů...
    I tím slamákem (který je z tohoto pohledu velmi difuzně propustný) projde méně než jedno procento potřebného vzduchu dovnitř. Tedy prakticky jako igelit."
    Minimalne je nestastne pri reseni difuzni otevrenosti do toho michat pruvzdusnost takhle nestastne formulovane...

    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: A tedy jak se to řeší? To že je to někde popsáno není odpověď, jak se řešila difuzní otevřenost tvé k-ce konkrétně? Pokud to není nějaké tajemství...
    Jj je to 115. U střechy co dělám teď je to podobné 570Kg na 50m2, u dalších mých staveb se mi to nechce dohledávat ale je to taky tak nějak, počítal jsem to vždy. lehká střecha u tak velké stavby jako máš ty by vážila méně než 1/5 toho co tam máš. A to se bavíme jen o střeše. Proto jsem psal, že se to nehodí. na patky. Ostatně sám mám pásy ne? Asi to nějaký důvod mít bude :-) protože to zakládání slamáků na zemi je dost náchylné na problémy. 4kN nejsou nic neobvyklého na mnoha místech v ČR. Je to bezpečnostní minimum. A nejde o nějaké ploché střechy. Zažil jsem na své střeše přes metr mokrého sněhu a to měla sklon 45° a byla z falcovaného plechu! Ani na takové sníh nesjel dolů. A ve chvíli kdy sjel rozdrtím zdi z plynosilikátu jako nic. Pod 2kN nic nedimenuju nikde. Ta sláma to udrží i mnohem více, jen ještě víc klesne, to je vše. To je přesně to co potřebuješ. Čím menší rozdíl mezi nejzatíženějším stavem a tím nejvíce odlehčeným, tím menší bude sesedání. I když tam se k tomu ještě projeví čas. Nějak si neumím dost dobře představit sesednutí o 7cm. Tedy umím viděl jsem i víc u roubenek, ale neumím se na to připravit :-)
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    1 odpověď
    CUKI: tohle je popsáno v návodech/učebničkách či jak to nazvat a řešíš to s projektanty, kteří to znají (měli by to znát). Je to probádaná prozkoumaná věc (jakože skutečně proběhl výzkum s peer reviews). Můj projektant toto téma řešil v rámci svých magisterských studií v Briánii, měl to jako závěrečnou práci.
    Naše stropy v přízemí jsou 2,5 metru. V podkroví he hřeben vyšší.
    Nějak se mi nezdá těch 115N/m2. To je ekvivalent 11,5 kila, to by byla velmi lehká střecha. Ale obecně ano, je dobré to zatížit, ale buď stačí udělat střešní izolaci z balíků slámy, nebo tam dát tašky. Ale má to taky nějaký limit - čili neplatí “čím težší střecha, tím líp pro nosnou slámu”. Naše střecha i se stropem má zhruba 10 tun, je tam 26 krokví = 390 kg na krokev = 60 kg na m2 (170m2). Ty 4kN na m2 jsou extrémní případ, kdy na rovné střeše leží myslím půl metru nového mokrého sněhu. Proto si myslím, že je dobrá sedlová střecha, protože na ní se to neudrží. Nicméně je to (musí to být) projektováno tak, aby to ta konstrukce věnce i slámy unesla.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Pokud bude vnější omítka difuzně uzavřenější než ta vnitřní, potřeba to řešit je. Nejde o to jí uzavřít, ale zajistit aby měla vnitřní omítka třeba nějakou jinou směs. V Británii jsem viděl právě opravu něco přes 20let staré slaměnky (nenosné) a byl tam problém právě v tomto. Tam situaci vyřešili tak, že vnější omítku sundali a nahradili ji něčím odlehčenějším. A tyhle domky byly zajímavé ještě tím, že i střechu měli slaměnou, ta se ale musí každých 5-10let opravovat tak jako tak.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    AMBIENTIUM: A smím se zeptat jak jsi to řešil ty? Jak jsi zajistil že ta vnitřní hliněná omítka je všude propustnější než ta vnější? Neříkám, že to nejde zajistit, jen jsem si u nikoho zatím nevšiml že by to nějak řešil.
    Ano mám jen 3 pokojový dům. Ale i když udělám stavbu o velikosti tvého domu budu na tom pořád násobně lépe. I když jsem uvažoval, že máš jen 130m2 s běžně vysokými místnostmi, nějak jsem přehlédl, že máš skoro 4m vysoko stropy.
    Já neříkám, že to na patkách postavit nelze, ale že se to k tomu moc nehodí. Ta střecha musí být velmi těžká aby si to alespoň trochu sedlo. Když na to prskneš běžnou střechu s vazníku s lehkou krytinou, tak pak když tam napadne sníh bude tam násobně větší zatížení. Když se sejdou špatné podmínky, tak na střeše zatížené sněhem bude diametrálně odlišné zatížení. Například minulý týden jsem počítal střechu pro kamaráda. Statické zatížení vlastním krovem a krytinou 115N/m2 střechy Ale zatížení sněhem vychází 4kN/m2 střechy. To je skoro 35x víc!!! S tím se prostě u slamáku neumím tak nějak popasovat.
    Naopak pokud by jsi dělal zelenou střechu, tak to může být mnohem zajímavější. Čím těžší střecha tím líp pro slámu. Tam je to vlastně výhoda.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    1 odpověď
    CUKI: no to právě není pravda. Difůzní otevřenost je u běžně stavěného slamáku právě zajištěna (běžně se slamáky zevnitř nebední osb deskama). Prědpokládá se, že vnitřní omítka je hliněná. A neprůvzdušnost v takovéto konstelaci není nezbyně nutná. Aneb bez vnitřního bednění to stejně nejde dobře utěsnit.
    CUKI
    CUKI --- ---
    2 odpovědi
    LINKOS: To jsi asi blbě pochopil, nikde nic takového nepíšu. Jsou to 2 odlišné věty.
    Neprůvzdušnost zmiňuji v souvislosti s tím, že ani u té velmi porézní slaměné stavby nemá smysl o ní uvažovat jako o nějakém zázraku, je prostě na nic.
    A difuzní otevřenost zmiňuji v tom smyslu, že u běžně stavěného slamáku tato funkce není nijak automaticky zajištěna.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    1 odpověď
    CUKI: difůzní otevřenost je totéž co “dýchání” zdi. A mě právě přijde, že difuzní odpor, kterej musí klesat zevnitř ven, řeší snad všichni slamění stavitelé, ale možná jsi to myslel nějak jinak... A slaměnou zeď s hliněnou omítkou bych teda nepovažoval za igeliťák :-)
    Pracnost naprosto souhlasím a potvrzuju. Ale podotknu, že pokud někdo chce s náklady hodně dolů, musí si to stavět sám, a tam pak je úplně jedno, z čeho stavíš...
    Nosná se právě líp hodí na menší a malý stavby. Ty větší vždycky raději do dřevěné konstrukce. Dílny, garáže apod. je pro nosnou slámu ideál. Nosná sesedne, zašprycuješ a garantuju, že pak už se to nehne a můžeš stavět velice přesně.
    Nosnou opravdu lze postavit na patkách. Není tam nic, co by tomu bránilo. U nás na patkách jen slamáky do konstrukce.
    Pokud protopíš 1/15 z 6 m dřeva tak to je super a zajímalo by mě jak velký prostor v m3 vytápíš. My máme cca 500m3.



    LINKOS
    LINKOS --- ---
    1 odpověď+2
    CUKI: opet si tu nekdo plete nepruvzdusnost a difuzni otevrenost...
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    DOKKTOR: jinak u nás na JM se věčina slámy zaorává - kombajn to rozšmelcuje a po něm zrova jede druhý den traktor a za týden už tam raší hořčice nebo jiné zelené hnojení. není problém se domluvit, ale je problém sehnat někoho, kdo má balíkovač a bude ti tam za nula nula nic jezdit celý den
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    DOKKTOR: takže si ideálně domluvit v JZD sklizeň a balíkovat si po svém
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    2 odpovědi
    MAR_TINA: hlavně se všechno jede na velké válcové balíky. nikdo, kdo to dělá ve velkém, ti nebude dva dni brázdit pole s malým zetorem se zapřaženým balíkovačem na ty pidibalíky. ještě teda se dělají velké kvádrové - to má tak půl x metrapůl x tři metry - s tím by se asi dalo stavět, ale nevím, jak je tam orientované stéblo
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    +1
    CUKI: ttps://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=14.3998374&y=50.4095438&z=16&base=ophoto&ut=Nový bod&uc=9gyR7xZnuf&ud=50°24'27.884"N%2C 14°23'58.024"E
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    MAR_TINA: Takové místa by stálo za to lokalizovat pro zájemce.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: S trojsklem nebo čtyřsklem s kvalitními parametry? Dost těžko. Těch bude jako šafránu. Zrovna hledám 2nd hand izolační dveře do nejběžnějšího stavebního otvoru 100cm a nikde nic použitelného :-( Kdyby byl nějaký typ nebudu se zlobit...
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    2 odpovědi+2
    CUKI:
    4) stohy slámy na polích hnijí i u nás. ;)

    je to tím, že někdo má obilí a jiný zvířata a ne vždy si spokojeně domluví cenu a dopravu
    CUKI
    CUKI --- ---
    3 odpovědi+1
    AMBIENTIUM: Já obecně považuji za omyl tvrdit, že zeď musí dýchat. To je tvrzení které vzniklo díky lobby výrobců plynosilikátu a cihlovzduchů...
    I tím slamákem (který je z tohoto pohledu velmi difuzně propustný) projde méně než jedno procento potřebného vzduchu dovnitř. Tedy prakticky jako igelit.
    Problematické body takovéto stavby, které nemám sám osobně dořešeny k mé spokojenosti. (To neznamená že ostatní druhy staveb jsou bez chyby)

    1) Aby stavba fungovala dobře je potřeba aby k-ce byla difuzně otevřená, Tedy je v celku jedno jak propustná, ale vždy směrem ven propustnější vrstva. Což u klasického slamáku není vždy zaručeno a bude tam docházet ke kondenzaci vlhkosti v průběhu roku. To m menší míře způsobí pouze snížení izolace a ve větší míře může docházek k plísním. To sice trochu vylepší přidané vápno. Ale pořád je to odstraňování následků a nikoli příčin, tedy proti mé filosofii. Řešením je vytvořit difuzně nepropustnější směs na vnitřní stranu než na tu vnější. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by to řešil.

    2) Stavba nosné slámy má na můj vkus dost neošetřené tepelné mosty v patě a u věnce, které se dají řešit ale vždy je to o kompromisech.

    3) Neskutečná pracnost

    4) Nedostatek slaměných balíků v naší lokalitě. Do té doby dokud bude polovina polí osázena Babišovkou, bude sláma nedostatková i pro zvířata, natož na stavbu. Třeba v takovém Španělsku jsem viděl několik míst kde slámu v balících nechávají hnít, protože nevědí co s ní. U nás je sláma poměrně drahá záležitost.

    5) Jak už jsem psal nehodí se malé objekty, kde se řeší každý cm. U tebe je to něco jiného. BTW dle fotek pěknej domek.

    6) Sesedání znemožňující přesnost a stavby opravdu energeticky nenáročné stavby. 6m3 dřeva je u mě nepředstavitelné, já jsem cca na 1/12-1/15tině toho co ty.

    7) nároky na hydroizolaci

    Asi špatně hledám, ale nosnej slamák na patkách jsem na slamak.info nenašel. :-(
    Něco jiného je to u velkejch staveb, co máš ty tam se dost bodů ztrácí. Například se mi líbí ta myšlenka té nosné slámy jako stodoly-dílny.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    EGGH: ještě jsem se mrkl na rozpočet čistě jen na dům-bez sklepa, opěrné zdi, vybavení (nechám jen kuchyň) tak jsme na 1,6M. Když odečtu drahý podlahy a kamna zůstává 1,07M. Všechno bylo svépomocí.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    1 odpověď
    CUKI: ad okna: ne nikde jsem neviděl prodávat stará okna s troj ani čtyř sklem :-) Ale ve stavebních bazarech najdeš plastový euro okna zcela jistě ;-) (za levno, jestli to chceš?)...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam