• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    CUKI
    CUKI --- ---
    ANDY_WARHOL:Co máš proti tunelu? Mě se oválný řez domu líbí, stejně jako "iglů". Naopak raději v oválu než v hranatém. Jen ten hranatý je prostě většinou mnohem levnější a jednoduší na stavbu. Taky lépe využitelný prostor, ale oválný má zase více organický tvar.
    Tady se dá ale využít výhody slámy, tedy se to zesložitění vykompenzuje zase jinde. To je obecně problém u klasických domů ze slámy, který mi na nich vadí. Cena za slamák je ve stejném standardu vyšší než u jiných přírodních staveb i když to nahlas nikdo neřekne.
    Mou prioritou je stavět levně stavby, které jsou co nejvíce praktické a co nejúspornější na provoz a nejednodušší na údržbu. Necítím se být umělcem stavícím umělecká díla, těmito kvalitami neoplývám, mé stavby jsou veskrze racionální, bez zdobných prvků, ty nechám na lidech, kteří tam budou bydlet. I když se mi ty stavby líbí sám mám rád jednoduchost. A to včetně provozních systémů.
    U mě třeba nikdy nenajdeš v žádném domě kamna spalující dřevo ač je to dneska symbol přírodního stavitelství. Pro mě je to nejen krajně neekonomické a neekologické ale i náročné na provoz a údržbu. Chápu, že si třeba někdo neumí představit dům bez pohledů do plamenů ohně, já sám oheň miluju. Ale já si u něj raději posedím někde v lese na svých cestách, než abych ho měl doma.
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: ty bys chtel bydlet v tunelu ?
    CUKI
    CUKI --- ---
    Jak jsem psal o kompletní stavbě z balíků slámy včetně samonosné střechy. Myslím že by nebylo zas tak složité udělat balíkovač za traktor na nepravidelný balík. Tak aby horní strana "obdélníku" byla o něco větší než spodní. Nebo by se dal v nejhorším i dolisovat něčím podobným co použil Ambientum na své stavbě.

    1) Stavba by měla pro jednoduchost tvar tunelu o poloměru řekněme na zkoušku s vnitřním poloměrem 5m.
    Jako základ by se museli udělat 2 betonové pásy
    2) musela by se udělat vnitřní demontovatelná podpora asi hydraulicky uvolnitelná podle které by se vytvořil obloukový pás (asi dva balíky najednou a postupně by se to při stavbě posouvalo)
    3) na tu podporu by se udělali dejme tomu dvě řady balíků ideálně s přesahem do další řady (tedy některé balíky by se půlili v délce)
    4) od kraje by se balíky stahovali kurtou k předem připraveným okům v betonových pásech nejdříve jen první pás druhý by musel zůstat volný nebo jen lehce stažený a postupně odlehčit spodní bednění a posunout o jednu řadu.
    5) dotáhnout druhou řadu kurtou a třetí postavit a stále opakovat až do konce tunelu, ten by mohl být de facto nekonečný, ale pro obytnou stavbu bych viděl limit 6 vnitřních metrů kvůli světlu.
    6) po délce by se balíky stahovali ocelovým lanem.
    7) Po dokončení a stažení celého tunelu by se doplnila přední a zadní část tunelu a vytvořili stavební otvory. Tato část by nebyla sice už tak stažená, ale částečně by stáhnout šla. krajní balíky by se ale i tak museli složitě tvarovat. To je asi nejslabší místo celé stavby
    8) po důkladném stažení a "zrání" by se na vrch udělala těžká jílová slupka s porézního jílu. Nechat popraskat na slunci. což při velké vrstvě není problém.
    9) na to položit hydroizolační překryvně odvětrávanou vrstvu pomocí nopovky která y se v horní části dala zatravnit na bocích by to vzhledem ke sklonu bylo asi příliš složité i když by toho asi bylo možno dosáhnout.
    10) hydroizolace by se natáhla folie od pásu k pásu v mírném sklonu a dorovnané pískem nebo štěrkem. Na to by se položila izolace z balíků slámy a na mí prkenný záklop na tenkém roštu jako podlaha. pro fajnšmekry by se dala udělat i staroslovanská jílová podlaha s pojivem z volské krve

    Nebyl by tam jediný nerecyklovatelný materiál, který by se po té nedal použít jinde. Má to pár technicky problematických detailů a některé varianty střechy na způsob mexických dešťových svodů, nebo stažení střechy pomocí kari sítí, které ale v tuto chvíli nejsou důležité. Šlo by ale o plnohodnotnou slaměnou stavbu. Dnešní český slamák z mého pohledu není nijak ultra ekologická stavba, protože oproti konvenčním stavbám se liší pouze v těch obvodových zdech, Jinak jde o dnešní těžkou stavbu. Zde by se eliminovala potřeba těžkého krovu a těžké střešní krytiny. Tím že zatížení slaměných balíků se dá předem zajistit stažením už v průběhu výstavby.

    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Psal jsem to samé. 2 roky je v dnešní uspěchané době velký nadstandard, Ale hodnotit to teď? Uvidíš za deset dvacet let.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    CUKI: a kamarád teď dělal omítky z hydrátu a vypadá to ok.
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    CUKI: vápenná právě proto, že je difuzně otevřená a mnohem více voděodolná než hliněná. Cement zavírá, tzn. zvyšuje dif.odpor, proto ho tam nechceme. A třeba my jsme si vápno vyhasili (celou paletu pytlů páleného) a leželo dva roky, než se dávalo na zdi. Materiál to byl luxusní.
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: prosimte predti si to od toho inkriminovaneho prispevku znova.
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: prvni reakce linkose byla, ze ti odcitoval to na co regaujes a ty si chtel vysvetleni.
    CUKI
    CUKI --- ---
    ANDY_WARHOL: Tak v tom případě došlo k nedorozumění už na počátku, protože prvotní reakce Linkose byla na: "Je zajímavé, že většina propagátorů hliněných staveb uvádí jako hlavní výhodu těchto staveb absenci cementu, ale vápno nevadí? V čem je rozdíl? "

    Protože jsme došli k tomu. Přímo Linkos to dokonce uvedl. Že už se dělají pouze vnější vápenné omítky nikoli hliněné.

    Proto jsem nakousl ekologický rozdíl mezi výrobou vápna a cementu.
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: clovece ty si opravdu natvrdly nekdy.

    ja vim o cem se bavime,. ale ze ty reagujes na to ze nekdo napise, ze hlina je mistne dostupna tim ze odpovidas. ze vapno je stejne dostupne mistne jako cement a navic se ho potrebuje mene

    "Ale nechápu to "neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni" Jako vápenec?"

    jenze pisatel teto vety nepsal o vapenci ale o hline, coz ti celou dobu unika...
    viz cela veta, ktere ty citujes cast:
    "tak hlinnena omitka se nepali jako cement,takze uspora energie a casto i neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni."

    kdyz ti to linkos odcitoval, tak chces vysvetleni. ano tady je to vysvetleni, ta citovana veta mluvi o dostupnosti hliny... cti lepe na co reagujes
    CUKI
    CUKI --- ---
    ANDY_WARHOL: Bavíme se konkrétně o vnější vápenné omítce. A o rozdílech v energetické náročnosti zpracování mezi vápnem a cementem. Protože někteří průkopníci slamáků cement zavrhují jako velmi špatný, ale pak používají vápenné omítky jako kdyby to bylo něco super hyper eko. podle mě v tom moc rozdíl není.

    Hliněné omítky jsou jasné. Tady u mě sice bude snadnější získat cement než hlínu, ale ve většině lokalit v ČR je hlíny dostatek. To beru jako velké plus slamáků
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: ze se mluvilo o hline, ktera je z mistnich zdroju, ne o vapne ani cementu... porad to nechapes ?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: to jsem se přepsal :-) vápenné jsem měl na mysli.
    A vysvětlení k : "tak hlinnena omitka se nepali jako cement,takze uspora energie a casto i neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni."
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI:"tak hlinnena omitka se nepali jako cement,takze uspora energie a casto i neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni."
    Cementove mleko paneboze ne,vapene mleko
    CUKI
    CUKI --- ---
    ANDY_WARHOL: řeč byla o vápnu vs. cementu
    ANDY_WARHOL
    ANDY_WARHOL --- ---
    CUKI: mistni se mysli hlina, tu narubes kdekoliv
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: Jo, to je taky důvod, to mě nenapadlo. Máš pravdu. Ale nechápu to "neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni" Jako vápenec? To je snad to samé i u cementu ne?
    Pro cement hraje zase to že ho není potřeba tolik jako vápna. Tedy převážíš menší množství.

    LINKOS: To cementové mléko je podle mě jeden z důvodů proč se dělají dutiny a odpadá ta vrchní vrstva. Alespoň co znám z chalupy.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: tak hlinnena omitka se nepali jako cement,takze uspora energie a casto i neni potreba nikam to prevazet,da se pouzit mistni. U vapna je teplota nizsi,i kdyz se to pali taky na vyssi teplotu nez by bylo pro omitky nejlepsi. On ten difuzni odpor neni ani tak o slozeni cementu,ale spise o te teplote,kdy se to prepali.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: ne skutecne vapena omitka. Ono je to slozitejsi,ve stredoveku se delalo lecos,od haseni vapna pro decka pri narozeni,prez hazeni kocek v vapna az po nahazovani prave haseneho horkeho vapna.
    Tak samozrejme je vapena omitka "mekci" nez s cementem,kdyz na to vezmes kladivo. Navic dneska je problem,ze je vapno prilis ciste,nema hydraulicke vlastnosti,takze je vhodne po par letech to natrit vapenym mlekem,coz je neco do ceho se ne kazdemu bude chtit.
    Dneska zednici neznaji ani ten zakladni trik,ze do haseneho se nepridav voda,ale je potreba to hodne predmochat nez pridas jakoukoli primes-pisek.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: pokud máš z venku vápennou omítku, tak je to asi v pohodě, viz příspěvek nad.
    O prověření v našich podmínkách bych ale zrovna nemluvil. První normálně fungující dům v naších podmínkách byl postaven tuším v roce 2005. Ještě před deseti lety bylo takových domů u nás jako šafránu. Co chceš na domech soudit po pěti max desíti letech provozu?
    Z tohoto pohledu je to dost nová záležitost v našich končinách. Tím nechci říct že je to špatná cesta. Ale jen že je to stále velký experiment a bude docházet pravděpodobně k velkému vývoji v tomto odvětví.

    Podle mě sláma má obecně velký a nevyužitý potenciál jak ve zpracování tak v samotné k-ci. Ten balík se musí dát kvalitně zpracovat strojově, jinak bude drahý a nebude zabezpečena stálost parametrů.
    Dál vidím obrovský potenciál dělat balíky i jiných tvarů. Které budou vhodnější pro stavbu kopule nebo alespoň oblouku. Takové stavby se budou dát zatížit těžkou zelenou střechou...
    Tím by se odstranil další nutně dovezený materiál s nemalou uhlíkovou stopou.
    Další velkou rezervu vidím v základech a hydroizolaci. Současné metody co jsem dosud našel nejsou podle mě moc vhodné a jsou dost neefektivní.
    CUKI
    CUKI --- ---
    AMBIENTIUM: Tak pokud je to jen kvůli vzhledu, tak by stačil adhezní můstek a finálka ne?

    LINKOS: O tomto trendu jsem neslyšel, naopak jsem si včiml že mnoho slamáků má klasické vnitřní hliněné omítky a venkovní hliněné s přísadami palačinek, kvůli voděodolnosti. Tím ale vzrůstá i difuzní odpor.
    Pokud je to tak jak píšeš a z venku je vápenná omítka fungovat by to mohlo v pohodě. Ve všem co jsem dosud našel jsem ale použití vápenné omítky z venku neviděl.
    Co vím tak vápno se tam přidává pouze od cca 1,5% do cca 8% To ale není vápenná omítka a difuzní vlastnosti to moc nemění. Za to pevnostní bohužel ano. Ostatně proto se dělá pevná vápenocementová omítka, ta má ale o dost větší difuzní odpor, proto se zde podle mě nehodí.

    Vápenná omítka je dobrá jako desinfekční nástroj, ale jako ochrana stavby před povětrnostníma podmínkama nevyhovuje moc dnešním standardům. Vápno se nehasí mokrou cestou a nezraje desetiletí, jako ty středověké. Navíc zručnost řemeslníka v tomto případě je nutná na velmi vysoké úrovni. Ve středověku měl každý kraj velmi ceněného "mistra vápna" který kontroloval a míchal směs na všech stavbách. Nedělal nic jiného. Každý den jen tohle a teprve po desetiletí se z něj stal zkušený mistr.
    Osobně bych se do vápenné omítky asi neměl odvahu pustit.

    Je zajímavé, že většina propagátorů hliněných staveb uvádí jako hlavní výhodu těchto staveb absenci cementu, ale vápno nevadí? V čem je rozdíl?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam